Sociální podnikání pomáhá handicapovaným
Práci v této době hledá obtížně každý, kdo o ni přijde. Pro určité skupiny lidí je to ale ještě těžší. Sehnat práci je pro padesátníka, zdravotně postiženého či absolventa bez praxe mnohdy takřka neřešitelný úkol. Pomáhat lidem znevýhodněným na trhu práce by mělo sociální podnikání. Pomoci tělesně či mentálně handicapovaným se získáním práce se snaží družstvo Senza, které provozuje chráněné dílny. V chráněných dílnách v současné době pracuje téměř čtyřicet klientů s různými druhy postižení.
Sehnat práci je pro padesátníka, zdravotně postiženého, ženu s malými dětmi nebo absolventa bez praxe mnohdy neřešitelný úkol. Své o tom ví například dvaatřicetiletá Věra Chromková.
"Když někam přijdu, tak obvykle uznale pokývou hlavou nad mojí kvalifikací, ale když přijde řeč na to, že mám tři děti od tří do sedmi let, tak je konec. Nikdo to neřekne přímo, protože by to asi bylo proti jakýmsi europředpisům, ale mají strach, že je budu hlídat, když budou nemocné a podobně," postěžovala si diplomovaná rehabilitační sestra.
Pomáhat lidem znevýhodněným na trhu práce by mělo sociální podnikání.
"Je důležité, aby například matky s malými dětmi mohly najít práci třeba ve vesnici, kde bydlí, kde jejich děti chodí do školky a podobně. Zvláště pokud takoví lidé chtějí sami podnikat, třeba ve službách. Tady si myslím, že je podpora státu zatím nedostatečná," míní senátorka Božena Sekaninová.
Pomoci tělesně či mentálně handicapovaným se získáním práce se snaží i družstvo Senza, které provozuje chráněné dílny.
"Založili jsme je před dvanácti lety jako vůbec jedno z prvních družstev tohoto typu v republice," uvedla předsedkyně představenstva Renata Čekalová.
V chráněných dílnách v současné době pracuje téměř čtyřicet klientů s různými druhy postižení.
"Máme zde vývařovnu i s jídelnou, prádelnu s mandlovnou a univerzální dílnu, kde provádíme různé kompletace výrobků a podobné práce. Novým střediskem je také třídírna textilu," doplnila Renata Čekalová.
Práce si u družstva objednávají firmy i v rámci takzvaného náhradního plnění. Podle zákona je totiž každý podnik povinen mít na každých pětadvacet zaměstnanců alespoň jednoho postiženého. Pokud lidi se znevýhodněním zaměstnávat nemůže nebo nechce, čekají ho vysoké odvody do státní kasy. Pokud si však objednává výrobky nebo služby u firmy, která zaměstnává více než polovinu lidí se zdravotním postižením, je to, jako by je zaměstnával sám. Senza družstvo prezentovalo svou činnost v pondělí na semináři o sociálním podnikání v Olomouci. Krajští úředníci je vybrali jako jeden ze sedmi příkladů dobré praxe v kraji.
Prostějovský týden, 19. 12. 2012
Zdroj: Prostějovský týden
|