Výroba pomůcek pro zdravotně postižené osoby není jen užitečnou prací, ale také zajímavým byznysem. Nákup některých pomůcek totiž platí stát, takže máte úhradu jistou. Na trhu přitom nejsou jen invalidní vozíky nebo slepecké hole. Vyrábějí se i takové zvláštnosti, jako třeba obouvač ponožek, nebo zaměřovač na luk pro slepce.

Pokud chce podnikatel spojit záslužnou práci s relativně jistým byznysem, může se zaměřit na výrobky pro zdravotně postižené osoby. V Česku je to podle vládních analýz přes milion lidí, z toho tři až čtyři procenta mají pohybové postižení. Škála speciálních výrobků, které pro svůj každodenní život potřebují, je velmi široká.

Z obchodního hlediska má pro výrobce tento obor jednu velkou přednost. 'Výhodou je, že jsou tyto výrobky hrazeny z veřejných zdrojů, tudíž se dají dobře prodat a je jistota úhrady,' říká Patrik Nacher z Národní rady osob se zdravotním postižením.

Na straně poptávky je tedy zajištěn stálý přiliv peněz. 'Klasickým příkladem je ortopedická obuv. Pár stojí obvykle šest až dvanáct tisíc korun. Nárok na nákup hrazený veřejnou pojišťovnou má zdravotně postižený člověk jednou za dva roky,' uvádí předseda národní rady Václav Krása.

ROZHODUJE SAZEBNÍK

Orientace na výrobu pro zdravotně postižené má ale několik háčků. 'Dostat nový výrobek do takzvaného sazebníku pojišťovny, aby na něj mohl zákazník dostat příspěvek, je velmi krkolomná cesta. Některé položky v sazebníku navíc zahrnují několik různorodých výrobků. Nárok na dotaci je ale pouze na jeden z nich. Například buď na mobil nebo na detektor překážek,' upozorňuje majitel brněnské firmy Envyko Vladimír Žaža. Ten již přes deset let vyrábí mluvící budíky a kalkulačky nebo právě zmíněné detektory překážek pro nevidomé.

A pokud na koupi vašeho výrobku stát nepřispěje, narazíte na další problém. Tím je nízká kupní síla zdravotně postižených osob. 'Jde převážně o lidi, kteří vzhledem k invalidnímu důchodu patří k nízkopříjmovým skupinám, a tak každou koupi zvažují o to důkladněji. Výrobky pro ně jsou přitom vzhledem k malosériovosti značně pracné a někdy jsou to originály šité na míru,' zdůrazňuje Žaža. To potvrzuje i Václav Krása. 'Je to kusová výroba, člověka musí obvykle nejdříve změřit, než pro něj vůbec pomůcku udělají. Některé se u nás nevyrábějí vůbec,' říká.

ZÁZRAČNÝ VOZÍK Z ČECH, KTERÝ VYJEDE I DO SCHODŮ

Jak to tedy vypadá se současnou českou produkcí pro tělesně postižené? U dvou tradičních výrobků, tedy invalidních vozíků a bílých slepeckých holí, zatím mnoho tuzemských producentů nenajdete. Hole v Česku sériově vyrábí jen brněnský podnikatel Miloš Svárovský. Ročně jich ovšem jeho firma vychrlí zhruba deset tisíc. 'Z toho 80 procent jde na vývoz, zejména do zemí Evropské unie,' podotýká Svárovský.

A invalidní vozíky? 'Díly pro ně se v současnosti výlučně dovážejí ze zahraničí. V Česku se pak už jen kompletují,' vysvětluje Krása. Přesto se možná právě u nás formuje nová hvězda oboru. Mladá plzeňská firma Stairbike pracuje na projektu, který by mohl znamenat pro pohybově postižené velký pokrok. 'Jde o vývoj mechanického invalidního vozíku jezdícího do schodů. Zatím výrobek testujeme a připravujeme na sériovou výrobu. Na počátku příštího čtvrtletí s ním pak vstoupíme na trh,' říká Josef Vlk, který se na ambiciózním projektu podílí.

'Jelikož se jedná o první takový výrobek na světě, držíme celý projekt v patřičném utajení. Patentové řízení probíhá v 84 zemích světa. Chceme se v oboru vypracovat ve světově známou společnost,' říká Vlk. Podrobnosti o vozíku ale zatím odmítá prozradit s tím, že během několika týdnů proběhne jeho veřejná premiéra.

KDYŽ BÍLÁ HŮL BLIKÁ

Vedle ortopedických bot nebo invalidních vozíků ale obor zahrnuje ještě obrovskou škálu dalších výrobků, které by mnohdy člověku bez zdravotního postižení vůbec nepřišly na mysl. 'Jde třeba o podavač ponožek. To je takové zařízení, které připomíná prodloužené nůžky a postiženému umožní obout si ponožky bez cizí asistence,' vysvětluje Krása.

'Pro mne byl nejzvláštnější objednávkou zaměřovač na luk pro nevidomého lukostřelce. Byla to však nesmírně zajímavá práce,' říká podnikatel Žaža. Právě jeho firma také ve spolupráci s Milošem Svárovským vyvinula blikající bílou hůl. Ta má v nejvyšší části zabudovány čtyři diody tak, aby na sebe nevidomý upozornil i během špatného počasí nebo v noci.

Široký sortiment je v hlasových aplikacích pro nevidomé. Ti mají k dispozici mluvící budíky, speciální váha jim zase recituje údaje o jejich naměřené hmotnosti. Samozřejmostí jsou dnes mluvící programy, které slabozrakým nebo nevidomým přečtou obsah e-mailové zprávy nebo webové stránky.

Podobný systém funguje i na chytrých mobilních telefonech. Pozoruhodné je, že tuzemský výrobce této mobilní aplikace Patrik Pospíšil je sám slepý, takže nejlépe ví, co podobně postižený člověk potřebuje.

Lidé s poškozeným sluchem mají zase k dispozici naslouchadla či vizuální zvonky. Osoby s pohybovým poškozením využívají nejrůznější pojízdná i posuvná chodítka. Seznam pomůcek, který ulehčí zdravotně postiženým lidem život, je prostě dlouhý. 'A výroba takových věcí, to není jen obchod. Máte pak příjemný pocit, že pomáháte dobré věci,' konstatuje podnikatel Vlk.

MÁLOKDY STO PROCENT CENY

Podle výrobců hradí Veřejná zdravotní pojišťovna jen málokdy plných 100 procent ceny pomůcek pro tělesně postižené. V sazebníku se většinou počítá jen s cenou základního výrobku. To například znamená, že případný 'luxus' v podobě různých vylepšení si už musí kupující připlatit. Třeba pokud si nevidomý pořizuje bílou blikající hůl pro větší viditelnost v noci, cena je 1227 korun. Pojišťovna mu ale uhradí jen základní cenu běžné hole, což je 667 korun.