(publikováno dne 29.1.2009)

PRAHA - Zdravotnické odbory počkají nejméně do 10. února s případnými protesty kvůli nedostatku peněz vyčleněných letos ze státního rozpočtu na sociální služby. Doufají, že do té doby ministerstvo práce a sociálních věcí sežene pro poskytovatele sociálních služeb chybějící částku asi 2,2 miliardy korun. Novinářům to včera v Praze řekl předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Podle odborů stát v rozpočtu na letošní rok na dotace na sociální služby vyčlenil částku o třetinu nižší než loni.

Zatímco v roce 2008 to bylo 6,8 miliardy korun, nyní se počítá s dotacemi ve výši 4,5 miliardy korun, přičemž tak výrazné snížení státní pomoci může být pro řadu organizací likvidační.

Sliby chyby

Přibližně rok trvala polemika mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ČR, Odborový m svazem zdravotnictví a sociální péče ČR, Unií zaměstnavatelských svazů ČR (reprezentuje zaměstnavatele v sociálních službách) a Národní radou osob se zdravotním postižením ČR o novele zákona o sociálních službách. Šlo v ní zejména o finance, o to, zda od příštího roku budou moci kraje rozdělovat dotace poskytovatelům sociálních služeb bez jakýchkoliv pravidel, či zda je bude nadále rozdělovat po tři roky MPSV, a konečně stanoví pravidla pro rozdělování dotací podle zřejmých ekonomických kritérií. 'Ustoupili jsme společně MPSV ve věci příspěvku na péči u příjemců zařazených do první kategorie, abychom dosáhli zachování stávajícího objemu státních dotací na sociální služby ve výši 6,5 miliardy korun, tak i stávající distribuce z MPSV a stanovení pravidel,' prohlásil na tiskové konferenci Schlanger. 'Všechny tyto dohody platily do chvíle, než hlasovala Poslanecká sněmovna... o pozměňovacích návrzích ke kapitole MPSV ve státním rozpočtu. Předtím byl podán návrh na navýšení dotací ze 4,5 miliardy korun na 6,6 miliardy korun. Sněmovní výbor pro sociální politiku tento návrh přijal, ale hlasování ve sněmovně dopadlo jinak. Podle zdravotnických odborů zřejmě někdo z vedení klubu ODS dal těsně před hlasováním signál, že se na dotacích pro sociální služby rozehraje bitva o osud poplatků ve zdravotnictví,' uvádí se v lednovém čísle bulletinu, který vydávají zdravotnické odbory, a který novináři obdrželi jako další zdroj informací. Jak to spolu souvisí? Podle bulletinu ve všech krajích s výjimkou Prahy vládne od listopadu ČSSD sama nebo v koalici. A právě zdravotnické poplatky se staly hitem krajských voleb, které přispěly k vítězství ČSSD. Záměrem ODS bylo přivést kraje do prekérní situace, a to v okamžiku, kdy začnou plnit svůj slib zrušit poplatky v krajských zařízeních. Velká část rozpočtu krajů má mandatorní charakter, takže prostor pro svobodné rozhodování zastupitelů je relativně malý. Musejí rozhodovat mezi zaplacením poplatků za pacienty a navýšením peněz do sociálních služeb.

Polovina lidí na dlažbu?

Jestliže je pravda, že politika ODS sehrála velkou roli při snížení dotací na sociální služby, a odboráři se domnívají, že tomu tak je, potom jsou lidé pracující v sociálních službách, a také jejich klienti, rukojmími politiky a politiků. Dopady zkrácení objemu peněz je pro sociální služby tragický. 'Nedostatek peněz je takový , že se organizace poskytující sociální služby budou zbavovat svých zaměstnanců,' konstatoval na tiskové konferenci Schlanger. V zařízeních sociálních služeb přitom podle něj pracuje již obvykle naprosto minimální počet lidí nutných k základní péči o klienty. Jejich platy jsou hluboko pod celostátním průměrem. Zařízení sociálních služeb, v nichž klienti pobývají trvale, prý letos v průměru přišla o 60 až 70 procent státních dotací. Protože nemají dost peněz na platy zaměstnanců, budou jich podle něj zřejmě muset až polovinu muset propustit. 'S polovinou zaměstnanců nelze ty služby fyzicky poskytovat,' konstatoval Schlanger. Zařízení by již nesplňovala nutná kritéria stanovená státem, krajské úřady by jim musely zrušit registraci, míní Schlanger. Podle jeho odhadu by o střechu nad hlavou přišly až desetitisíce klientů, o práci tisíce zaměstnanců.

Společný postup

Zdravotnické odbory postup koordinovaly s Národní radou osob se zdravotním postižením (NRZP), organizacemi seniorů, Unií zaměstnavatelských svazů, Svazem měst a obcí a Asociací krajů. Společně zmapovali situaci v jednotlivých krajích. A požadavek na zajištění dodatečných finanční prostředků na sociální služby je společný. Odborový svaz minulý týden vyhlásil kvůli nedostatku peněz pro zařízení sociální péče stávkovou pohotovost, klienti ústavů ji podle organizátorů nepocítí. Mimochodem stávkovou pohotovost pracovníků sociálních služeb podpořila i Rada seniorů ČR. Ta zásadně odmítá neodpovědný postup ministerstva při rozdělování dotací a soudí, že si bere důchodce za rukojmí své neodpovědné politiky. Rada seniorů vyzývá ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase ke zjednání nápravy. O protiprávních a antisociálních aktivitách českého státu ve vztahu k populaci třetího čtvrtého věku hodlá Rada seniorů informovat Evropskou komisi prostřednictvím věcně příslušného eurokomisaře Vladimíra Špidly.