Zákon o zaměstnanosti prochází vývojem, který se odráží v novelizacích příslušné úpravy. Zákon o zaměstnanosti účinný teprve od 1.10.2004 si kladl za úkol vytvořit nástroje pro aktivizaci subjektů trhu práce, zvýšit ochranu trhu práce a zpřísnit postup proti těm, kteří svoje povinnosti dobrovolně neplní. Novelizací jen v roce 2006 doznal sedm.

Významná novelizace od 1.7.2006 rozšířila působnost úřadů práce o posuzování a rozhodování, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou (dříve osoba se změněnou pracovní schopností). Statut osoby se zdravotním znevýhodněním se prokazuje právě rozhodnutím úřadu práce. Rozhodnutí, která byla dosud vydávána ČSSZ, jsou platná nejdéle do 30.6.2009. Úřady práce jsou dále kompetentní posuzovat zdravotní stav fyzických osob pro účely poskytování např. dávek státní sociální podpory, příspěvku na úpravu bytu, zda si fyzická osoba může vzhledem ke zdravotnímu stavu zvýšit životní úroveň vlastní prací atd.

Další novelizace od 1.8.2006 umožňuje splnit povinnost oznamovat vznik nového pracovního místa nebo jeho obsazení (§ 35 zákona o zaměstnanosti) také společně s ohlášením živnosti na příslušném živnostenském úřadu, který pak namísto zaměstnavatele oznámí tuto skutečnost úřadu práce.

Další změny zákona nabyly účinnosti 1. ledna 2007 a souvisejí s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci ve hmotné nouzi.

Úřad práce bude povinen poskytovat na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi údaje: 1. o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání včetně důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,

2. o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,

3. o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, 4. o tom, zda osoba nastoupila k výkonu veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání, nebo odmítla vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce,

5. o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání,

6. o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává tzv. nekolidující zaměstnání, tzn. že: a) vykonává činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru v rozsahu kratším než polovina týdenní pracovní doby s měsíčním výdělkem nepřesahujícím polovinu minimální mzdy, nebo

b) vykonává činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na která byla sjednána, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesahuje polovinu minimální mzdy a údaj o ukončení činnosti.

Podle právní úpravy platné do 31.12.2006 byla v zákoně o zaměstnanosti maximální výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci stanovena příslušným násobkem částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku.

Od 1. ledna 2007 je horní hranice podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci odvozena od příslušného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, a to následovně: Maximální výše podpory v nezaměstnanosti bude činit 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci bude činit 0,65 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Stávající institut životního minima pro účely předpisů o zaměstnanosti je nahrazen novou veličinou, tj. průměrnou mzdou v národním hospodářství i v následujících ustanoveních zákona o zaměstnanosti takto:

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 3 měsíce ve výši 0,12násobku a za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:

a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, pobírání plného invalidního důchodu, výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, výkonu civilní služby, osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči, osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka a vysílající organizace, které byla udělena akreditace ministerstvem vnitra a soustavné přípravy na budoucí povolání, kterou lze započíst v rozsahu 6 měsíců, a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání;

b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Průměrná mzda za I.-III. čtvrtletí 2006 byla pro shora uvedené účely stanovena ve výši 19 635 Kč.

Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který mj. definuje závislou práci, a to tak, že za závislou práci, která je vykonávaná ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti zaměstnance se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené a dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Současně stanoví, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu.

Protože mohl být v zákoně o zaměstnanosti zrušen zákaz tzv. Švarcsystému, tj. § 13 zákona o zaměstnanosti.

V návaznosti na to došlo ke změnám znění s tímto paragrafem souvisejících ustanovení zákona o zaměstnanosti. Zejména bylo ze zákona o zaměstnanosti vypuštěno znění skutkové podstaty správního deliktu spáchaného tím, že plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti nebylo zajišťováno zaměstnanci k tomu účelu zaměstnávanými v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

V souvislosti s definicí závislé práce a povinností vykonávat závislou práci výlučně v pracovněprávním vztahu bude zákaz Švarcsystému nadále vyplývat přímo ze zákoníku práce a event. obchodněprávní nebo občanskoprávní vztah s fyzickou osobou a podnikatelem, bude-li splňovat znaky závislé práce, bude podle ust. § 41a) občanského zákoníku posouzen jako pracovněprávní s důsledky z toho plynoucími.