Český důchodový systém je na základě změn, které platí od roku 2004, stabilizovaný na období přibližně 20 let. Vyplývá to z „Národní strategické zprávy o přiměřených a udržitelných důchodech“ , kterou vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a kterou dne 22. 6. 2005 schválila vláda. Materiál následně dostane Evropská komise.

Zpráva informuje o českém důchodovém systému z hlediska plnění společných cílů ve třech hlavních kapitolách, které se týkají tří základních oblastí - přiměřenosti důchodů, finanční udržitelnosti důchodových systémů a modernizace důchodových systémů. Úvod obsahuje informaci o obecných cílech politiky v příslušné oblasti, popis současné situace, prognózy a úkoly a návrh možné budoucí strategie.

Zprávu nelze ztotožňovat se Závěrečnou zprávou pracovní skupiny pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě (tzv. „Bezděkova komise“), i když některé výstupy této závěrečné zprávy, zejména pokud jde o prognózy, MPSV využilo.

V oblasti důchodů byla reformní opatření přijímána průběžně od roku 1990. Nejvýznamnější změnou bylo přijetí zákona o důchodovém pojištění v polovině 90. let, který zavedl s účinností od 1. ledna 1996 zásadní opatření (zejména z dlouhodobého hlediska). Jednalo se především o postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, sbližování věkových hranic pro muže a ženy a zohlednění obecného mzdového vývoje ve výpočtu důchodu.

Účastníky základního důchodového pojištění jsou téměř všichni ekonomicky aktivní obyvatelé ČR a také lidé, kteří nevykonávají výdělečnou činnost z kvalifikovaných důvodů (např. pečují o dítě).

Průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni 57 % průměrné čisté mzdy (44 % průměrné hrubé mzdy). Lidé mají možnost využít také dobrovolných soukromých důchodových systémů (penzijní připojištění, životní pojištění).

Pod hranicí chudoby jsou pouze 4 % osob starších 60 let. I když s vyšším věkem ohrožení chudobou poněkud stoupá, nachází se pod hranicí chudoby necelých 7 % osob ve věku nad 75 let. Tato čísla jsou nejnižší na světě, což potvrdila i nedávná studie OECD.

V oblasti přiměřenosti a udržitelnosti důchodů by ale mohlo dojít k negativnímu vývoji. Současný důchodový systém je založen na principu solidarity, a to jak mezi generacemi, tak i mezi lidmi s vysokými a nízkými příjmy. Důsledkem je negativní dopad na osoby s nadprůměrnými příjmy, kterým se do výše důchodu promítne mnohem menší procentuální část příjmů, které pobíraly před odchodem do důchodu, než u lidí s příjmy nízkými. Pokud jde o míru zaměstnanosti lidí ve věku 55 až 64 let, pohybuje se zhruba na úrovni 42 %.

Dynamičnost základního důchodového pojištění je dána každoroční aktualizací příjmů pro výpočet důchodu podle obecného mzdového nárůstu. Aby výše důchodů reagovala na situaci na trhu, využívá vláda institutu valorizace důchodů – i při minimální valorizaci stanovené zákonem musí být plně zohledněn růst cen a aspoň z jedné třetiny růst reálné hrubé mzdy.

V roce 2004 se podařilo stabilizovat český důchodový systém na přibližně 20 let. Vzhledem k demografickému vývoji, kdy česká populace stárne nejrychleji v Evropě, dojde pravděpodobně k tomu, že se současný poměr důchodců a plátců pojistného zvýší do roku 2050 ze současných 55 % až na 93 %. Aby byla zajištěna přiměřenost a udržitelnost důchodů, je potřeba přijmout další reformní kroky.

Materiál také informuje, že politické strany předložily v roce 2004 různé varianty důchodové reformy, a o tom, že závěrečná zpráva pracovní skupiny pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě by měla být využita při dalších politických jednáních. Zpráva by se měla stát strategickým dokumentem pro pokračování a další rozšíření diskuse o důchodové reformě. Bude zveřejněna na adrese na internetových stránkách ministerstva: www.mpsv.cz

Členské státy EU v září 2002 poprvé předložily Evropské komisi (EK) své národní strategie, ve kterých popsaly způsoby, kterými se snaží naplnit „laekenské“ cíle přijaté na zasedání Evropské rady (ER) v prosinci 2001 pro tři základní oblasti důchodového zabezpečení, tj. pro oblast přiměřenosti důchodů, finanční udržitelnosti důchodových systémů a modernizace důchodových systémů. Na základě těchto národních zpráv EK zpracovala „Společnou zprávu o přiměřených a udržitelných důchodech“. Tuto zprávu v březnu 2003 schválila ER. Z následných jednání pak vyplynul úkol pro původní členské státy EU zaktualizovat v roce 2005 své národní zprávy a pro nové členské státy EU poprvé zpracovat vlastní národní zprávy.