Právník radí - Přestávka na jídlo v zaměstnání
Jsem částečný invalida a pracuji na zkrácený úvazek v chráněných dílnách. Manažerka nás nevybíravým způsobem nutí k napracování 1/2 hodiny na tzv. odpočinek, přestože charakter pracoviště možnost přestávky neumožňuje. Takto vzniklé přesčasy odmítá proplatit, náhradní volno vzhledem k personálnímu obsazení si není možno vybrat. Postupuje manažerka správně a dle předpisů? Pokud ne, na jakou instituci se jako zaměstnanci chráněných dílen máme obrátit?
Ustanovení § 89 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně třicet minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Mladistvým pak musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce, jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo. Mladistvým pak musí být přestávka na jídlo a oddech poskytnuta vždy. Poskytnutá přestávka na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby. Délku přestávek na jídlo a oddech musí zaměstnavatel stanovit jako přiměřenou, tedy přestávka může být samozřejmě i delší než třicet minut. K tomuto dochází zejména tam, kde by se zaměstnanci nestihli během třiceti minut naobědvat. Začátek a konec takových přestávek pak stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem, přičemž platí, že přestávky na jídlo a oddech nelze poskytovat na začátku či konci pracovní doby.
Pokud tedy pracujete v provozu, který nelze přerušit, máte právo na tzv. přiměřenou dobu na jídlo a oddech. Z dikce zákona vyplývá, že přiměřená doba na jídlo a oddech není přestávkou v práci, ale naopak je výkonem práce, neboť při čerpání přiměřené doby na jídlo a oddech nedochází na rozdíl od přestávky na jídlo a oddech k přerušení vlastního výkonu práce. Pokud tedy musíte jíst, aniž můžete práci přerušit a nerušeně čerpat přestávku v práci, jde u vás i v této době o výkon práce a celá směna se vám pak započítává jako odpracovaná doba, za kterou máte nárok na mzdu, resp. plat. Pokud tedy pracujete nad rámec sjednané pracovní doby, a to na pokyn zaměstnavatele, jedná se o práce přesčas. Práce přesčas však nesmí překročit osm hodin v jednotlivých týdnech a sto padesát hodin v kalendářním roce. Práce přesčas konaná nad rámec uvedený lze konat pouze výjimečně v případě, že k tomu dá zaměstnanec souhlas. Práce přesčas však nemůže být vykonávána zaměstnancem, jemuž je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů bez snížení mzdy. Celkový rozsah práce přesčas pak nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně.
K vašemu dotazu tedy sděluji, že manažerka nepostupuje správně, neboť ve vašem případě jde o tzv. přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, která se do pracovní doby započítává. Prací přesčas vám samozřejmě vznikají další mzdové nároky. Pokud vaše manažerka porušuje pracovně právní předpisy, doporučuji obrátit se na odborovou organizaci, event. se obrátit na Oblastní inspektorát práce, kterému přísluší kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovně právních předpisů.
O autorovi: Mgr. Ondřej Faist, Advokátní kancelář Svejkovský, Kabelková, v. o. s.
Autor: Mgr. Ondřej Twist Zdroj: Plzeňský deník
|