Komunita znamená společenství, obec, pospolitost, komunitní centra pak v prvotním slova smyslu střed obce. V tomto duchu před pěti šesti lety komunitní centra na mnoha místech vznikala s tím, že nabídnou obci či městské části místo setkávání, při kterém bude současně postaráno někde o starší lidi, jinde o duševně nemocné, zase jinde o děti a mládež ulice. Co komunitní centrum, to jiná koncepce, jiné řešení, rozmanitost v rámci jednoho modelu.

Posláním komunitních center je rozvoj místní komunity (škola, farní společenství, knihovna, klub pro děti a mládež aj.). Cílem vzdělávání či sociální služby. V konkrétních aktivitách nalézáme setkávání, společné plánování činností směřujících k osobnostnímu rozvoji účastníků, ale také kurzy vaření, počítačové a jazykové kurzy a konečně pomoc a podporu při hledání zaměstnání či bytu, poradenství při oddlužení, různých typech závislostí.

Zákon o sociálních službách leckde zamotal hlavu vedoucím komunitních center ještě dříve, než nabyl platnosti. Jak bude činnost v těchto centrech financována? Vejde se do charakteristik sociálních služeb jako doposud? V typologii sociálních služeb se sice vyskytují "nízkoprahová centra pro děti a mládež" sloužící k prevenci sociálního vyloučení nebo sociálnímu začleňování dětem a mládeži od 6 do 26 let, ale v jejich charakteristice je explicitně vyjádřena pomoc a podpora v nepříznivých sociálních situacích stejně jako u jiných druhů sociálních služeb. Problém je v tom, že mnohá komunitní centra vznikala jako herny otevřené všem dětem komunity, které hledaly, jak se ve volném čase zabavit, neměli-li jejich rodiče na ně čas nebo neměli-li o společné trávení volného času s nimi zájem. Vedle financování dělá starosti mnoha vedoucím komunitních center, jak naplnit standardy kvality sociálních služeb.

Tam, kde jsou dostatečné kapacity, není problémem na hernu či klub navázat kupříkladu streetwork. Herna či klub se pak stanou vítaným zázemím pro terénní práci. Od toho už je jen krok k vytvoření individuálních plánů, monitoringu a hodnocení. Ti, kdo se zapojili do projektů podporovaných ze strukturálních fondů Evropské unie, mají přehled o tom, co logický rámec, monitoring a zpětná vazba znamenají. Bez hodnocení nemůžete zjistit, zda váš záměr postrádá nebo nepostrádá smysl. K čemu slouží? K podpoře integrace? K podpoře nezávislosti? K podpoře vyrovnávání příležitostí znevýhodněných skupin - členů komunity? K posílení jejich kompetencí? K ochraně nejvíce zranitelných skupin obyvatel? Už tento výčet může být návodem, jak z klubu, do kterého si chodí hrát nebo popovídat si děti, maminky na mateřské dovolené či osamělí starší lidé, vytvořit místo, kde se nabízejí sociální služby.

V okamžiku kdy se formulují cíle, obsah a konkrétní aktivity komunitního centra, je možné zaměřit se na standardy kvality sociálních služeb. Značným přínosem pro komunitní centra je právě vytvoření jasných pravidel, jimiž se komunitní centrum řídí, a jak bude pokračovat jeho další rozvoj. Je pravdou, že profesní rozvoj pracovníků musí být následován patřičným platovým hodnocením, že péče o dostupnost služby a informace navenek něco stojí, a že se jak vedení, tak pracovníci komunitního centra musí naučit, jak reflektovat svou činnost, případně mít k dispozici osobu, která s nimi obtížnější případy probere a doporučí optimální postup.

Ale to už je otázka koncepce a zejména vyjednávání a komunitních plánů, aby obec, která komunitní centrum financuje, na hodnotu práce komunitních center shodně nahlížela.