Hlavním duvodem k vypracování nové právní normy je potreba zmenit systém sociálních služeb, který funguje od konce osmdesátých let minulého století a nevyhovuje požadavkum dnešní doby. Nejenže nebere v potaz zmenu spolecnosti, ale také dostatecne nezohlednuje proces sociálního zaclenování jako základní myšlenku moderní sociální politiky.

Sociální služby jsou urceny lidem, kterí se ocitnou v nepríznivé životní situaci. Vetšinou se jedná o následky nepríznivého zdravotního stavu, krizové sociální situace, vysokého veku, životní návyky nebo zpusob života, který vede ke konfliktu se spolecností, nebo o život v sociálne znevýhodnujícím prostredí. Aby se mohli takto postižení opet zaclenit do normálního života, potrebují obvykle pomoc druhé osoby.

Sociální služby v Ceské republice využívá v soucasné dobe témer pul milionu osob, pricemž by asi 100 tisíc z nich bylo bez této možnosti vážne ohroženo na zdraví a živote. Poskytovatelé sociálních služeb jsou navíc významnými zamestnavateli. V sociálních službách pracuje okolo 70 tisíc lidí.

Vypracování návrhu zákona predcházela dlouhodobá a mnohdy komplikovaná odborná diskuse. Snahou ministerstva bylo dosáhnout maximálne možné shody v zájmech a ocekáváních všech, kterí mají v oblasti sociálních služeb významnou roli, tj. státu, obcí a kraju, uživatelu a poskytovatelu sociálních služeb.

Základním cílem nové právní normy je zajistit lidem, kterí se ocitli v nepríznivé sociální situaci, pomoc a podporu prostrednictvím nabídky široké škály sociálních služeb, stanovení pravidel pro jejich poskytování a v neposlední rade zavedení príspevku na péci. Ten je urcen lidem, kterí potrebují z duvodu dlouhodobe nepríznivého zdravotního stavu pomoc jiné osoby.

Návrh zákona zarucí každému nárok na poskytnutí sociálního poradenství a nárok na posouzení jeho nepríznivé sociální situace. Samotné poskytnutí sociální služby je založeno na smluvním principu, což staví cloveka v nepríznivé sociální situaci do aktivní role – jeho objektivizované potreby a projev vule by mely být urcující pro zvolení formy pomoci.

Návrh zákona pamatuje i na to, aby hodnocení potreb žadatelu bylo objektivní. Príslušný orgán, tj. úrad práce, urcí na základe sociálního a lékarského posouzení tzv. stupen závislosti na pomoci jiné osoby a podle tohoto stupne prizná žadateli odpovídající výši príspevku na péci.

Príspevek na péci by mel nahradit dosavadní zvýšení duchodu pro bezmocnost a príspevek pri péci o blízkou nebo jinou osobu, což bude znamenat zjednodušení systému. Navíc by mela být jeho hodnota až trojnásobne vyšší. Nová právní úprava pocítá se ctyrmi stupni jeho výše, a to od 1 500 Kc pro osoby, které vyžadují cástecnou pomoc, až po 11 000 Kc pro lidi, kterí jsou na pomoc jiné osoby zcela odkázáni. MPSV predpokládá, že príspevky dostane až 180 tisíc žadatelu a celkový rocní objem prostredku na jejich vyplacení by se mel pohybovat okolo osmi miliard korun. Zavedení príspevku výrazne napomuže rodinám, které pecují o své rodinné príslušníky.

Z hlediska poskytovatelu sociálních služeb je nejduležitejší zmenou zavedení povinnosti registrovat se. V opacném prípade nebudou moci poskytovat sociální služby.

S povinnou registrací je nezbytné zavést efektivní kontrolní mechanismy. Kontrolu poskytování sociálních služeb, a to predevším z hlediska kvality bude zabezpecovat Inspekce sociálních služeb. Registraci a inspekci budou provádet krajské úrady. Aby bylo možné hodnotit kvalitu poskytování sociálních služeb, zavádí nová právní úprava jako merítka hodnocení standardy kvality. Soucasne upravuje zpusoby zajištení ošetrovatelské a rehabilitacní zdravotní péce pri poskytování pobytových sociálních služeb v zarízeních a formu jejich financování.

