"Snažíme se nedělat mezi studenty rozdíly, nechceme někomu dávat nálepku handicapovaný. Proto ani nevedeme žádnou statistiku studentů s postižením," popsala mluvčí Vysokého učení technického v Brně Jitka Vanýsková. Všechny budovy mají podle ní bezbariérové vchody, a pokud je potřeba, vytvoří škola studentovi individuální plán.

Na Masarykově univerzitě oproti tomu už šestým rokem pracuje s postiženými studenty Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás. ředitel střediska Petr Peňáz větší problémy mají podle něho lidé s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením.

I na ty však univerzita pamatuje a věnuje se jim už při přijímacích zkouškách. "V elektronické přihlášce ke studiu uchazeči mimo jiné vyplňují i své potřeby pro průběh přijímací zkoušky. Tedy jestli například neslyšícím stačí například odezírat ze rtů, nebo zda potřebují tlumočníka do znakové řeči, nebo zda nevidomí čtou v Braillově písmu. Takové přihlášky pak jdou přímo k nám a my se na základě další domluvy s uchazečem domluvíme na způsobu skládání přijímacích zkoušek," popsal postup Peňáz.

Pokud je postižený student přijat, středisko mu pomůže zajistit zvláštní pomůcky nebo pomoc, které pro studium potřebuje. "Například mnoho neslyšících nekomunikuje v češtině, je to pro ně cizí jazyk. Proto u nás ve středisku máme kurzy češtiny pro neslyšící, k dispozici jsou i tlumočníci do znakové řeči," přiblížil ředitel střediska Teiresiás. Zrakově postižení pak mohou v sedmi studovnách pracovat například s přístrojem, který psaný text automaticky přečte, nebo s takzvaným hmatovým zobrazovačem. Ten psaný text převádí řádek po řádku do Braillova písma.