Už to tak vypadá. Před více než rokem schválila vláda a poté také Poslanecká sněmovna nový zákon o sociálních službách, na který lidé se zdravotním postižením čekali více než deset let.

Pro tuto komunitu šlo o historickou událost. Nový zákon totiž konečně nastartuje transformaci systému sociálních služeb s preferencí poskytování služeb v domácím prostředí. Zákon o sociálních službách umožní více než 250 000 lidí starších nebo zdravotně postižených, aby mohli rozhodovat sami za sebe. A to je velká změna, která začne platit spolu s novým zákonem od 1. 1. 2007.

Minulý týden ale v médiích proběhla šokující informace, že v rozpočtové kapitole ministerstva práce a sociálních věcí na příští rok chybějí peníze nezbytné pro spuštění nového zákona o sociálních službách. Jde o šest miliard korun. Zákon byl sice přijat už před rokem, ale zcela záměrně byla účinnost odložena až od 1. 1. 2007, aby se všechny doprovodné věci kolem zákona mohly důkladně připravit včetně finančních prostředků.

A nyní přichází zpráva, že na zákon nejsou peníze. Nějak se na to zřejmě zapomnělo. Nic naplat, že zákon má platit od ledna, nic naplat, že desítky tisíc lidí už se změnou počítají, že na ni čekaly dvanáct let. Nic naplat, že už rok běží osvětová informační kampaň, vysvětlující dopady nového zákona. Škodu by to způsobilo nejen finanční, ale zejména psychickou, neboť mnoho handicapovaných se právě k tomuto zákonu velmi upíná.

Kromě samotného faktu, že by odložení platnosti zákona zkomplikovalo mnoha lidem se zdravotním postižením život, si nikdo pořádně neuvědomuje, že již byly nastartovány nové mechanismy transformace sociálních služeb. Všichni poskytovatelé sociálních služeb se přihlásili do grantového řízení a teď najednou zjišťují, že na jejich granty nejsou peníze.

Pro některé je to situace přímo infarktová. Klasický domov důchodců již nedostane obvyklou dotaci na lůžko a očekává posuzování svého grantu a finanční prostředky na poskytování služeb. Pokud ve státním rozpočtu nebude několik miliard na grantové řízení, hrozí krach celého systému a nejistota pro desetitisíce lidí. Je zřejmé, že toto nikdo nedovolí.

Na druhé straně je ale zarážející, jak je vůbec možné, že se zákonem, který byl standardně schválen, jaksi nepočítalo. Jak je možné, že se na něj nevyčlenily příslušné prostředky. Samotná zpráva tak trochu diskredituje parlamentní demokracii a rozdělení moci v zemi. Poslanecká sněmovna schválí nový zákon, ale on i přesto nemusí začít platit. Důvody mohou být, zdá se, různé, tentokrát někdo zapomněl na peníze.

Věřím, že nový ministr práce pan Nečas najde peníze a zákon se nebude muset odkládat. Zmrazení zákona je pro komunitu lidí se zdravotním postižením opravdu zcela nepřijatelné. Myslím, že to je pochopitelné úplně pro všechny.