Podniky nakupují stále více výrobků v chráněných dílnách
Podniky na Vysočině nakupují stále více výrobků z dílen, v nichž mají převahu pracovníci se zdravotním omezením. Nutí je k tomu přísnější legislativa. Zadávají si třeba montáž dílů, šití pracovních oděvů nebo odebírají kancelářské potřeby. "Například na Žďársku firmy v posledních letech zvýšily odběr více než desetkrát,"sdělila mluvčí žďárského Úřadu práce Eva Sekorová. I přes zvýšený odběr z chráněných dílen je na Žďársku na 1100 nezaměstnaných handicapováno. Na Vysočině jich je celkem asi 3500, proti loňsku o devět procent více. Na celkovém počtu nezaměstnaných se podílejí 14 procenty. Na jedno volné pracovní místo pro lidi s handicapem připadá 54 uchazečů; u zdravých lidí asi o dvě třetiny méně.
Může za to uran
Vysoký počet lidí se zdravotním omezením na Žďársku připadá na vrub letité těžbě uranu. Počet volných míst pro lidi se zdravotními problémy v podnicích se nezvyšuje ani po zavedení povinných kvót. Podle Sekorové ale vzniká více malých firem, kde převažují lidé se zdravotním omezením. Tyto firmy nabízejí výrobky a služby velkým podnikům. Podle legislativy, platné pátým rokem, mají podniky s více než 25 pracovníky zaměstnávat alespoň čtyři procenta lidí se zdravotním omezením; podíl ale mohou dorovnat nákupem u firem, kde postižení převažují. Jinak platí sankci do státní pokladny. V roce 2000 to byla polovina průměrné mzdy v národním hospodářství, loni již firmy odváděly jedenapůlkrát více, tedy za jednoho chybějícího pracovníka přes 26 tisíc korun. Letos se odvod zvedne na dvaapůlnásobek mzdy. Na Žďársku firmy před pěti lety platily odvod za 289 chybějících míst pro handicapované a nakupovaly zboží za 24 osob. O tři roky později platily jen za 66 lidí, naopak nákupem zboží vyrovnaly 279 chybějících míst. Zdravotně znevýhodněné lidi musí zaměstnávat i úřady. Na kraji jich místo povinných dvanácti pracuje o jednoho méně, ale úřad nakupuje kancelářský papír a obálky od ostravského družstva invalidů v takovém množství, které by vykrylo dalších sedm osob. "Většinu zakázek máme z náhradního plnění,"potvrdil Miloš Havlík, ředitel havlíčkobrodského sdružení Fokus.
Firmy si nezvykly Podle Havlíkovy zkušenosti se ale v poslední době zájem podniků výrazně nezvyšuje. "Myslím, že si na to firmy ještě nezvykly. Některé ještě raději zaplatí,"podotkl. Fokus má chráněné dílny v Havlíčkově Brodě a Pelhřimově, pracuje v nich přes padesát mentálně nebo tělesně postižených lidí. Pracovní obleky pro podniky z okolí šije několik let. Pro podnikatele, který chová akvarijní rybičky na export, vyrábí síťky nebo keramické domečky. Velkou zakázku dělal v Mladé Boleslavi. "Předloni jsme tam vybavovali jednu školku, loni pět,"podotkl ředitel.
Autor: Věra Stejskalová (čtk) Zdroj: Vysočina
|