Zákon o sociálních službách, který má dostat lidi s postižením z ústavů, hodlá nový ministr už po měsíci radikálně novelizovat.

Nový zákon měl přinést revoluci v tom, že státní peníze nešly rovnou do ústavů, ale na ruku lidem s postižením. Ti pak mohou sami rozhodnout, jaké služby, jež pro vyrovnání handicapu potřebují, si z nich zaplatí.

V praxi se ale ukázalo, že zákon dosavadní praxi nemění tak hladce. Kritici dokonce tvrdí, že jde proti původnímu záměru, tedy proti podpoře terénních služeb, a nepomůže vracet lidi s postižením do běžného života.

Ministr Nečas se chystá navrhnout několik zásadních změn. Dotace by příště měly rozdělovat kraje, a nikoliv stát. Místo peněz na ruku by podle Nečasových představ měli lidé dostávat poukázky na služby.

Nečas: zamezíme protežování

První problémy se zákonem se objevily hned v první fázi reformy. Při rozdělování státních peněz se dostalo především na tradiční ústavy, řada především neústavních služeb nedostala ani korunu. Přitom právě tyto služby jsou nezbytné proto, aby se postižení bez ústavů obešli.

Jde především o služby sociální prevence, které musí být ze zákona poskytovány paradoxně zdarma. Organizace, které je poskytují, nesmí od klientů brát peníze, jsou tak plně závislé na dotacích.

"Je to chyba systému," řekl Aktuálně.cz ministr Nečas. "Je nutné dotační systém decentralizovat."

Komu patří peníze

O tom, kdo kolik peněz letos dostane, rozhodovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle doporučení krajů. Právě kraje v první řadě požadovaly peníze pro svá zařízení - tedy ústavy sociální péče a domovy důchodců.

Ministr Nečas chce přesto dát právě krajům větší kompetence. "Jsem skeptický vůči centrálnímu řízení dotací," říká. Tomu, aby kraje zvýhodňovaly svá zařízení, chce ale zabránit.

"Je nutné vydat vládní prohlášení, aby se zamezilo protežování krajských zařízení," uvedl ministr. "Bude nutné stanovit poměr mezi rezidenčními a terénními službami."

Podle Nečase není možné, aby šlo například do ústavů 90 procent peněz, když v nich žije jen 60 procent postižených.

V některých krajích letos taková situace nastala. Ministerstvo analyzuje, co s tím. Do konce února by mělo být jasné, jak nepovedené rozdělení dotací napraví.

Podle neoficiálních informací má ministerstvo v záloze dvě miliardy korun, které ještě může mezi organizace rozdělit.

Poukázky místo peněz

Radikální změnu do praxe by měl přinést další Nečasův návrh. "Chybou tohoto zákona je, že jdou klientům peníze na ruku," říká Nečas. "To byl hlavní důvod, proč jsem chtěl hlasovat proti zákonu. Nakonec ale u mě převážilo to, že zákon je vykročením správným směrem."

Podle Nečase by klienti měli místo peněz dostávat poukázky (tzv. vouchery) či šeky. Lidé by tak nemohli peníze použít na nic jiného než na sociální službu.

Zároveň by se vytvořil tlak na vznik potřebných sociálních služeb. Pokud klienti budou mít v ruce poukázky na služby, budou se jí také dožadovat. Dnes postižený, který nemá ve svém okolí potřebnou službu, nemusí tlačit na úředníky, aby mu ji zajistili. Raději peníze použije na něco jiného.

"Bude to obtížné prosadit," říká Nečas.

Vlivnou skupinou, která proti tomuto návrhu vystupovala už dříve, je Národní rada osob se zdravotním postižením. Ti na rozdíl od lidí s mentálním postižením nepotřebují tolik služeb a peníze na ruku se jim "hodí" více.

Podle Nečase by vouchery zabránily i tomu, co v posledních dnech ministerstvo právě s předsedou Národní rady řeší - tedy problém s tím, jak příspěvky od státu oddělit od ostatních sociálních dávek.

Dobré návrhy

Systém voucherů používají například v Kanadě. Lidem, kteří mají na službu nárok, chodí peníze od státu na speciální účet, z nehož nemohou vybírat hotovost. Mohou však potřebné částky posílat na účet organizací, které služby poskytují.

Zástupci organizací, na něž negativně dopadlo rozdělování dotací a které poslaly Nečasovi apel na změnu, by Nečasovy návrhy uvítali.

"Systém voucherů by byl užitečný. Nebyli bychom už závislí na dotacích," říká Pavla Baxová ze sdružení Rytmus, které pomáhá lidem s postižením žít v běžném prostředí. "Také by to více odpovídalo poptávce."

Stejně tak se nespokojeným organizacím zamlouvá i snaha zamezit zvýhodňování ústavních zařízení.

Stabilizace na prvním místě

Nový systém odhalil, i přes řadu chyb, velmi důležitou věc. Ukázalo se, že peníze na sociální služby čerpají lidé, kteří je nepotřebují.

Nejvíc jich je v domovech důchodců. Podle odhadů bezmála 50 procent lidí, kteří v novém systému nemají nárok na žádný příspěvek od státu, žijí v domovech důchodců, které spolykají obrovský podíl z dotací na sociální služby.

"Rezidenční péče je nadužívaná, o tom není pochyb," říká ministr Nečas. "Určitě se to bude řešit. Zatím nemám připravený konkrétní návrh. Nejdříve musíme systém stabilizovat, změnit systém dotací a zamezit zvýhodňování některých typů služeb."


( zdroj URL: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zdravi-skola-spolecnost/clanek.phtml?id=343391 )