Lidé s kočárky nebo vozíčkáři se často nemohou dostat do bank nebo na úřady.

Stovky milionů korun investují města v Ústeckém kraji do bezbariérových úprav chodníků, autobusových zastávek a vstupů do veřejných budov. Matky s kočárky i vozíčkáři uznávají, že se situace v kraji zlepšuje, stále však zbývá spousta míst, kam se bez cizí pomoci nedostanou.

Já jsem například několik měsíců požadoval, aby se upravil zvonek na budově magistrátu, kterým postižení přivolávali pomoc. Byl tak vysoko, že na něj vozíčkář nemohl dosáhnout,".

"Když si chci něco vyřídit v bance, musím třikrát zazvonit, sejde úředník a jedná se mnou na chodníku, bez soukromí. To je nepříjemné," popisuje své zkušenosti Jan Bartko ze Svazu tělesně postižených v Litvínově. Mostečtí vozíčkáři naříkají na bariéry v celém středu města. "Hlavně kolem nákupního centra Rozkvět jsou vyvýšené chodníky bez nájezdů,". "Dopravní podnik sice má nízkopodlažní autobusy a tramvaje, ale ty nejezdí úplně pravidelně.

Přístup do autobusů trápí vozíčkáře i v jiných městech. "Některé vozy sice mají zařízení pro nakládání postižených lidí, ale stále je jich málo," říká předsedkyně Svazu tělesně postižených v Děčíně Irena Lenghartová.