Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Ani dnes nebude v našem vysílání chybět Studio STOP. Při jeho poslechu vás dnes vítá Terezie Jirásková. Od 1. ledna 2007 začne platit nový zákon o sociálních službách. Jeho základním cílem je zajistit lidem v nepříznivé sociální situaci pomoc a podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Bude jeho uvedení do praxe snadné nebo ho budou provázet obtíže? Nejen na to se bude ptát dnešní vydání Studia STOP. Ať už bude zavedení zákona do praxe méně či více bolestné, odborníci se shodují na tom, že jeho realizace znamená velký průlom dosavadní zastaralém systému sociálních služeb. Proto se v dnešní relaci zaměříme právě na klady a zápory nové podoby zákona o sociálních službách z pohledu uživatelů i poskytovatelů těchto služeb. V úvodu jsem oslovila ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí Martina Žárského a zeptala jsem se ho na to, zda bude z předchozího systému do toho nového snadný?

ROZHOVOR

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Děláme všechno pro to, aby bez problémů proběhnul, ale samozřejmě dílčí problémy se mohou objevit, je to tak výrazná změna a je v ní zainteresováno tolik subjektů, že je možné, že se v určitých procedurálních jaksi záležitostech můžou nějaké problémy vyskytnout, ale jsme opravdu připraveni je pomáhat řešit, ať už krajům nebo obcím nebo poskytovatelům nebo uživatelům služeb. Ale systémové problémy my v současné době nevidíme, nespatřujeme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete říci, jaké obavy jsou takové největší, z kterých těch procedurálních záležitostí, kde se už předem ví, že by mohly být problémy?

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
V současné době jaksi tou největší operací, která se očekává, je takzvané překlopení stávajících nároků do příspěvku na péči. To znamená, osoby, které pobírají zvýšení důchodu pro bezmocnost, případně osoby, které ještě pečují o bezmocné, pobírají příspěvek na péči o blízkou nebo jinou osobu, a to se týká asi dvou set tisíc osob. A tady vzniká těmto osobám nárok na příspěvek na péči přímo ze zákona a přeci jen v tom počtu dvou set tisíc osob může dojít k určitým dílčím drobným problémů. Ale to my s obcemi, které budou vyplácet tuto dávku, dostatečně komunikujeme a samozřejmě s výraznou podporou pracovníků krajských úřadů. Druhý problém, který může nastat, je na straně poskytovatelů, kteří doposud poskytovali služby svým uživatelům na základě rozhodnutí o poskytování služby. Ona ta rozhodnutí budou zanikat postupně podle zákona o sociálních službách a budou je nahrazovat smlouvy o poskytování sociálních služeb. To znamená, je tady určitý požadavek na profesionalitu poskytovatelů sociálních služeb, aby dokázali individuálně vyjednávat s jednotlivými třeba obyvateli domovů pro seniory parametry té dané individuální smlouvy. To jsou takové dva nejčastěji zmiňované okamžiky, které jsou náročné z hlediska ať už procedurálního zajištění nebo z hlediska profesionality pracovníků, kteří to budou dělat.

