SLOVNÍČEK PRACOVNÍHO PRÁVA

Zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, splnil podmínku pro nárok na dovolenou (na zotavenou) za kalendářní rok nebo její poměrnou část. Pokud ale nepracoval pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 dnů rovněž o jednu dvanáctinu. (Rozhodných je vždy každých dovršených 22 zameškaných pracovních dnů, nikoliv pouze započatých.)

Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

Pro účely dovolené na zotavenou se jako výkon práce neposuzuje:

* doba výkonu služby v ozbrojených silách ČR
* doba zameškaná pro jiné důležité osobní překážky v práci, než z důvodu:

1. vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení;

2. narození dítěte manželce (družce) zaměstnance;

3. doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče anebo do internátní speciální školy; 4. úmrtí rodinného příslušníka; 5. vlastní svatby, svatby dětí a rodičů;

6. přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; 7. nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků; 8. znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, kterého používá zaměstnanec těžce postižený na zdraví;

9. vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru; 10. pohřbu spoluzaměstnance. Pro omluvenou nepřítomnost v práci se krátí pouze dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.

Dovolená, na niž vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil nárok, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.