Dnes je Středa, 1. května 2024, Svátek práce
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech článků
pouze ve zvolené rubrice

 
Rubriky

Akce
Auto-moto
Bariéry
Bydlení
Finance
Internet
Inzerce
Jak na to
Legislativa
Literatura
Média
Názory
O nás
Politika
Pomůcky
Poradna
Příběhy nevidomých
Rozhovory
Servis pro NNO
Služby
Organizace
Sport
Stalo se
Volný čas
Vzdělávání
Zajímavosti
Zaměstnávání
Zdraví
 
Nejčtenější články

 
Naposledy přidané

 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 5780
 
Webinfo


 

17.05.2001, 10:13 - rubrika " Služby > Organizace "
Jedličkův ústav a školy v Praze

Rozhovor se sociální pracovnici paní Fleigovou
Znak Jedličkova ústavu
Jak dlouho tady pracujete?

Tak asi 10 let.

Jak se od revoluce váš ústav změnil?

Vlastně je to dané dobou. Před revolucí byla jiná doba a stát se k postižených choval jinak, než se chová dnes, takže určitě se zlepšilo hodně věcí. Dřív to bylo tak, že děti nesměly na ulici. Když tady bylo na Pankráci ve sjezdovém paláci zasedání strany, tak tady byly děti zavřené, aby nebyly vidět. Zatímco dnes se všechny chodníky upravují, dělá se bezbariérovost, jednak na Pankráci, potom po celé Praze. Takže ten pohyb zdravotně postižených je jiný a společnost se s těmito lidmi spíš srovnává. Je pravda, že na to někdo připravený není, ale vše je v lidech.

Jaké druhy postižení tu máte?

My jsme převážně určení pro tělesně postižené a někdy je to postižení kombinované. V posledních letech se klade důraz na integraci do běžných škol, učilišť. Jen když to není možné, tak jsou u nás.

Jak ta integrace vypadá, vypadá to tak, že navštěvují běžnou školu a tady jsou ubytovaní?

Ne, není to tak, protože máme ještě speciální pedagogické centrum. Jsou zde dvě možnosti, buď dítě je tady a bydlí tady, nebo sem denně dochází jako do školy. Názor učitelů, zdravotníků a rehabilitačních pracovníků je, že pokud je to možné, aby to dítě chodilo do běžné školy, když by tam byly vytvořeny podmínky, tak se mají využít. Jedná se se školami, v místě bydliště se vytypují a obejdou školy. Pokud ta možnost je, tak se děti integrují v místě svého bydliště, aby byly doma a do školy jen docházely. My 2 roky nebo půl roku, podle toho, jak se domluvíme s rodiči, tomu dítěti držíme místo pro případ, že by do běžné školy nešlo. Může se kdykoliv vrátit. Jinak je doma v rodině a chodí do školy. Naše nadace pomůže s asistencí a radí ji.

Jaký je úspěch v integraci?

Já si myslím, že je úspěch obrovský, protože se jen jedno dítě, za ta léta, co se integrace začala praktikovat, vrátilo. Jinak ty děti jsou ve školách spokojeny. S těmito školami jedná speciální poradenské centrum. Školy neví, jak s dítětem pracovat a jak školu přizpůsobit. Proto naši pracovníci po školách jezdí a dojednávají tam přijetí těchto dětí. Děti nejsou v ústavu, ale jsou doma v rodině a navštěvují běžné školy. Někdy kantoři ze škol přijdou k nám, prohlédnou si to tu, pohovoří s našimi učiteli a poradí se. Nejde to vždy. Někdy se stane, že ředitelé nebo učitelé se obávají druhu postižení a říkají, že by bylo opravdu lepší, aby to dítě bylo v ústavu. My víme, že hodně dětí takto integrovaných je. Speciální poradenské centrum má v péči asi dvěstě nebo třista dětí. Dříve bylo mnoho čekatelů na ústav, dnes nejsou. Máme určitou kapacitu a ta nám dostačuje.

Jaká je ta kapacita?

Asi 203. To je kapacita škol. Ubytovací kapacita je kolem 100 míst.

Funguje tu něco jako chráněné bydlení?

Ne, chráněné bydlení tu nemáme. Jedličkův ústav je vzdělávací zařízení. Máme tu školy a učební obory. Máme tu také ubytované studenty, kteří v Jedličkově ústavu skončili a chtějí pokračovat na vysokých školách nebo ve školách mimo ústav. Chodí tam do školy a tady bydlí, protože jsou mimopražští. Pokud tu skončí vzdělání, tak u nás končí a chráněné bydlení tu nemáme.

My jsme z Brna. Je tam ústav Kociánka. Spolupracujete s ní?

Měli jsme tu mateřskou školu a zbylo nám 1 dítě. Tehdy jsme se obrátili na Kociánku a to dítě bydlící mezi Brnem a Prahou přijala. Obrací se na nás rodiče, kteří by chtěli dát dítě na obor. My tento obor nemáme, proto ho doporučíme na Kociánku, která tento obor má. Nebo se na nás obrací rodiče z Okolí Brna a chtěli by dát dítě do Prahy. My tvrdíme, že je to zbytečné, aby chodili do Prahy, do Jedličkova ústavu, když podobné zařízení je i v Brně. Jde o to, aby to dítě mohlo každý týden dojíždět domů. My se snažíme, aby pobyty byly, pokud možno týdenní. Nechceme celoroční ubytování, protože kontakt s rodinou je důležitý. Máme kontakt i s Libercem. Myslím si, že když je potřeba, jsme schopni se domluvit na tom, co by bylo pro klienta nejlepší.

Jaké učební obory tu máte?

Máme učební obor obuvníka, knihaře a švadlenu. Obory jsou pro děti ze základních škol - střední odborné učiliště, nebo pro děti ze zvláštních škol, to je odborné učiliště. Pak je tu rodinná škola, praktická škola nebo gymnázium. Nyní probíhá první ročník sociálně právní školy.

Které obory jsou s maturitou?

S maturitou je sociálně právní škola a gymnázium.

Funguje tu i tělovýchovná jednota?

Je tu klub, jezdí se na závody. Vím, že se jezdilo i s Brnem. Mámě tu velkou tělocvičnu.

Děkujeme za rozhovor.

Autor: Ivo Šikula, Libor Gino Doležal
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2024 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie