Symbol invalidního vozíčku v modrém poli umístěný za oknem auta oznamuje, že ve voze jede zdravotně postižený občan. Často se však stává, že to vůbec není pravda. S auty klidně jezdí zdraví členové rodiny postiženého, kteří se mylně domnívají, že mají právo označené auto řídit i ve chvíli, kdy nemocný příbuzný sedí doma.

Řekl to Právu předseda Národní rady zdravotně postižených ČR (NRZP ČR) Václav Krása.

"Velmi často se setkávám s tím, že je ten znak zneužíván, že s označeným autem jede osoba evidentně zdravá. Vídám, jak na vyhrazeném parkovacím místě z auta vyběhne mladý sportovec. A troufnu si říci, že poznám, jestli je ta osoba nějak handicapovaná, nebo ne," sdělil Krása.

Označení aut pro zdravotně postižené se zneužívá

Připustil, že mnozí členové rodiny zdravotně postiženého si ani neuvědomují, že takovým chováním porušují zákon. "Možná někdo v rodině má označení oprávněně, ale oni si neuvědomí, že pokud parkují na vyhrazeném místě, či jedou s označeným vozem, aniž by v něm seděl handicapovaný člověk, dopouštějí se zneužití označení a porušují zákon."

Krása v té souvislosti připomněl nová pravidla, která začnou pro řidiče platit od července: "Někomu by takové chování mohlo od července přinést několik trestných bodů. Takže je potřeba, aby si to všichni uvědomili," zdůraznil Krása.

Speciální označení auta může podle Krásy dostat jen držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P, tedy člověk se zdravotním postižením. Průkazku mu vydá příslušná obec či městská část na základě posouzení lékaře správy sociálního zabezpečení.

"A pouze k tomuto průkazu může být vydáno označení na auto. Bez průkazky ZTP či ZTP/P nemohu mít označení vozidla. Pokud někdo má označení a nemá k němu průkazku, je to podvodník," prohlásil šéf NRZP ČR.

Podle Krásy je i řada lidí, kteří si označení auta vyrobí sami: "Ono jde poměrně lehce oxeroxovat," uvedl. Dodal, že při zběžné kontrole si policista nemusí všimnout, že na xeroxu chybí identifikační číslo nebo hlubotisk, které obsahuje originál. Podle něho je bezpečnou kontrolou vyžadovat od člověka průkazku zdravotně postiženého.

Auto označené symbolem zdravotně postižené osoby má proti neoznačeným řadu práv, která stanoví zákon o provozu na pozemních komunikacích. Může například vjet do některých částí obcí, kam jiná vozidla nemohou - především tam, kde je povolen jen vjezd dopravní obsluze a zásobování.

Mohou také stát na zákazu stání. Ale zákaz zastavení platí i pro ně. "Na zákazu zastavení nesmí zastavit ani držitel průkazky ZTP či ZTP/P. Ani on nemůže ohrozit ostatní účastníky silničního provozu," říká Krása. Držitel označení si nemusí v České republice kupovat dálniční známku. To však platí jen v případě, že je ve voze převážen zdravotně postižený, nebo že cesta po dálnici se koná v souvislosti s přepravou takové osoby. V zahraničí musí mít dálniční známku i zdravotně postižený.

Lidé s označeným autem mohou také využívat parkovací místa určená pro zdravotně postižené. Nemohou ale stát na místě, které je označeno přímo poznávací značkou jiného vozu.

Problémy stále v centrech měst

Zatímco před novými obchodními domy se už většinou zdravotně postižený člověk s problémem nesetká, protože vyhrazených stání je tady dost, problémy jsou stále v centrech měst, před menšími obchody a před úřadovnami. "Tam opravdu ta místa vyhrazená nejsou nebo jsou špatně udělaná," podotkl Krása.

Připomněl, že stále existují řidiči, kteří když vidí mezeru mezi dvěma vozy pro handicapované, "vecpou se do ní". Jenže zdravotně postižení opravdu potřebují víc místa. A jak upozornil Krása, nejde jen o vozíčkáře. "Lidé, kteří nepoužívají vozík, ale špatně se jim chodí, potřebují otevřít dveře auta dokořán, jinak se z vozu ani do něj nedostanou. Totéž platí, pokud je někdo nevidomý. Jestliže ho má někdo vést, potřebuje prostor. Místo je opravdu potřeba, to není zbytečný výmysl," upozornil Krása. Dodal, že šíře stání je vypočítána právě na široce otevřené dveře u obou vedle sebe stojících aut.

Pokud je ve městech vytvořen systém parkovacích zón pro rezidenty, tedy pro obyvatele konkrétních částí města, pak na takovém místě může zdravotně postižený občan s autem zastavit na nezbytně nutnou dobu. Nemůže tady ale parkovat.

Na placených parkovištích záleží podle Krásy na provozovateli, zda poskytne zdravotně postiženému určitou slevu. "On sám nemůže uplatňovat nárok na slevu," zdůraznil.

Na dotaz, zda by se v pravidlech mělo něco změnit, předseda NRZP ČR odpověděl: "Bylo by dobré udělat jednotnou evropskou úpravu. Dnes i lidé s handicapem poměrně hodně jezdí do zahraničí, ale naše ustanovení nelze jinde než u nás použít. V zahraničí se musíme chovat, jako bychom označení neměli." Podle Krásy by tedy jednotná evropská úprava mohla pomoci rozvoji cestovního ruchu lidí se zdravotním postižením.