Lidé se už dávno neřídí slunečním cyklem - vstávají za tmy a do noci pracují. Takový způsob života s sebou přináší duševní vyčerpání a vyšší výskyt nemocí. Pravidelný a dostatečný spánek totiž chrání nervový systém a je obranným mechanismem těla.

Každý potřebuje jinou délku odpočinku, navíc cyklus usínání a vstávání v ideálním případě navazuje na střídání světla a tmy.

Bohužel většina lidí nerespektuje své biologické hodiny a posouvá práci i zábavu do pozdních večerních a nočních hodin.

Jen málokdo však vydrží dlouhodobé nevyspání bez následků, poruchy spánku alespoň občas postihují až čtyřicet procent obyvatel. A to potíže se spaním nemusí být jediným následkem ponocování. Trpí také třeba imunita.

Co čeká toho, kdo nespí

"Lidé jsou při dlouhodobém nevyspání ohroženi pozvolným úbytkem intelektových funkcí, vytrácí se u nich schopnost soustředění. Více také trpí depresemi," vysvětluje neurolog Pavel Dohnal z českobudějovické laboratoře pro poruchy spánku a bdění.

Některé poruchy navíc přímo nesouvisí s tím, že by člověk spal málo, příkladem budiž syndrom spánkové apnoe neboli opakované zástavy dechu, která může být ve svých důsledcích i smrtelná.

Docent Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doplňuje: "Nevyspání snižuje odolnost vůči stresu, ale snižuje i celkovou obranyschopnost organismu."

Proč nemohu spát?

Příčin potíží se spánkem je několik, nejprve by se nespavci měli zamyslet nad životním stylem. Někdy postačí dodržovat několik pravidel spánkové hygieny a kvalita spánku se zlepší. Složitější situace je v případě nepravidelných pracovních směn.

Lékař Dohnal těmto lidem doporučuje, aby si při denním spánku vytvořili iluzi, že je večer. Karel Šonka dodává: "Lidé by měli takové zaměstnání dobře zvážit, někteří se pro ně zkrátka nehodí."

Nekvalitní spánek může být jedním z příznaků nejrůznějších onemocnění. Například při zvýšené funkci štítné žlázy pacient nemůže usnout, naopak při snížené funkci tohoto orgánu spí dlouho, ale špatně. I nemoci srdce a plic ruší spánek, některé druhy astmatu se projevují jen v noci.

"Také některé degenerativní poruchy jako Parkinsonova nemoc vedou k závažným poruchám spánku. Jenže v popředí péče jsou spíše jiné zdravotní problémy," doplňuje Karel Šonka.

Nemělo by se rovněž zapomínat, že problémy s usínáním a předčasným probouzením jsou často příznakem duševních chorob, nejčastěji deprese a úzkosti.

CO DĚLAT, ABY SE VÁM DOBŘE SPALO

- Dodržujte pravidelný režim

Několik dní si pište spánkový deník, pomůže vám a vašemu lékaři nalézt příčinu nespavosti. Zahrňte do něj i připomínky spolunocležníka. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu.

- Pomoci může cvičení

Sport zlepšuje spánek, ale ne těsně před spaním. Tělo se při cvičení zaktivizuje a potřebuje několik hodin, aby se uklidnilo do té míry, že můžete usnout. Sportování se věnujte spíš odpoledne.

- Rituály jsou důležité

Najděte si činnost, kterou si zafixujete jako uspávací rituál, ať už je to četba, poslech klidné hudby nebo teplá (ne horká!) koupel.

- Dávejte si pozor, co a kdy jíte

Jezte maximálně dvě hodiny před spaním, stejně jako byste neměli večer pít alkohol - sice vám pomůže usnout, ale narušíte si jím strukturu spánku. Také se snažte večer omezit kouření.

- Prostředí hraje roli

V ložnici by neměla být ani zima, ani horko. Další chybou je, že lidé v ložnici, nebo dokonce přímo v posteli pracují.

- Úporná snaha spaní nepomáhá

Neusnete-li do půl hodiny po ulehnutí, vstaňte a jděte si číst nebo poslouchejte hudbu. Křečovitá snaha usnout za každou cenu vám ke spánku nepomůže.

- Polední siesta může vadit

Nesnažte se nahradit chybějící nebo nekvalitní noční spánek zdřímnutím přes den, dodržujte spánkový plán s jasně danými hodinami vstávání a uléhání.