Firmy často raději platí, než by přijaly do práce zdravotně postižené zaměstnance. Soutěž "Stejná šance" však ukazuje, že strach z handicapovaných je zbytečný.

Povinnost ze zákona

Největší minoritu ohroženou sociálním vyloučením a znevýhodněním na trhu práce představují lidé se zdravotním postižením.

Jen pro představu: v červnu 2009 činil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání 452 799, zdravotně postižených jich z nich bylo 64 045.

Nabízených volných míst bylo 48 254, z toho pro postižené pouze 2065.

Firmy přitom mají povinnost takové osoby zaměstnávat. Z každých pětadvaceti zaměstnanců by měl být alespoň jeden se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé se mohou "vykoupit" takzvaným povinným odvodem do státního rozpočtu nebo odběrem výrobků z chráněných dílen.


Mnozí radši zaplatí

"Zaměstnavatel, který splní zákonnou povinnost tím, že zaplatí odvod státu, si sice usnadní práci, ale nepomůže nikomu třetímu a nezíská ani žádnou výhodu pro sebe. Jen pro představu: povinný odvod představuje dvojnásobek průměrné mzdy za rok: v současné době tedy částku blížící se osmapadesáti tisícům korun.

A pokud zaměstnavatel svou povinnost nesplní, může ho to vyjít ještě podstatně dráž. Pokuta může dosáhnout až jednoho milionu korun za rok.

Mezi zdravotně postižené osoby patří i lidé, na kterých jejich problém vůbec nemusí být patrný, v práci je nijak výrazně neomezuje a náklady na zřízení pracovního místa pro ně jsou často minimální, případně žádné. Jedná se například o diabetiky, ženy po rakovině prsu a podobně.


Co dělá stát

Stát samozřejmě chce, aby postižení lidé práci měli.

Podporuje přitom především přímé zaměstnávání zdravotně postižených v pracovním poměru, které je ze všech způsobů plnění povinného podílu společensky nejefektivnější, a tedy nejvíce žádoucí. Činí tak cestou daňových úlev a příspěvků ze státního rozpočtu.

"Co se týče slev na dani, ty mohou pro plátce daně činit až 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance uznaného invalidním v prvním a druhém stupni či za zdravotně znevýhodněného, a až 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance uznaného invalidním ve třetím stupni. Konkrétní výše slevy na dani záleží na tom, zda zdravotně postižený zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně nebo na zkrácený pracovní úvazek," vypočítává právnička.

Příspěvky, které stát poskytuje zaměstnavatelům nad to, jsou několikerého druhu.

Jsou jimi: příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených, příspěvek při přípravě postižených na práci, příspěvek na vytvoření chráněných pracovních dílen, chráněných pracovních míst a na částečnou úhradu jejich provozních nákladů. Dále také příspěvek při zřízení společensky účelného místa.


Stejná šance

Zaměstnávání zdravotně postižených se již pro některé společnosti stává nedílnou součástí firemní kultury. A nejde přitom o chráněné dílny či o nezisková sdružení. Svědčí o tom vítězové již čtvrtého ročníku soutěže Stejná šance - Zaměstnavatel roku. Například v pražském kole mezi několika desítkami nominovaných letos zvítězil pětihvězdičkový Art Deco Imperial Hotel před Gymnáziem Nad Alejí z Prahy 6 a Metropolitní Univerzitou Praha. Mezi nominovanými však byla i Česká televize, Akademie věd nebo McDonald's Černý Most II.