BESEDA

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvedl Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí.
Hosty dnešního vydání Studia STOP jsou pan Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky a , Pavel Novák, který se podílel na přípravě analýzy zákona o sociálních službách z pohledu uživatelů a poskytovatelů, která vznikla v krátké době po schválení zákona pod záštitou Občanského sdružení SKOK. Pánové, dobrý večer.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Dobrý večer.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V úvodu poprosím Pavla Nováka, abyste vaše sdružení v krátkosti představil a řekl vlastně, o co usilujete.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Fokus Praha je občanské družení, které poskytuje služby lidem s duševním onemocněním. Vlastně jsou to komunitní služby, to znamená, poskytované ideálně tam, kde ten člověk bydlí. Vlastně se zaměřuje na to, aby lidé mohli žít co nejběžnějším způsobem.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kráso, o co usiluje Národní rada zdravotně postižených České republiky?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Národní rada usiluje o co nejlepší podmínky života lidí, občanů se zdravotním postižením a to všech druhů postižení. Je to celostátní organizace. Řekl bych, představitel občanů se zdravotním postižením v České republice.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijde vám zvláštní, že hned v úvodu vás prosím o to, abyste vaše pracovní místa představili? Myslíte si, že lidé většinou vědí, o co se jedná, když se řekne Národní rada zdravotně postižených nebo u vás zase, pane Nováku, když se začne mluvit o Fokusu? Pan Krása.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Já si myslím, že Národní rada osob se zdravotním postižením, jak jsme nově přejmenováni od 1. prosince letošního roku, tak si myslím, že je už dneska dostatečně známou institucí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to s Fokusem?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Fokus Praha působí v podstatě šestnáct let. Přesto si myslím, že ta znalost nemusí být stoprocentní.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud bych se vrátila k tomu úvodnímu sestřihu, vy si jistě dobře pamatujete, o čem mluvil Martin Žárský z ministerstva práce a sociálních věcí, proběhne podle vás přechod z předchozího systému do nového systému sociálních služeb hladce, pan Václav Krása?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Myslím si, že v zásadě ano. Já souhlasím s tím, co tady říkal pan ředitel Žárský, že můžou být jednotlivé problémy, ale celý ten přechod je připraven tak, že se děje prakticky automaticky. Nevyžaduje od uživatelů služeb sociální péče nějaký aktivní krok prakticky. Všechno se to děje víceméně tak, že ten člověk se toho procesu nemusí účastnit. Samozřejmě, že u poskytovatelů bude záležet na tom, jak uspějí v dotačním řízení a jak se jim podaří uzavřít smlouvy s klienty. Tam ten přechod nepochybně bude komplikovanější.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro Pavla Nováka. Mohou nastat nějaké změny, dílčí problémy v tom přechodu z toho předchozího systému do nového systému sociálních služeb?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Tak do určité míry je to věštění z křišťálové koule, protože je tam hodně neznámých. Já jen zmíním třeba jednu věc. Domnívám se, že pro uživatele nebo pro ty, kteří budou chtít pobírat příspěvek na péči, tak to není pro všechny takto automatické. Pro část těch uživatelů, kteří jsou rezidenčně zařízení nebo kterým mají přiznanou bezmocnost, tak tam je to vlastně automatické překlopení pro ty ostatní. Tam se předpokládá nějaká žádost procedura vlastně toho přiznávání příspěvku, takže tam to tak úplně podle mne jednoznačné nebude.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
To ale jinak nešlo. To jsou lidé, kteří do systému služeb sociální péče budou vstupovat nově. Ti ani dosud nedostávali žádné služby víceméně. Takže já v tom nevidím žádný problém.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké problémy v tom vidíte vy, pane Nováku?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já tak úplně nesouhlasím. Já si myslím, že část těch lidí v tom systému sociálních služeb je a čerpají sociální služby a nejsou to prostě ti, kteří čerpají některé už finanční dávky a tam vlastně je to pro ně nóvum. Problém bude ten, že ten příspěvek pravděpodobně nebude přiznán hned zkraje roku, což je pochopitelné. Bude tam nějaký době a může to zkomplikovat i to poskytování služby částečně a financování té služby. A druhá věc je, domnívám se, že pro tyhle ty uživatele chybí dostatek informací, jak to bude probíhat. Je potřeba zapojit více obce, protože ty budou klíčové při tom posuzování a rozhodování o příspěvku na péči.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete popsat posluchačům Českého rozhlasu 6, o jaké konkrétní uživatele se jedná?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Ten příspěvek na péči bude přiznáván v závislosti na míře soběstačnosti a samostatnosti podle kritérií, který každý ten člověk bude splňovat nebo nesplňovat. To znamená, že v tuhle chvíli to automatické překlopení se bude týkat zejména těch lidí, kteří jsou vlastně, nebo mají přiznaný příspěvek na bezmocnost anebo jsou rezidenčně zařízené, kde to bude jakoby jednodušším způsobem pro ty, kteří čerpají služby například chráněného bydlení nebo různý deník stacionářů nebo jsou doma a není tam ta bezmocnost, tak tam samozřejmě bude nezbytné žádat o příspěvek.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zazněl zde termín příspěvek na péči, to je asi taková nejvýraznější novinka nového zákona o sociálních službách. Jak jsme řekli, začne platit od 1. ledna příštího roku, a pokud bych měla tu situaci s příspěvkem na péči ještě přiblížit, tak se dá říci, že klienti dostanou peníze přímo na ruku. Podle třiceti šesti kritérií se stanoví míra jejich postižení, ohodnotí se body a k nim se přiřadí určitá suma peněz. Od tří tisíc pro ty nejvíce schopné až po jedenáct tisíc korun pro lidi s nejtěžším postižením. Když se o příspěvku vyjednávalo, jedním z protiargumentů byla obava, že systém bude zneužívaný, že dojde k neustálému růstu výdajů a nemožnost regulace systému. Jaké mechanismy zabrání zneužívání a umožní regulaci systému. To byla další otázka pro Martina Žárského, ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí.

