Příběhy nevidomých: Disko nikdy nejíš sám
Naše černá labradorka Menea by se rozhodně nemohla přihlásit do soutěže "VZORNÝ PES". Ale jedno se jí upřít nedá. Nevezme si ze stolu, i kdyby to vonělo sebelákavěji - díky, teto předvychovatelko!
Při návštěvě známých jsme jejich synkovi přinesli i balíček kulatých sušenek DISKO. Péťa ho otevřel, nabídl nám a nedojedený balíček odložil na velmi nízký konferenční stolek. Sušenky byly čerstvé, a tak není divu, že zavoněly i naší Menynce.
Natáhnout se pro ně by nebyl žádný problém - jenže hodný pes si přece ze stolu nic nevezme! Menea stolek chvíli obcházela, tvářila se, že se jen tak kouká kolem a přitom mrskala ocasem. No co, to přece pejskové dělají. Jenže Menea jím mrskala tak šikovně, že se za chvilku strefila do balíčku a skutálela ho ze stolku. "Když něco upadne na zem, honem to ukliď to tlamičky!" ozvala se nejspíš v její černé hlavičce další poučka ze školy, a tak se bez váhání do sušenek pustila.
"DISKO nikdy nejíš sám," reprodukoval Péťa známý reklamní slogan, zatímco se pokoušel zachránit alespoň pár kousků pečiva.
Autor: Stáňa KRAJÍČKOVÁ Zdroj: Povídka vybrána z knížky S bílou holí
|