Podstatnou změnou zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu je mimo jiné nový režim výpovědi z nájmu. Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů stanovených zákonem, a to buď s přivolením soudu, anebo nově i bez přivolení soudu.

Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:

a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;

b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;

c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění ho nelze delší dobu užívat;

d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

Písemná výpověď musí být doručena nájemci. Musí v ní být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta, která nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena nájemci.

V případě výpovědi (z důvodů pod písm. a), c) a d), je pronajímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.

Jde-li o byt zvláštního určení (tedy byt určený pro ubytování zdravotně postižených) nebo v domě zvláštního určení (v domě s pečovatelskou službou nebo s komplexním zařízením pro zdravotně postižené osoby), lze vypovědět nájem ze strany pronajímatele jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce.

Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že je pronajímatel povinen mu dodatečně uhradit stěhovací náklady a další náklady na úpravu náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z náhradního až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval, nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu.

Dále soud může na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu (to bude zpravidla obec), uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu. Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování. Společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele, má nájemce právo na přiměřený náhradní byt, tedy na byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit. Soud však může na návrh pronajímatele z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše.