Nově zavedené poplatky ve zdravotnictví se nejvíc dotknou 70 tisíc důchodců a zdravotně či mentálně postižených z různých zařízení sociální péče, jako jsou třeba domovy pro seniory. Tito lidé dostávají sice většinou důchod ve výši 6 až 9 tisíc korun, ale 85 procent z něj musí dát za bydlení a za to, že se o ně starají sociální pracovníci.

Na rozdíl například od dětí z dětských domovů je čeští poslanci od poplatků neosvobodili. Na všechno kromě jídla a ubytování jim přitom zbude měsíčně 900 až 1350 korun.

Z nich si budou muset zaplatit 30 korun za návštěvu lékaře či za vydání léku na recept nebo 90 korun za návštěvu pohotovosti. Jsou to přitom lidé, kteří lékařskou péči potřebují téměř pořád.

Šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása ale troubí na poplach. 'To, že ministerstvo klienty ústavů sociální péče z poplatků nevyjmulo, je velký průšvih. Spousta lidí z domovů pro seniory i sociálních ústavů na ně nebude mít. Budou se vyhýbat předepisování léků - a to může zhoršit jejich zdravotní stav. Nakonec půjdou do nemocnice, a systému se to prodraží,' varuje Krása.

Obavy o to, že lidé z domovů důchodců a sociálních ústavů nebudou mít peníze na lékaře, má i ředitel Ústavu sociální péče v Hrabyni na Opavsku Vladimír Plaček. 'Už dnes si naši klienti odmítají kvůli vysokým doplatkům vyzvedávat léky. Pokud se pro ně zavedou i poplatky u lékaře, ještě se to zhorší,' říká Plaček.

A šéfka Domova pro osoby se zdravotním postižením v Mnichově u Mariánských Lázní Monika Šumová dodává: 'Někteří naši klienti budou volit mezi tím, jestli jít k lékaři, nebo si koupit kávu. A to se mi zdá v 21. století absurdní.'

Ministerstvo zdravotnictví argumentuje, že obyvatele ústavů pomůže ochránit roční strop pět tisíc. To ale platí jen částečně. Do ročního stropu se totiž zdaleka nezapočítávají všechny poplatky a doplatky. A i kdyby lidé z ústavů zaplatili 'jen' pět tisíc ročně, pořád to bude zhruba půlka jejich příjmu. Ze zbytku si budou muset nakoupit oděvy, obuv nebo kosmetiku.