Poslanecká sněmovna schválila návrhy zákona o životním a existenčním minimu, zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nových právních předpisů. Návrhy musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Účinnost by měly nabýt 1. ledna 2007.

Smyslem nových právních úprav je rekonstrukce životního minima a změna systému ochrany osob a rodin před hmotnou nouzí. Cílem je především dostatečně a spravedlivě ochraňovat lidi před hmotnou nouzí, motivovat je k aktivnímu hledání zaměstnání a přijetí méně placené práce. Ti, kteří prokážou snahu zvýšit si příjem vlastní prací, by měli být při čerpání sociálních dávek zvýhodněni. K prokázání toho, že si člověk hledá zaměstnání, bude stačit například doporučení od příslušného úřadu práce. V praxi to tedy nebude znamenat nárůst agendy pro obce . Navíc náklady na zřízení nového informačního systému plně ponese Ministerstvo práce a sociálních věcí, takže tato oblast obce také finančně nezatíží.

Zákon o životním a existenčním minimu podstatně mění podobu současného životního minima. Dosud je životní minimum dvousložkové. Zahrnuje náklady na výživu a ostatní základní osobní potřeby a nezbytné náklady na společné potřeby domácnosti (především na bydlení). Nově bude životní minimum jednosložkové a nebude už zahrnovat náklady spojené s bydlením. Částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb budou nově odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí ještě i podle věku. Současně se zavádí nová dolní hranice příjmů, existenční minimum, která vyjadřuje náklady minimálního životního standardu umožňujícího přežití.

Částka životního minima pro jednotlivce bude činit 3 126 Kč. Výše životního minima pro společně posuzované osoby je následující (v Kč za měsíc):



Část životního minima vyjadřující náklady na bydlení se ze životního minima vyloučí a potřeby související s náklady na bydlení bude řešit jako dosud dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, ale jinak propočítávaná. Nově se bude zohledňovat nejen příjem domácnosti a její velikost, ale i její náklady na bydlení. Kromě toho bude rozdílné náklady na bydlení v různých regionech ČR u osob v hmotné nouzi řešit i zákon o pomoci v hmotné nouzi, a to formou nové dávky – doplatku na bydlení. Jeho poskytování bude plně v kompetenci pověřených obecních úřadů a bude vyplácen ze státního rozpočtu.

Druhou oblastí je úprava systému ochrany před hmotnou nouzí. Návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi ošetřuje výkon této agendy na území celého státu a zároveň obsahuje nástroje, které propojí výplatu dávek s motivačními kroky. Cílem je omezit dlouhodobou závislost na sociálních dávkách, poskytnout lidem poradenskou službu a zabránit tak sociálnímu vyloučení. Nová právní úprava finančně zvýhodňuje ty příjemce dávek, kteří budou při řešení své situace aktivní (např. při hledání zaměstnání). Zákon o pomoci v hmotné nouzi navazuje na nový zákon o životním a existenčním minimu a reaguje na rekonstrukci životního minima. Pro stanovení živobytí osoby využívá i nově zavedeného institutu existenčního minima. Jde o prosazení principu, podle něhož se ten, kdo pracuje, musí mít lépe než ten, kdo se práci vyhýbá. Částka existenčního minima činí 2 020 Kč.

Společně s výše uvedenými změnami bude nově koncipována dávka – příspěvek na živobytí. Pokud klient, žádající o dávku pomoci v hmotné nouzi, nebude aktivně spolupracovat při hledání práce, bude odmítat nabízenou práci nebo jiným způsobem nebude projevovat vlastní snahu o zvýšení příjmu, odrazí se tyto skutečnosti ve výši příspěvku na živobytí. V krajním případě může dojít i k situaci, kdy úřady neuznají žadatele o dávku z uvedeného důvodu za osobu v hmotné nouzi a dotyčný tak nebude mít nárok na příslušné peněžité nebo věcné zabezpečení. Pokud už člověk tuto dávku pobírá, mohou mu úřady vyplácení příspěvku pozastavit nebo příspěvek odejmout.

V žádném případě není cílem změn, které zákon o pomoci v hmotné nouzi přináší, poškozovat lidi, kteří objektivně pomoc potřebují. O změnách v oblasti sociálních dávek se často hovoří ve vazbě na snížení částek životního minima. A to přesto, že MPSV od začátku upozorňuje na to, že se jedná o rekonstrukci celého systému, nikoli o snížení či zvýšení životního minima.

Cílem těchto opatření není snížit nebo omezit výdaje na oblast sociálních dávek. Takový krok by ani nebyl účelný. Cílem je snaha přerozdělit prostředky efektivněji a hlavně spravedlivěji.

V souvislosti se zavedením nové úpravy MPSV počítá s jednorázovým zvýšením nákladů, které bude souviset se zabezpečením systému pomoci v hmotné nouzi. Na druhou stranu ale zpřísnění podmínek pro ty, kteří se vědomě a prokazatelně práci vyhýbají, přinese úspory a to je bezpochyby krok správným směrem.

Současně s návrhem zákona o životním a existenčním minimu poslanci odsouhlasili zvyšení rodičovského příspěvku. Od ledna 2007 by mohli rodiče pobírat místo současných 3 635 Kč částku odpovídající 40 % průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře – tedy 7 600 – 7900 Kč měsíčně (výše bude závislá na úrovni této mzdy v období před účinností uvedeného zákona).

Na tuto dávku má nárok rodič, který po dobu celého kalendářního měsíce řádně a celodenně pečuje o dítě, a to do čtyř let věku dítěte nebo do jeho sedmi let, je-li zdravotně postižené. Rodičovský příspěvek patří mezi dávky státní sociální podpory. Vyplácejí ho úřady práce. Jeho zvýšení si vyžádá v roce 2007 přibližně 12 mld. Kč navíc ze státního rozpočtu.