V současné době nemocenské pojištění jako celek plní sice svou základní sociální funkci, ale obsahuje řadu závažných i méně významných problémů. V některých případech neplní systém důsledně svůj cíl (přiměřenou náhradu příjmu v době nemoci) a v řadě případů je zneužíván. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozeslalo jednotlivým resortům k připomínkám návrh zákona o nemocenském pojištění.

Nemocenské pojištění bude i nadále založeno na zásadě solidarity mezi zdravými a nemocnými, resp. mezi osobami určitou sociální událostí postiženými a nepostiženými. Nemocenské pojištění bude nadále povinné pro zaměstnance a osoby jim postavené na roveň a dobrovolné pro osoby samostatně výdělečně činné.

Ochranné prvky by měla posílit mimo jiné nová konstrukce výpočtu výše dávek, zavedení regresních náhrad ve stanovených případech, převedení finančního zabezpečení zaměstnance po první období pracovní neschopnosti (karantény) na zaměstnavatele a opatření v posuzování pracovní neschopnosti a vůči ošetřujícím lékařům.

Na finančním zabezpečení zaměstnance v době trvání pracovní neschopnosti a karantény se tedy budou podílet zaměstnavatelé. Ti budou po dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti (karantény) poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy za ty dny, za které jim uchází příjem. Současně se sníží sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele tak, aby zaměstnavatel s průměrnou nemocností svých zaměstnanců uhradil výdaje na „nemocenské“ z pojistného, které z důvodu snížení sazby nemusel odvést. Navrhuje se snížení této sazby na 1,6 %. Navíc se zaměstnavatelům s nižším počtem zaměstnanců (do 250) dává možnost, aby si zvolili sazbu pojistného na nemocenské pojištění, při které si budou uhrazovat polovinu svých nákladů vynaložených na náhradu mzdy při pracovní neschopnosti (karanténě), kterou v kalendářním měsíci svým zaměstnancům zúčtovali, z pojistného, které za takový kalendářní měsíc platí.

Orientační přehled o tom, jak snížení nebo zvýšení nemocnosti ovlivní finanční dopad náhrady mzdy, poskytuje následující tabulka:

Finanční dopad na zaměstnavatele je zde vyjádřen v procentech současné výše plateb nemocenského pojištění (100 %). Např. pokud se jedná o organizaci s průměrným procentem pracovní neschopnosti ve výši 7 % a průměrnou mzdou ve výši 0,7násobku celostátního průměru, pak se výdaje zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy sníží oproti současně placenému pojistnému na 97 %, tj. o 3 %. Pokud ale u této organizace dojde ke snížení nemocnosti a průměrné procento pracovní neschopnosti klesne na 6 %, budou výdaje zaměstnavatele na pojistné a náhradu mzdy činit pouze 89 % současné výše plateb nemocenského pojištění. Z uvedeného je zřejmé, že s ohledem na současný vývoj nemocnosti je navrhovaná úprava pro zaměstnavatele výhodná.