|
22.04.2005, 07:20 - rubrika " Vzdělávání " | | Zájemců o speciální školy přibývá
Stále více vozíčkářů se hlásí na speciální střední školy pro tělesně postiženou mládež Kociánka v Brně. Jejich rostoucí počet ale klade vyšší nároky na prostor, a proto školy připravily projekt na rozsáhlou přestavbu a rekonstrukci nové budovy.
Počet hlásících se vozíčkářů podle ředitelky škol Miroslavy Zahradníkové souvisí s přibývajícím množstvím takto postižených lidí ve společnosti. "Je to dáno tím, že bohužel stále přibývá úrazů, jejichž následkem se mladí lidé ocitají na vozíčku," míní Zahradníková. Díky úspěchům medicíny ale zároveň přibývá dětí, které mohou i přes vrozené vady studovat. Větší nároky vozíčkářů na prostor by mělo vyřešit přestěhování školy do objektu v Křižíkově ulici, kterou škole za 11 milionů koupil kraj. "Budovu je však nutné celou přestavět a dostavět, aby vyhovovala požadavkům na výuku tělesně postižených dětí," uvedla ředitelka.
Peníze na přestavbu budovy, jejichž výše se odhaduje na 140 milionů korun, ale škola nemá. "Žádáme o prostředky z Evropské unie, částečně by mohl přispět kraj, ale také stát," vysvětlila ředitelka. V současnosti navštěvuje speciální střední školy Kociánka přes 230 žáků, z nichž téměř šest desítek jsou děti na vozících.
Autor: ČTK Zdroj: MF Dnes
| | | | Komentáře ke článku Infoposel.cz nezodpovídá za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo smazat ty příspěvky, které budou obsahovat vulgární výrazy nebo poškozovat dobré jméno tohoto webu. | | | |
26.04.2005, 14:04 - alice :je to dáno tím, že obzvlášť v Brně školy na intergaci kašlou... jestli je to nejlepší řešení pro žáky/studenty, to nevím...spíš po vlastní zkušenosti myslím, že ne ... | | 03.06.2005, 21:56 - Jana Martinková :Kociánka je podle mě nejlepší ústav v republice. Lituji, že nebydlím v Brně. Studuji soukromé gymnázium v Havířově - nic jiného mi nezbývá. Naše rodina na tom není finančně tak dobře, aby si mohla dovolit platit mi pobyt na internátě a benzín. Kdybych však mohla, neváhala bych a okamžitě bych udělala všechno pro to, abych mohla na Kociánce studovat. Závidím všem, kteří to štěstí mají nebo měli. Nejlepší lidi, se kterými jsem se v životě (v lázních Klimkovice) setkala, jsou právě z Kociánky. Tímto bych chtěla pozdravit Moniku Galasovou, Ivanu Mikulcovou, Ivetu Cahovou a Leonu Pechovou (ta už v ústavu není). Myslím si, že každý postižený člověk by měl mít právo žit spokojený život podle SVÝCH představ. Takové štěstí já bohužel nemám. Líbí se mi, že na Kociánce je každodenní rehabilitace, ubytování po celý rok, byla bych tam s lidmi, se kterými se cítím šťastná. | |
|
|
|