Autoři velkorysých projektů placeného parkování dlouhodobě zasklívají velkou skupinu sociálně slabých Pražanů, kteří nemají šanci cestovat hromadnou dopravou. Jde o invalidní spoluobčany, kterým sice před jejich bytem vyznačíme parkoviště a dáme jim invalidní kartu do vozidla, ale tím paráda končí.

Při nutných cestách mimo bydliště se dostanou do neřešitelné situace, protože s nimi se zásadně nepočítá. Pokud jim ve vyhrazených zónách neumožníme krátkodobě bezplatně zaparkovat, je celá snaha pomoci invalidům trapnou šaškárnou.