Lékaři a zdravotní sestry mnohdy nevědí, jak v ordinaci jednat například s nevidomým nebo neslyšícím člověkem, nebo jak přistupovat k vozíčkáři, či staršímu člověku. Zjistila to od zdravotně hendikepovaných pacientů Národní rada zdravotně postižených ČR (NRZP ČR).

Pak se odehrávají situace, které zdravotně postižení vnímají jako ponižování, či snižování lidské důstojnosti. Stává se, že lékař neoslovuje pacienta, ale jeho průvodce. Takže zaznívají věty jako "co je pánovi?", "ať si pán odloží". Nebo zdravotník staršího člověka oslovuje místo jménem dědo, či babi. "Někdy možná nevědomky vázne komunikace mezi zdravotníky a lidmi se zdravotním postižením," řekl předseda NRZP ČR Václav Krása.

Aby zdravotníci věděli, jak s hendikepovanými pacienty jednat, připravila pro ně NRZP ČR jakési desatero lepší komunikace. Brožuru a plakát s desatery Krása předal zaměstnancům dvou pražských nemocnic - Fakultní nemocnici Motol a Nemocnici Na Homolce.

Pomocí jednoduchých hesel popisují, jak správně komunikovat s pacienty s postižením pohybovým, sluchu, zraku, se seniory, s pacienty se syndromem demence a se zrakově postiženými, kteří přijdou s doprovodem.

Primářka Léčebny dlouhodobě nemocných I. v motolské nemocnici Blanka Vašková Krásu ujistila, že jejich pracoviště se snaží vycházet se zdravotně postiženými dobře. Zdůraznila, že například zdravotní sestry chodí na školení, aby se uměly domluvit znakovou řečí.

Primář Léčebny dlouhodobě nemocných II. motolské nemocnice Jan Štěpán řekl, že familiárnost při oslovení by se stávat neměla. "To je otázka výchovy lékařů a ostatního zdravotnického personálu, aby respektovali osobnost pacienta a nepoužívali familiární oslovení," uvedl.