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí /ukázka/
--------------------
Jsou to dvě věci, je zneužívání a regulace systému. Takže první věc je ta regulace, která je vlastně založená na způsobu posouzení toho, zda ten člověk je opravdu v takové situaci, kdy je závislý na pomoci jiné osoby a té tudíž mu vznikne nárok na příspěvek na péči. To posuzování probíhá ve dvou úrovních. První část toho posouzení provádí sociální pracovník obecního úřadu obce s rozšířenou působností, provádí takzvané sociální šetření v místě, kde ten člověk žije. Z tohoto odborného stanoviska sociálního pracovníka pak vychází posudkový lékař úřadu práce, který posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a opět hodnotí šestatřicet úkonů, zda ten člověk je zvládá či nezvládá. Tyto dva odborné posudky potom jsou podkladem pro rozhodování obce ve správním řízení, o tom zda vzniká či nevzniká nárok. To znamená, je tady vlastně dvojí vysoce profesionální náhled jednou sociálního pracovníka, jednou lékaře, který je potom hodnocen samozřejmě ve standardním režimu správního řízení. Takže to není žádná paušální dávka, která by se jen tak jaksi plošně poskytovala osobám a ten profesionální a individuální náhled je zárukou toho, že nebudou neúměrně narůstat veřejné výdaje. Druhá věc je kontrola zneužívání v okamžiku, kdy už je příspěvek přiznán a tady samozřejmě musí mít působnost ten, kdo vyplatí ten příspěvek a budou to tedy obce, které rozhodnou o příspěvku a mají přímo ze zákona povinnost kontrolovat způsob využívání příspěvku na péče a tuto kontrolu provádí opět sociální pracovník, který primárně prováděl to sociální šetření, to znamená, že ta kauza je kontinuálně dohlížena profesionálem obce. Samozřejmě může docházet v extrémních případech k určitému zneužití, ale pak zase zákon zná systémy určitých, řekněme, sankcí anebo způsobu, jak zabezpečit, aby ten příspěvek sloužil ke svému účelu. Takovým tím nejběžnějším způsobem je, že obec určí takzvaně zvláštního příjemce toho příspěvku, tj. jinou osobu, která zaručí, že příspěvek bude používán na to, na co byl poskytnut, tudíž na zajištění péče.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvedl Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí.
Pokud bychom hovořili o regulaci systému, o způsobu posuzování míry závislosti osoby, které budou peníze poskytovány, jinými slovy, jak velkou částku z celkových jedenácti tisíc ten dotyčný obdrží. Je, pánové, ten způsob posuzování schopnosti dotyčného dostatečný a zajišťuje, že nebude těmito penězi podle vašeho názoru plýtváno a že nebudou neúměrně narůstat veřejné výdaje, Václav Krása jako první?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Já myslím, že to ukáže až vlastně život. Já si nedokážu říct teď: Ano, je to dobře nebo ne, je to úplně špatně. Myslím si, že u některých skupin lidí se zdravotním postižením bude možná posuzování míry závislosti se ještě dále upravit, například metodickými listy, případně podrobnější vyhláškou. Jsou to především lidé s duševním onemocněním, kde nepochybně bude hodně záležet na subjektivním pocitu toho sociálního pracovníka. Tam si myslím, že bude problém například i s tím, že ti lidé nebudou chtít akceptovat nějaký způsob vyšetřování tý sociální situace jejich, protože oni třeba nebudou chtít ani žádat o takovou dávku, a přitom by bylo nepochybné, že potřebují určité sociální služby, takže možná ten systém tuto skupinu lidí úplně přesně nepostihuje. Já si dokonce představuju, že by měl být zvláštní zákon o lidi s duševním onemocněním možný, který by řešil tuto problematiku mimo kompetenci přímo zákona o sociálních službách, protože to si myslím, že je za prvé problém dlouhodobě narůstající a tento druh postižení má opravdu takové specifika, že nelze možná přiřadit ke klasickému vnímání to, co dneska míváme jako sociální služby, to znamená, péče o vlastní osobu a pak je to tak soběstačnost, to znamená, umět se pohybovat ve společnosti, umět komunikovat se společností. To jsou vlastně dvě ty základní služby, které zákon v oblasti služeb sociální péče postihuje. A domnívám se, že to u lidí s duševním postižením je trošku rozdíl. Jinak si myslím, že ta kritéria vyhoví všem těm základním nárokům. Vím, že, nebo jsme dohodnuti s ministerstvem práce a sociálních věcí, že vyjde ještě metodický pokyn zvlášť k posuzování lidí se smyslovým postižením tak, aby byla jednotná metodika při posuzování například úplně nevidomých lidí, aby od Aše až po Ostravu byl stejný metr při tomto posuzování, takže pak si myslím, že by to nemělo dělat problémy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Novák, otázka úvodní, zda je tedy ten způsob posuzování dostatečný a zda podle vašeho názoru a z tohoto místa, ze kterého se na tu situaci můžete dívat, že těmi penězi nebude plýtváno a zaujalo mě to, co řekl Václav Krása, myslíte si, že byste potřebovali pro vaše klienty zvláštní zákon, tedy pro lidi s duševním onemocněním, že by to něco řešilo nebo se vejdou hladce do tohoto zákona?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já začnu s dovolením od konce. Česká republika je jedná opravdu s menšiny zemí Evropské unie, která nemá zákon o duševním zdraví. Valná většina vůbec evropských zemí už má tenhle zákon. V České republice to tak není, a je to samozřejmě problém. Naráží to. Na druhou stranu se domnívám, že čekání na zákon o duševním zdraví vlastně nelze v tuto chvíli a není možný, aby vlastně se rezignovalo v zákoně o sociálních službách na tuhle cílovou skupinu. Já si ale myslím, že problém toho posuzování je ještě trošku někde jinde. Domnívám se, že určitě lidé s duševním onemocněním jsou ti, kteří vlastně nedosáhnou příliš na ten příspěvek a obdobně na tom mohou být lidi s mentálním postižením a já si myslím, že ten problém je v tom, že vlastně v tom zákonu byla přijata metodika, která nepracuje s funkčními schopnostmi postižení.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, to znamená, není mezi těmi třiceti šesti kritérii takové kritérium, které by bylo vhodné právě pro lidi, kteří mají handicap, o kterém byste hovořil?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Které se dívá vlastně na schopnosti toho člověka z toho širšího pohledu. Bohužel ty úkony a ty kritéria jsou hodně zaměřená na takovou tu obsluhu na hygienu, na stravu. Takové ty, řeknu, tělesné záležitosti. Ale prostě někteří lidé mají velký problém, já nevím, dostat se prostě do zaměstnání, protože jim dělá problémy třeba cestování metrem, adaptace v novém prostředí a domnívám se, že ten systém, který byl zvolen, vlastně s tím nepracuje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Krása se tady hlásí o slovo.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Ne, já musím říct, že tady nemohu souhlasit, protože ta škála těch úkonů je osmnáct úkonů, je pro posuzování právě péče o tělo, a pak je osmnáct dalších úkonů, které přeci jasně hovoří o schopnosti orientace, o schopnosti komunikace, pohybu, a dalších a dalších, znalost peněz, schopnost psát, všechno to jsou přeci ty úkony, které signalizují, jestli jsem schopen dojít do práce, využívat metra, nakupovat. A to je stejně tolik úkonů, jako těch úkonů o péče o to tělo, takže to není zákon, který by preferoval, to já musím odmítnout, a na to my jsme velmi dbali, aby tady byla vyrovnaná škála dvou řad úkonů, které budou posuzovat péči o tělo ano, ale zároveň druhá škála úkonů, která bude posuzovat naši schopnost nebo schopnost těch lidí vůbec uspět ve společnosti, pohybovat se ve společnosti, komunikovat se společností a tam je přeci celá škála těch úkonů. To já musím odmítnout to první, co já jsem neřekl, že se má čekat u lidí s duševním postižením na nový zákon, že já jsem řekl, že si myslím, že zákon u duševním zdraví by lépe řešil tuto problematiku než zákon o sociálních službách, a to si myslím, že jsme ve shodě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Novák, opravdu mezi těmi třiceti šesti kritérii nenajdete taková, která by byla vhodná pro lidi s duševním postižením nebo s mentálním?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já se domnívám, že tohle je prostě systémově špatně nastaveno a v tomhle se asi neshodneme s panem Krásou. Já se domnívám, že se nepoužívalo dostatečně metodika mezinárodní klasifikace funkčních schopností a postižení, ale šlo se takovým tím klasickým systémem posudkového lékařství, které je dnes vlastně známe v České republice a to považuji za problém.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je ta mezinárodní klasifikace bohatší v krátkosti. Který bod třeba tam mohl být a vyloženě vám tam schází konkrétně? My jsme samozřejmě nevyjmenovávali všech těch šestatřicet, ale Václav Krása některé uvedl. Já myslím, že je to dosti čitelné, o co se jedná.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
To, co říkal Václav Krása, je přesně vlastně to, co by tam bylo dobrý akcentovat a ta mezinárodní klasifikace pracuje s tím celostním pohledem a s tím, že tam nejsou zvýrazněné jenom nedostatečnosti v tom fyzickém. Ale jak říkám, tam se asi stoprocentně neshodneme, a to je prostě normální.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtěl jste ještě něco dodat, pane Krása?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Přeci schopnost číst, psát, orientovat se ve společnosti, to přeci nejsou fyzické věci. To je přeci o tom, zda jsem schopen vůbec ve společnosti uspět.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Novák.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já bych ještě k tomu řekl, že vyhláška, která je vlastně prováděcí k tomu zákonu, tak tyhle body přesně vůbec nerozepisuje a zůstává jen u těch fyzických úkonů například.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
No, ale tak schopnost psát je buďto ano nebo ne. A tam je přeci v zákoně řečeno, umím-li úkon pouze částečně, tak ho neumí vůbec. Takže buďto umím psát nebo neumím psát.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám tam chybí to, že tam není dodáno, jestli je ten člověk duševně schopen?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Ne, vůbec ne, vůbec ne. Tam není tenhle ten problém toho, že pro určitou cílovou skupinu by to mělo být nějak jinak. Já budu očekávat s tím, že rozptýlí ta praxe mé obavy a že posudkoví lékaři, kteří budou posuzovat vlastně tyhle ty, že budou schopni na to reagovat. To je jediná moje naděje v tomto případě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, konkrétně co vám tam schází mezi těmi kritérii?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Schází tam zejména schopnost komunikovat, schopnost navazovat vztahy, schopnost fungovat v tý společnosti v širším ohledu, protože to je klíčová věc pro sociální začleňování, což je smysl jeden ve smyslu toho zákona.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme-li se nyní věnovat kontrolování toho, zda jsou prostředky využívány opravdu k účelům, na které byly vydány, ze zákona mají obce, které příspěvek vyplácejí, povinnost kontrolovat způsob využívání příspěvku na péči. Jak konkrétně budou ti jednotliví kontroloři postupovat? Budou osobně docházet do domácností, kde žije osoba, jež má peníze užívat a podle jakých kritérií ti lidé budou posuzovat, zdali ty peníze jsou vhodně využívány či nikoliv, Pavel Novák?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já se domnívám, že je to problém a že není metodika pro tuto chvíli kontroly oprávněnosti vlastně čerpání příspěvku. Myslím, že je to veliký rest, protože vlastně zákon upravuje využití příspěvku, jenom způsobem, že vlastně bude směřovat k odstranění sociálně nepříznivé situace a takže tam vidíme jeden velký problém. Druhý problém vidím v tom, že vlastně není metodika toho sociálního šetření, pro sociální pracovníky obcí. Jak tak poslouchám i ze strany obcí, tak je to pro ně problém, ne všechny obce, které budou rozhodovat o tomto příspěvku, mají kvalifikovaný personál, který to prostě umí. Když to srovnám například zjištění domácího násilí je vysoce odborná práce a domnívám se, že zjišťování vlastně sociální šetření, které bude směřovat k tomu, jestli ten člověk bude splňovat podmínky přiznání příspěvku je obdobně velmi odborné a já bych doporučoval to, aby ministerstvo zvážilo připravit metodiku, vypracování sociálního šetření metodikou kontroly využívání příspěvku a vzdělávací systém pro sociální pracovníky obcí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jedním ze základních kritérií, nebo úplně základním kritériem té kontroly je vlastně kvalita života člověka, který potřebuje péči. Pane Kráso, jak se to v tuto chvíli dá zkontrolovat, že peníze, které ten člověk používá, jsou užívány na ten správně přidělený účel?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Já si myslím, že než dojde k vlastní kontrole ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bavíme se samozřejmě hypoteticky dopředu.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Tak samozřejmě ta metodika minimálně kontroly využívání těch peněz v rodinách, to znamená, zda je poskytována kvalitní péče v rodinách, souhlasím, že by měla být. To je nepochybně nezbytné. Já si myslím, že teď bude nezbytné, aby sociální pracovník nejen prošel domácností, ale měl dokonce možnost s tím klientem delší dobu hovořit vůbec mimo komunitu té rodiny tak, aby zjistil skutečný stav toho člověka, zvláště u seniorů, kde nepochybně je tendence mnohdy zakrývat skutečný stav, a to proto, že nebudu žalovat na svoje děti, že mi ubližují. Ti lidé si to nepřiznají, stydí se za to. Na to je řada odborných publikací, jak senioři vlastně s tím domácím násilím mají velký problém, jak ho nepřiznávají. Čili nepochybně já tady souhlasím s tím, že ta metodika je nezbytná, že je nezbytné, aby ti pracovníci sociální pracovníci byli vysoce vzděláni v té oblasti, bude to chvíli trvat. Zkušený sociální pracovník i z náznaku pozná mnohé, pokud se v té oblasti pohybuje déle. Já si troufnu říct, já jsem byl dvacet dva let zaměstnán v domově důchodců a troufnu si říci, že i z náznaku bych dokázal odhadnout způsob chování rodiny vůči tomu seniorovi vlastnímu. Dá se to z různých signálů samozřejmě pochopit, ale nepochybně i já velmi hodnotím to, že se nám podařilo do zákona vůbec dostat, že sociální pracovník má právo vstupu do rodiny a že rodina mu to nesmí zakázat. To si myslím, že je průlomová věc, která do dneška nebyla u jiných šetření a že, když ta rodina neumožní tu návštěvu, takže automaticky přichází o příspěvek na péči, což je prvotní, řekneme, ochrana těch klientů a jakýsi strašák pro rodinu, aby nezneužívala ty prostředky.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasíte s tím, co říká Václav Krása, že je to dobrá věc, že sociální pracovník má právo vstoupit na tu domácí půdu, aby zkontroloval ta kritéria, aby tedy zkontroloval to, jak se žije člověku, který pobírá tu dávku?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Je to samozřejmě trošku kontroverzní situace vstupovat do domácího prostředí, do toho soukromí, na druhou stranu jsou to veřejné prostředky. Tam je to jednoznačný a myslím, že přesně závisí na tom, jakým způsobem ten sociální pracovník k tomu bude přistupovat a jestli bude dodržovat etický a odborný principy, takže tam já s tím naprosto souhlasím. Já mám k tomu možná jednu věc. To je takový fenomén, o kterým si myslím, že se moc nemluví. Že staří lidé nejsou moc zvyklí jakoby si platit za to, že se mají dobře. Raději vlastně zůstanou tak, že moc si neužívají a takže jedna z mých obav je také to, že ty senioři se vlastně nepožádají o ten příspěvek, nebo tedy, pokud ho budou mít, tak ho samozřejmě budou věnovat zejména rodině a ne si ho užít. I kdybychom si mohli nakoupit službu, která je prostě k mání v té komunitě, ale to je prostě současný stav a je to taková kultura, mám pocit, že v České republice trošku je, že si jakoby senior neumí užít to stáří ještě a že vlastně na to bude mít i peníze.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Krása, souhlasíte s tím, že seniorská skupina je takto orientovaná?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Tak samozřejmě, že jednotlivci jo, ale já si myslím, že pořád podceňujeme sami sebe, ale lidi okolo nás. Já myslím, že se to senioři velmi dobře naučí. Já znám řadu seniorů, kteří naopak využívají všeho a dokážou si ten člověk prožít dobře i v tom vyšším věku, a to je jenom možná o nějaký dva tři čtyři roky, než se to lidé naučí využívat. Já bych tady nebyl tak pesimistický. Je to, podceňujeme se. Je to, pořád máme tendenci podceňovat se, i lidi okolo nás.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
To, o čem byste nyní hovořili, zamezí to i tomu, že si příspěvek přisvojí příbuzní, kteří se pak o toho postiženého třeba nebudou starat?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Tady to nebezpečí existuje, ano. A proto tady je ta kontrola v rodině, proto sociální pracovníci mohou chodit do rodiny. Samozřejmě, že u některých skupin obyvatelstva je to nebezpečí akutní. To já nijak nezakrývám, a proto my jsme trvali na tom, aby v této oblasti byl ten zákon zcela jasný a aby, pokud rodina neumožní vůbec vstup do rodiny, tak aby bylo striktně zastaveno vyplácení příspěvku. Samozřejmě to hrozí u některých skupin obyvatel.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já s tím souhlasím. To je samozřejmě velké riziko. Napadá mě, když se v Británii rozjížděl ten systém inspekcí vlastně sociálních služeb, takže to důvodem bylo porušování práv uživatelů právě třeba v soukromých zařízeních, ošetřovatelských domech. My nastavujeme systém inspekcí v těch sociálních službách, ale to riziko se může trošku přestěhovat do těch rodin a do zneužívání uvnitř vlastně té komunity.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vašich odborných pohledů to znamená, skupiny lidí, kteří mají duševní postižení a ze skupiny lidí, kteří mají zdravotní postižení, je těch jedenáct tisíc dost málo, akorát, na to co stačí a na co rozhodně nestačí, Václav Krása?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Je to málo, ale je to tak záměrně uděláno, tam nebylo možný jít cestou, aby uživatelé dostali plný příspěvek, protože, kdyby se začali chovat tak, že by upřednostňovali jenom využití těch prostředků, řekněme, k nějakým nákupům a podobně, tak by sociální služby jako celek zkrachovaly okamžitě. Proto vlastně finanční transfery byly udělány tak, že půlka prostředků jde občanům na to, aby si mohli službu koupit a půlka zhruba těch prostředků jde systémem dotačního řízení. Je to jakási, řekněme, záchranná brzda, aby ten systém celý nezkolaboval. A tak jak se bude možná měnit přístup lidí, tak se může postupně celý sytém upravovat buď, že se posílí dotační složka nebo to je individuální. Ale je možný ten systém dále upravovat, takže to je záměr, ten, kdo má jedenáct tisíc korun, tak si nezaplatí dvacetičtyřhodinovou službu osobní asistence za celý měsíc. Nezaplatí. Musí tam být další prostředky. Ten zákon říká, že poskytovatel má právo požádat o dotaci z veřejných prostředků. Samozřejmě se neříká, že má nárok jí dostat, ale v zásadě, jestliže splní kritéria toho dotačního řízení, tak není důvod, aby minimálně nějakou část té požadované dotace nedostal. To, jakou záleží na skladbě klientů na tom, jak zdůvodní potřebu té dotace, ale v zásadě by měl v tom dotačním řízení uspět. Pak samozřejmě, že se musí nadále podílet obce, tak jako se dosud podílely nějakým způsobem na financování některých lokálních služeb. Taky vím, že obce mají představu, že okamžitě přestanou financovat celý systém, tak to také nemůžou. Obce do toho systému vkládaly více jak dvě miliardy korun a ty v tom systému chyběly, takže je potřeba, aby obce si uvědomily pocit své odpovědnosti v této oblasti a samozřejmě kraje do toho také systému vkládají určité prostředky.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik osob z té vaší odbornosti v průměru bude žádat o ten příspěvek od toho Nového roku?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Tak od Nového roku u toho překlopení je asi sto osmdesát tisíc lidí, kteří budou mít nárok na příspěvek na péči. Já odhaduji, a to je opravdu můj odhad, že možná dalších padesát tisíc lidí nebo, řekněme, dohromady, že těch lidí může být kolem čtvrt milionu, kteří do konce roku 2007 budou pobírat příspěvek na péči, že ten nárůst bude zhruba těch pětadvacet procent ještě navíc.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik názor Václava Krásy, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením a nyní Pavel Novák, ředitel Fokus. Jak je to s vaším názorem na těch jedenáct tisíc a zase, kolik lidí z vaší odbornosti bude pravděpodobně žádat o ten příspěvek?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já v tom souhlasím s panem Krásou. Tam myslím, že je to nastaveno přesně tak, aby ta suma nebyla prostě stoprocentní. Nutno říct, že pro lidi, kteří si budou chtít zaplatit vlastně tu péči doma, a ne u profesionální sociální služby, tak je to vlastně stoprocentní částka. Tam je samozřejmě otázka diskuse, jestli to bude stačit nebo ne. Já musím říct, že pro lidi s duševním onemocněním nedokážu odhadnout ten počet lidí, kteří budou žádat nebo kteří se stanou těmi, kteří obdrží ten příspěvek a ten důvod je i ten, že zatím většina těch lidí nevidí, že se tam vlastně dostatečně vejde, že tam ta kritéria vlastně budou naplňovat. A takže tam určitě ale nepůjde valné většiny o to, že by dosáhli na jedenáct tisíc. Domnívám se, že tam může jít maximálně o první, druhý stupeň, tak v tom současném nastavení ale uvidíme. To je prostě věc reality.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se nyní zaměřit na to, jak funguje systém odpovědnosti, který ručí za funkčnost nového zákona o sociálních službách. To objasňuje Martin Žárský z ministerstva práce a sociálních věcí.

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí /ukázka/
--------------------
Systém odpovědnosti, to by bylo na poměrně dlouho přednášku, ale ve stručnosti. Ministerstvo má tu odpovědnost, aby systém fungoval podle zákona, aby byl dostatečně finančně zabezpečen a aby byl tento systém aplikován ve všech místech, kde má být aplikován víceméně stejným způsobem. To je povinnost ministerstva. Pak jsou povinnosti krajských úřadů v případě, že vykonávají působnost státu a v tomto případě kraje zabezpečují to, aby byli poskytovatelé sociálních služeb registrováni k určitým druhům služeb, na které mají kapacity, podmínky a profesionální dovednosti a zároveň krajské úřady, to vyplývá z jiných zákonů, vlastně dohlížejí a dozorují činnost obecních úřadů, které provádějí státní správu. V našem případě tedy obecní úřady tou největší agendou, které ve státní správě vykonávají, je rozhodování o příspěvku na péči. Takže ta hierarchie je taková a obecní úřady potom kontrolují způsob využití příspěvku na péči u jednotlivých příjemců.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Martina Žárského z ministerstva práce a sociálních věcí, kterého jste slyšeli v předchozím příspěvku, jsem se také zeptala na to zda, podle jeho názoru existuje nerovnost v přístupu k veřejným zdrojům mezi poskytovateli jednotlivých sociálních služeb.

