S účinností od 1. 1. 2005 byla v § 15 zákona o dani z příjmů zrušena nezdanitelná část ze základu daně na vyživované dítě, která činila ročně 25 560 Kč (v případě invalidního dítěte pak dvojnásobek). Nově pak byl v zákoně o daních z příjmů v § 35c, d zaveden nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Daňové zvýhodnění na dítě, na rozdíl od nezdanitelné části základu daně, se odčítá ve stanovené výši nikoliv od základu daně, ale přímo od vypočtené daně anebo v jednotlivých kalendářních měsících u zaměstnanců od vypočtené zálohy na daň.

Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši:

- 6000 Kč ročně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti;
- 12 000 Kč ročně, jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě poplatník uplatní po uplynutí zdaňovacího období z vypočtené daně:

- formou slevy na dani nebo
- formou daňového bonusu (záporné daně) anebo
- kombinací obou forem, tj. slevy na dani a současně i daňového bonusu.

Poplatník, který bude podávat daňové přiznání, si odečte daňové zvýhodnění na dítě z vypočtené daně ve svém daňovém přiznání. To znamená, že vypočtenou daň sníží o slevu na dani, a pokud vypočtená daň bude nižší než částka daňového zvýhodnění, požádá správce daně o vyplacení daňového bonusu, obdobně jako o vrácení přeplatku na dani. Poprvé tak může učinit za zdaňovací období 2005, to znamená v přiznání podávaném do 31. 3. 2006.

Zaměstnancům, kteří mají podepsaný formulář "Prohlášení poplatníka k dani", sníží zaměstnavatel v průběhu roku při zúčtování mzdy vypočtenou zálohu o částku měsíčního daňového zvýhodnění. To znamená, že vypočtenou měsíční zálohu sníží o měsíční slevu na dani, a bude-li vypočtená záloha nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, vyplatí zaměstnavatel vzniklý rozdíl zaměstnanci jako měsíční daňový bonus.

Ke vzniku daňového bonusu dojde, bude-li částka daňového zvýhodnění na dítě u poplatníka vyšší než jeho daň vypočtená podle zákona za příslušné zdaňovací období, tj. poplatník nebude mít povinnost platit na dani žádnou částku, a navíc mu vznikne nárok na vyplacení "nevyužité částky daňového zvýhodnění", tj. na daňový bonus. Základní podmínkou pro poskytnutí daňového bonusu je dosažení stanovené výše ročního příjmu. Poplatník může uplatnit daňový bonus jen za předpokladu, že jeho zdanitelné příjmy podle § 6 až 9 zákona (ze závislé činnosti anebo z funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatné činnosti, z kapitálového majetku nebo z pronájmu) dosáhnou ve zdaňovacím období v úhrnu alespoň šestinásobku minimální mzdy (v současné době 7185 Kč měsíčně), a bude-li mít pouze příjmy podle § 9 zákona, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Nepřihlíží se přitom k příjmům osvobozeným od daně z příjmů, k příjmům, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně a u daňového rezidenta ČR k příjmům, u nichž je uplatněna paušální sazba daně podle § 16 odst. 2 zákona. To znamená, že poplatník, u něhož úhrn zdanitelných příjmů ve zdaňovacím období nedosáhne stanovené výše, bude mít nárok jen na slevu na dani (nebude nic platit na dani), nikoliv však na vyplacení daňového bonusu.

MF ČR vydalo pokyn č. D-274, který upravuje postup při výplatě měsíčních daňových bonusů ve zdaňovacím období 2005.

Kontaktní email na autora článku: malimankova@fucik.cz