Soucástí návrhu zákona je úprava predpokladu pro výkon povolání v sociálních službách a pro výkon povolání sociálního pracovníka. Kvalita sociálních služeb a efektivita sociální práce je založena predevším na odbornosti jednotlivých pracovníku.

V oblasti zajištení dostupnosti sociálních služeb budou hrát rozhodující úlohu obce a kraje. Návrh zákona zavádí povinnost obcí a kraju podporovat potrebnou sít sociálních služeb na svém území. Charakter a rozsah této síte bude regulován v procesu plánování sociálních služeb na jednotlivých obcích a krajích, do kterého musí být zapojeni také zástupci poskytovatelu sociálních služeb a osob, které tyto služby využívají. Financní zajištení poskytovaných sociálních služeb bude stát podporovat formou dotací. MPSV predpokládá, že na zajištení systému sociálních služeb vcetne príspevku na péci bude potreba 13 až 14 miliard Kc rocne. Celkové náklady na realizaci systému pak dosahují až 22 miliard Kc rocne (úhrady uživatelu služeb cca 4 mld. Kc a výdaje obcí a kraju z vlastních prostredku cca 4 mld. Kc).

Posuzování zdravotního stavu
Podle návrhu zákona o sociálních službách budou vyplácet príspevek na péci obecní úrady obcí s rozšírenou pusobností. Pro urcení nároku na príspevek na péci bude rozhodující stanovení stupne závislosti osoby, která o príspevek na péci žádá. Snahou MPSV je zajistit, aby bylo toto urcení provádeno na území celého státu jednotne, na vysoké odborné úrovni a s možností metodického vedení MPSV. Proto navrhujeme, aby posuzování stupne závislosti provádely státní úrady. Nove by tedy mela tato problematika spadat do kompetence úradu práce, které už dnes rozhodují o dávkách státní sociální podpory. V soucasné dobe posuzují zdravotní stav žadatelu o tyto dávky okresní správy sociálního zabezpecení.

MPSV pocítá s tím, že od 1. cervence 2006 bude cást lékarské posudkové služby prevedena z okresních správ sociálního zabezpecení práve na úrady práce, které budou krome posuzování nároku na dávky státní sociální podpory posuzovat zdravotní stav žadatelu i pro úcely sociální péce a osoby zdravotne znevýhodnené podle zákona o zamestnanosti. Stupen závislosti zacnou úrady práce posuzovat, až vejde v úcinnost zmena celého systému sociálních služeb, tedy k 1. lednu 2007. Okresní správy sociálního zabezpecení budou nadále posuzovat zdravotní stav obcanu pouze v systémech duchodového a nemocenského pojištení.

Posuzování stupne závislosti
Nový zákon o sociálních službách zavádí mimo jiné jak kvalitativní, tak kvantitativní hodnotící hlediska v celkovém poctu 36 úkonu. Tato závazná posudková hlediska zákon prímo vymezuje, což zvyšuje právní jistotu posuzovaných osob i stabilitu systému, protože dosavadní právní úprava posuzování bezmocnosti nebo potreby mimorádné péce o dlouhodobe težce zdravotne postižené díte upravovala pouze vyhláška, a to velmi obecne.

Mezi 36 úkonu patrí úkony péce o vlastní osobu a úkony sobestacnosti, tj. péce o domácnost, a úkony nezbytné pro sociální zaclenování. Na základe hodnocení schopnosti samostatne zvládat tyto úkony budou stanovovány 4 stupne závislosti. Ctyrstupnová stupnice umožnuje dostatecne podrobne, spolehlive a pritom individuálne zhodnotit potreby osob se zdravotním postižením. Principem posuzování a stanovení stupne závislosti je hodnocení zdravotního postižení (telesného, smyslového, duševního, mentálního ci kombinovaného), pri naplnení zákonem daných kritérií. Toto rešení zarucí, že systém bude sloužit tem osobám, u nichž jsou nepríznivé dusledky zdravotního postižení dlouhodobé a sociálne významné. Pri posuzování a stanovení stupne závislosti budou úrady práce vycházet nejen z nálezu ošetrujících lékaru, ale i z dalšího povinného podkladu - sociálního šetrení, které budou zpracovávat sociální pracovníci.