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí /ukázka/
--------------------
Co se týče přístupu k jednotlivým zdrojům, tak ten způsob, který upravuje zákon a který je už nyní aplikován, vlastně všechny poskytovatele sociálních služeb srovnává do jedné startovací čáry, do jedné linie. Všichni mají stejná práva žádat o prostředky z veřejných rozpočtů, nejčastěji tedy ze státního rozpočtu. Jediným rozdílem je, že třeba krajská příspěvková organizace nebo obecní příspěvková organizace má svého zřizovatele, který je veřejnou správou, to znamená obec nebo kraj, a je tam určitý závazek veřejné správy k tomu, že bude existovat takovýto poskytovatel na rozdíl od neziskových organizací, které své řízení a svou existenci vytvářejí vlastně z podstaty věci, a to je z rozhodnutí určité skupiny obyvatel, že chtějí takovouto činnost dělat. Takže tady je těžké říci, tady je diskriminace, tady není diskriminace, když srovnáváme to, že se rozhodne veřejná správa, že chce mít nějakou organizaci, která bude poskytovat služby, na rozdíl od toho, že se rozhodne určitá skupina občanů, že chce vytvořit organizaci, která bude poskytovat sociální služby. Ale to vyplývá úplně z jiných zákonů, úplně z jiného principu vlastně života společnosti. Ale co se týče peněz a způsobu, který ministerstvo zvolilo pro rok 2007, tak tato diskriminace je v podstatě nulová.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Martin Žárský, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí.
Ve Studiu STOP dnes hovořím s pány Pavlem Novákem, ředitelem Fokus Praha, tedy Sdružení pro péči o duševně nemocné a panem Václavem Krásou, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky. Občanské sdružení skok připravilo analýzu zákona o sociálních službách z pohledu uživatelů a poskytovatelů, která vznikla v krátké době po schválení zákona. Za jakým účelem analýza vznikla a jaké oblasti jste v ní zpracovávali, na co se soustředili, otázka na Pavla Nováka, který se podílel na vypracování té analýzy.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Pro nás bylo důležité se podívat na ten zákon a na možné dopady tohoto zákona potom v praxi. To byla jedna věc. Z té analýzy nám samozřejmě vyplynulo několik důležitých věcí, které by bylo dobré, pokud možno odstranit nebo s nimi pracovat v další možné novelizaci. Takže účel byl ten ještě, řeknu, vychytat problémy, které jsou okolo implementace zákona a zároveň připravit nějaké podklady pro návrh novely toho zákona.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kráso, vy jste nějak výrazněji studoval tu analýzu zákona o sociálních službách z pohledu uživatelů a poskytovatelů? Pokud ne, nevadí, pokud vám utkvělo něco, s čím v té analýze vyloženě souhlasíte nebo nesouhlasíte, tak budu ráda, když to tu zazní.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Já jsem velmi rychle prošel tu brožuru. Připadala mi velmi kritická, to za prvé. Za druhé mi připadalo zvláštní, že analyzuju něco, co ještě nefunguje. To musím říct, že já jsem se s tím ještě nesetkal. Byl jsem zákonodárcem deset let a nikdy jsem se ještě nesetkal s analýzou zákona, který ještě nefunguje. Takže jako já to považuji za věc trošku zvláštní. Možná, nevím, že mě za to někdo bude peskovat, ale řeknu, že si myslím, že i složení těch lidí, kteří to udělali, odpovídalo spíš tomu, že ti lidé nevěnovali takové úsilí, aby tento zákon spatřil světlo světa. A proto možná ta analýza, nevím. Proto jsem se s ní příliš nezabýval. Samozřejmě, že ji mám v práci, ale nemůžu analyzovat něco, co funguje, něco nefunguje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro Pavla Nováka. Proč jste tedy analyzovali, zkoumali zákon, který ještě nefunguje? Chyběla vám veřejná diskuse před tím? Nebylo dosti času vznášet nějaké podklady, připomínky před tím, než se jaksi zrodil zákon?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já musím říct, že vlastně ten zákon se o něm mluví, od roku, tuším minimálně 1993. Já i ostatní kolegové, kteří se na tom podíleli, tak zároveň se snažili často ovlivňovat to, jak ten zákon bude vypadat, ale ta doba je prostě strašně dlouhá a samozřejmě vyčerpávající. Musím říct, že v závěru posledního, dejme tomu roku, tak ta veřejná diskuse příliš podle mě neprobíhá a vlastně šla ten zákon a ta příprava toho zákona podle mého názoru šla jedním směrem. Co bylo důležité v té analýze, my jsme samozřejmě to bylo částečně hypotetické ty dopady a šlo nám o to, odstranit to, co ještě lze. A druhá věc, my jsme ještě vycházeli z důvodové zprávy k tomu zákonu, ve které bylo jasně řečeno předkladatelem toho zákona, co tím zákonem chce změnit. A my jsme vzali tyhle ty cíle a ty jsme analyzovali, jestli ten zákon na to dobře reaguje. A to bylo klíčový. A my jsme si říkali, jestli vlastně ten zákon je systémově dobře nastaven směrem k té důvodové zprávě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kráso, přinutil vás těmito slovy pan Novák, že analýzu budete bedlivě sledovat?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Ne, já si myslím, že ten zákon splnil základní zadání, které měl, a sice, dát právo na poskytnutí sociální pomoci. To ten zákon dává, protože dokonce v několika ustanoveních říká, že klient má právo na poskytnutí, a když je to dokonce v případě ohrožení zdraví a tak dále. Obec musí okamžitě reagovat, což obec do dneška třeba neměla tu povinnost. Druhé dává občanovi právo, aby rozhodoval sám za sebe, a to jsou jasný instrumenty, které tam jsou v tom zákoně. Za třetí srovnat postavení všech poskytovatelů sociálních služeb přibližně na stejnou rovinu. Já souhlasím s tím že služby, které jsou zřizovány krajskými úřady, budou z definice věci vždycky trochu ve výhodě, protože zřizovatel, krajský úřad do nich může nalít vždycky více peněz, nežli, když si službu založí nebo poskytuje občanské sdružení nebo dokonce eseročko, které by mohlo poskytovat takovou službu, takže nepochybně na rovinu se nikdy nedostane služba, která je poskytována veřejnou institucí a služba, která je poskytována občanským sdružením. Ale přístup k dotacím je v zásadě stejný. Stejné principy musí dodržet.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Novák, chcete reagovat?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Konkrétně zrovnoprávnění poskytovatelů sociálních služeb byl jasný cíl předkladatele, který měl v důvodové zprávě, v podstatě ten zákon zakotvil střet zájmů na úrovni kraje. Těch střetů zájmů je tam několik. Jedno je samozřejmě financování, které by mělo vyplývat ze zpracování střednědobého plánu rozvoje kraje. To schvaluje kraj. To znamená, kraj určuje, jaké služby by v tom regionu měly být a které budou prioritně financovány. Je to je jedna věc. Druhá věc je, registrace a inspekce kvality sociálních služeb. Další jednoznačný střet zájmů, protože kraj je odpovědný za inspekci kvality sociálních služeb na území kraje. Nebude dělat samozřejmě ty, které přímo řídí. To bude dělat ministerstvo, ale přesto je tam velká možnost ovlivnit.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Tak já si nedovedu představit, jestli bychom zřizovali zvláštní inspekci celostátní, budiž. Ale pak je to úřad, který by měl tři sta čtyři sta, pět set, možná ještě více zaměstnanců a kontroloval by každýho poskytovatele zvlášť. Já si myslím že by bylo logické, že dojde k tomuto rozvrstvení kraje. Ale neposuzuje kvalitu služeb u těch zařízení a těch bude většina, které sám zřizuje a těch bude stejně většina. Za druhé, financování jde přes ministerstvo práce a sociálních věcí formou dotací, takže tam je kraj z toho vyloučen. Pokud jde o střednědobý plán sociálních služeb, to je sice pravda, že odpovědnost je na kraji, ale zároveň zákon jasně určuje, že se ho musí účastnit jak uživatelé, tak poskytovatelé. Čili, kdyby došlo k nesouladu poskytovatelů, uživatelů s názorem kraje, tak takový střednědobý krajský plán rozvoje sociálních služeb nemůže vzniknout, takže samozřejmě, že ten kraj je určitě trochu ve zvýhodněném postavení, ale já myslím, že je to z definice věci vládne na určitým území.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co si o existenci a smysluplnosti analýzy myslí Martin Žárský z ministerstva práce a sociálních věcí?

