Dnes je Neděle, 24. listopadu 2024, svátek má Emílie
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech článků
pouze ve zvolené rubrice

 
Rubriky

Akce
Auto-moto
Bariéry
Bydlení
Finance
Internet
Inzerce
Jak na to
Legislativa
Literatura
Média
Názory
O nás
Politika
Pomůcky
Poradna
Příběhy nevidomých
Rozhovory
Servis pro NNO
Služby
Sport
Stalo se
Volný čas
Vzdělávání
Zajímavosti
Zaměstnávání
Zdraví
 
Nejčtenější články

 
Naposledy přidané

 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 6949
 
Webinfo


 

04.08.2005, 07:24 - rubrika " Názory "
Povinnosti bez hranic

Všude, kde se začne diskutovat o právech člověka, dojde se brzy k povinnostem a závazkům. Na jedné straně práva, na druhé povinnosti, na jedné straně nositelé odpovědnosti za dodržování práv, na druhé straně jejich narušitelé.

Existující standardy lidských práv zahrnují Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní dohodu o občans- kých a politických právech a Mezinárodní dohodu o ekonomických, sociálních a kulturních právech.

Občanská a politická práva zahrnují právo na život, svobodu a bezpečí osob, právo na spravedlivý soud, svobodu bez otroctví a mučení, svobodu myšlení, svědomí a náboženského přesvědčení, svobodu shromažďovací a sdružovací a právo účastnit se veřejných záležitostí.

Ekonomická, sociální a kulturní práva obsahují právo na práci a spravedlivou odměnu za ni, právo na odpočinek, právo na přiměřený životní standard včetně stravy a bydlení; právo na zdraví, vzdělání a sociální jistoty; patří k nim i přehlížený podíl na kulturním životě komunity. S těmito právy každý souhlasí. Vždyť Mezinárodní dohodu o ekonomických, sociálních a kulturních právech ratifikovalo 146 vlád. Stav světa však napovídá, že samo vyhlášení rovných práv pro každou lidskou bytost pokoj na Zemi nezaručí.

Mít právo znamená plnit současně své povinnosti. Jediným známým dokumentem, který zahrnuje oboje, je Všeobecná deklarace práv a povinností mládeže, vydaná v roce 1992 v Miláně Italskou adolescentologickou společností. Signatáře bys spočítal na prstech jedné ruky. V této deklaraci právo na vzdělání vyvažuje povinnost cele se věnovat studiím, aby se u každého mohly rozvinout tvořivé schopnosti pro individuální i společenské blaho. Právo na práci je vyváženo povinností pracovat, právo na zdraví povinností vyvarovat se všech prostředků, které poškozují vlastní zdraví nebo zdraví jiných. Povinnost podporovat, respektovat a bránit životní prostředí. Povinnost pomáhat rodičům, ctít je a přitom mít právo na jejich pomoc a ohled. Povinnost podporovat a uchovávat práci inteligence a lidské civilizace.

Každá povinnost obvykle obsahuje tři složky:

respektovat, tj. zdržet se jakéhokoliv přímého nebo nepřímého omezování práv jiných osob; nezakládat instituce, které omezování práv přinášejí;

chránit, tj. prosazovat respekt k druhým; bránit těm, kdo by zbavovali druhé jejich práv, ať už jsou to úřady, zastupitelé, policie, soukromé společnosti nebo dokonce členové rodiny;

plnit, tj. pomáhat těm, kdo jsou práv a svobod zbaveni, a usilovat po stránce legislativy, financí, spravedlnosti, dalších aktivit o vytvoření optimálního prostředí, v němž se lidská práva daří dodržovat.

Všeobecná deklarace práv a povinností mládeže je založena na ryze individuálním principu. Máš práva svobodného člověka, važ si jich a respektuj práva jiných svobodných bytostí. Tím se odlišuje od Všeobecné deklarace lidských práv, kde od počátku do konce zaznívá očekávání, že tím, kdo jmenovaná práva bude respektovat, chránit a plnit, je stát prostřednictvím své legislativy. Nestane-li se to, bude to mezinárodní společenství, které na místě zasáhne. Má však každý stát dostatečné zdroje a kapacity na to, aby zaručil deklarovaná práva pro své občany? Zákony jsou účinné jen tehdy, respektuje-li je většina společnosti. Neexistuje-li tento konsensus, jsou nejen méně efektivní, ale i méně legitimní. Z toho plyne, že zákony na dodržování lidských práv nemohou být zaštítěny jen jedním nositelem této povinnosti, v tomto případě státem. Respektování, ochrana a uskutečňování lidských práv vyžadují kolektivní akci - v prostředí společenského systému, který práva garantuje.

Autor: Milena Černá, předsedkyně o. s. SKOK
Zdroj: e-Informační bulletin SKOK
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk
 
Komentáře ke článku
Infoposel.cz nezodpovídá za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo smazat ty příspěvky, které budou obsahovat vulgární výrazy nebo poškozovat dobré jméno tohoto webu.
 
Žádné.
 
Jaký je Váš názor?

 
Do pole "kontrolní kód" opište prosím číslo z následujícího obrázku
kontrolní kód

Kontrolní kód :

Copyright © 2000-2024 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie