Směrnice ministerstva školství preferuje integraci postižených dětí do běžných škol. Ředitelům ale nikdo neřekne, zda dostanou finance na platy asistentů pedagogů.

Pocit bezmoci zažívá kvůli financování vzdělávání 130 více či méně postižených dětí ředitelka rokycanské Základní školy Čechova ulice Anna Ratajová. Ani na krajském odboru školství jí totiž nikdo přesně neřekne, zda škola dostane peníze na individuální integraci a na plat asistenta pedagoga. Podobně se vede ředitelům dalších škol.

Škola, jejíž učitelé často sami ze svých platů investují do vlastního odborného vzdělání, dělá málem zázraky. Rodiče nynějšího sedmáka Míši Duška byli původně smířeni s tím, že jejich syn skončí ve zvláštní škole. "Dneska vyhrává olympiády z němčiny, má samé jedničky a chce být učitelem. Ve zvláštní škole by se tak daleko nedostal," tvrdí Michalova matka Marie.

Na financování integrace postižených dětí ale krajská samospráva podle radního Vladislava Vilímce vůbec nemá vliv.

Předpisy tak sice doporučují integraci, zaručují rodinám právo na výběr školy a ukládají povinnost vzdělávat postižené děti, školám ale jistotu nedají. "Loni jsme kraj žádali kvůli postiženému žákovi o zřízení místa asistenta pedagoga, vyhověli s tím, že ve vyhlášce není povinnost poskytnout na něj peníze. Teď je půl roku pryč a peníze žádné. Výplata je každý měsíc. Odbor prý to bude řešit v červnu. To jsme měli říct, ať rodiče kluka vozí do speciálky do Plzně," ptá se ředitel devítiletky v Mirošově Rostislav Judl. Podle Karolíny Svobodové z ministerstva by škola měla předložit novou finanční rozvahu. "To nejsou velké částky," říká Svobodová. Podle sdělení úřednic krajského školského odboru úřad nejpozději do června zjistí potřeby škol. Ředitelka Ratajová má ale už od dubna dopis, jímž úřad snižuje původně schválené peníze na integraci o 150 tisíc a s platem asistenta nepočítá vůbec. Podle rokycanského starosty Jana Balouna je přitom právě tato devítiletka pro integraci těchto dětí plně vybavená.