ROZHOVOR

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
Je to dokument, který vypracovala skupina odborníků, který jako je podložen analýzama. Je to charakterizováno určitým pohledem lidí, kteří se do tohoto odborného týmu, kdy se podílí na jeho práci a samozřejmě je tam řada výborných postřehů, které by bylo možné následně použít, ale samozřejmě rozhodující je to, jaká bude politická vůle, protože to, co bylo zpracováno v této analýze, musí být předloženo opravdu ke společenské diskusi a veškeré změny, které by měly být v zákoně provedeny, nemůže provést úředník, nemůže provést ministerstvo. To může provést jedině poslanecká sněmovna a tudíž tam pravděpodobně bude probíhat ta zásadní diskuse o tom, jak pracovat s těmito doporučeními a my se velice rádi té diskuse budeme účastnit a pomůžeme tomu, aby to bylo správně zpracováno tak, aby to zapadlo to té celkové konstrukce zákona.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud by se nějaká z těch doporučení do té případné novely zákona měla dostat, která by to byla, pokud v tuto chvíli máte nějakou jasnou představu?

Martin ŽÁRSKÝ, ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí
--------------------
To vám opravdu nejsem schopen říci.

KONEC ROZHOVORU

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy názor Martina Žárského, ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí. O tom, jaký osud bude mít analýza zákona o sociálních službách z pohledu uživatelů a poskytovatelů, v tuto chvíli nemůžeme udělat žádný závěr, nicméně naše Studio STOP se pomalu chýlí ke konci a já už stihnu se vás zeptat jen opravdu na pár maličkostí. Pánové, je nabídka těch sociálních služeb skutečně dostatečná? Mohou si lidé dost vybírat a mají z čeho, Václav Krása?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Tak určitě ta nabídka není dostatečná. Musí být větší, proto také je navržen systém financování, který by měl umožnit vznik i nových, především z terénních sociálních služeb.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Novák.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já souhlasím s tím, že ta nabídka není dostatečná, zejména v těch venkovských oblastech, kde prostě chybí zásadní segmenty těch služeb a to bude nezbytně jako úkol do budoucna a jen k tomu zákonu mám jeden, bohužel, co se nepovedlo, že ten zákon vlastně uzavírá částečnou typologii těch služeb, což je trošku nešťastný. Takže třeba nové typy služeb bude velmi obtížné dostat do legislativy a do financování těch služeb.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou dostatečně na nový zákon připraveni uživatelé služeb, pane Kráso?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Mají málo informací, já bych předpokládal, že bude, řekneme, velká i reklamní kampaň v televizi, rozhlase a to mi tady chybí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou poskytovatelé služeb připraveni dostatečně na tu velkou změnu?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Já myslím, že poskytovatelé se dokáží s těmi předpisy lépe seznámit než uživatelé zvláště v zapadlých, nebo lidé, kteří nejsou schopni číst zákony a podobně, tak samozřejmě, že ti poskytovatelé jsou na tom podstatně lépe, i když ti malí s tím budou mít také potíže.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Novák, jsou připraveni podle vašeho názoru uživatelé služeb dost a jak jsou připraveni poskytovatelé služeb?

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Já souhlasím s tím, co řek pan Krása. To je jednoznačné. Uživatelé by zasloužili daleko víc informací a prostředky, které oni prostě sledují. Pro poskytovatele, tam mám pocit, že ten čas je velmi krátký, protože těch povinností je tam poměrně hodně. Určitě by pomohlo jakoby další čas na to, na tu přípravu, aplikaci zákona.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a to už je samotný závěr dnešního vydání Studia STOP. Loučím se s hosty Pavlem Novákem, ředitelem Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné a panem Václavem Krásou, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky. Děkuji za návštěvu, na shledanou.

Pavel NOVÁK, ředitel Fokus Praha, Sdružení pro péči o duševně nemocné
--------------------
Na shledanou.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených České republiky
--------------------
Na shledanou.