Dnes je Pondělí, 25. listopadu 2024, svátek má Kateřina
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech článků
pouze ve zvolené rubrice

 
Rubriky

Akce
Auto-moto
Bariéry
Bydlení
Finance
Internet
Inzerce
Jak na to
Legislativa
Literatura
Média
Názory
O nás
Politika
Standardy sociální péč...
Pomůcky
Poradna
Příběhy nevidomých
Rozhovory
Servis pro NNO
Služby
Sport
Stalo se
Volný čas
Vzdělávání
Zajímavosti
Zaměstnávání
Zdraví
 
Nejčtenější články

 
Naposledy přidané

 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 6958
 
Webinfo


 

25.07.2005, 07:17 - rubrika " Politika "
Mainstreaming sociálního začleňování

Ve světě se na armády ročně vydává 900 miliard dolarů, zatímco na rozvojovou pomoc 60 miliard dolarů. Šéf Světové banky James Wolfensohn: "Poznamenal jsem kdysi v žertu, že když vydáte jednoho dne na rozvoj 900 miliard dolarů, zřejmě neutratíte na zbrojení víc než padesát miliard dolarů."

Jako vždy a ve všem záleží na politickém rozhodnutí a na alokaci zdrojů. Evropská komise se snaží o nový pohled na sociální začleňování od samých počátků své existence a v poslední době přišla s dosud neotřelou vizí zavádění sociálního začleňování nejen v oblasti sociální politiky, ale napříč obory.

Má to dva hlavní důvody: lidé žijící v chudobě potřebují sociální dávky a sociální služby, ale krom toho také bydlení, zaměstnání, dopravu, kvalitní životní prostředí, zdravotní péči, rovné příležitosti...

Druhý důvod je ekonomický: prevence sociálního vyloučení je účinná jen za podmínky, že se skutečně realizuje současně v různých oborech. Lidé, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, žijí "na okraji společnosti", nemohou přece ve společnosti žít, jako by neexistovali. Lhostejnost k jejich postavení společnost oslabuje.

V každé zemi v sobě program sociálního začleňování zahrnuje určitá národní specifika. Nestačí však říkat "to je naše národní tradice" (např. život "jiných" lidí v ghettech). Právě evropská pravidla soužití, důraz na lidská práva, důstojnost a rovnost příležitostí posunují veřejné mínění kupředu a mají schopnost ovlivnit i tvorbu politiky.

Definice sociálního začleňování z roku 2004 říká, že jde o proces, který zajišťuje všem, kdo žijí v riziku sociálního vyloučení anebo jsou ze společnosti vyloučeni, získat příležitosti a zdroje potřebné k plné účasti na hospodářském, sociálním a kulturním životě a požívat životního standardu a blaha, jaké jsou obvyklé ve společnosti, v níž žijí.

Ještě dál jde koncept nazývaný mainstreaming sociálního začleňování (MSI). Ten klade důraz na to, aby chudoba a vytváření rovné perspektivy pro všechny členy společnosti stála v pozadí všude tam, kde se přijímají závažná politická rozhodnutí. Aby byl účinný, musí tento přístup získat porozumění a podporu na úrovni vlády, krajů i obcí, sociálních partnerů (odbory, univerzity, případně i podnikatelská sféra), NNO a dalších, kdo mohou proces sociálního začleňování ovlivnit. Proces MSI si můžeme představit také jako cestu od jednotlivých cílených politik ke globální politice proti chudobě a sociálního začleňování.

Během krátké doby bude v ČR k dispozici Národní akční plán sociálního začleňování - dohodnutý text původního NAPSI na léta 2003 - 2006. Podobně jako na jiných národních plánech je možné pozorovat, že i malé změny přístupu během krátké doby ovlivňují vládní a regionální struktury. Důležité nejsou jen analýzy stavu a cíle, ale zejména proces, jaký se při přijetí určité strategie odehrává.

Skeptici nemusí vždy uvěřit, že MSI přináší prospěch společnosti. Není však pravdou, že se sociální začleňování nedá měřit. Je jen třeba zastavit se a položit si otázky: V čem je problém? Jakou politiku zvolíme? Bude tato politika účinná? Máme na to? Dosáhlo se s její pomocí nějakého výsledku? Co má největší podíl na úspěchu?

Hodnocení bývá v našich podmínkách popelkou, ale právě při komplexním zadání MSI máme možnost si je vyzkoušet. Zeptáme se tedy:

- probíhá mainstreaming jako proces?
- usilujeme o politickou dohodu?
- zapojili se všichni klíčoví partneři?
- byla naše očekávání výstupů realistická?

Při hodnocení se uplatní i metoda otevřené koordinace (OMC). Porovnávání různých konceptů vůči sobě navzájem, zjišťování účinnosti, uvádění příkladů dobré/špatné praxe a seznamování ostatních partnerů s výsledky se momentálně zdá být účinnější než samotná přísná harmonizace práva, s níž se donedávna v EU počítalo. Tato metoda má nesporné výhody, ale také nevýhody.

Nikoho nenutí, aby ji používal a dobře míněná doporučení jsou pro mnohé "tvrdé palice" slabým argumentem. Leccos se také v Bruselu slíbí, ale doma už nezavede.

Více na stránkách transnacionálního výměnného programu MSI, na němž se podílí i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, a který se realizuje v Irsku: www.cpa.ie.

Autor: Milena Černá, předsedkyně o. s. SKOK
Zdroj: e-Informační bulletin SKOK
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk
 
Komentáře ke článku
Infoposel.cz nezodpovídá za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo smazat ty příspěvky, které budou obsahovat vulgární výrazy nebo poškozovat dobré jméno tohoto webu.
 
Žádné.
 
Jaký je Váš názor?

 
Do pole "kontrolní kód" opište prosím číslo z následujícího obrázku
kontrolní kód

Kontrolní kód :

Copyright © 2000-2024 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie