Posledních šestatřicet civilkářů končí k 22. prosinci v nemocnicích, kulturních zařízeních, ústavech sociální péče a v neziskových organizacích Liberecka. Liberecký magistrát jich eviduje ještě 875. Ti se ale náhradní civilní službě vyhnou. Od roku 1992 prošly službou tisíce mladých mužů. Stali se vítanou a levnou pomocí v nemocnicích, sociálních ústavech i při práci s postiženými. Otázku, kdo je nahradí, řeší tam, kde mladíci pomáhali. "Bude to pro nás ztráta,"říká Jana Morávková z liberecké pobočky Ochránců přírody Armilaria, kde pomáhali civilkáři hlavně při ochraně přírody, ekologické výchově nebo třeba při sekání luk. "Zatím se snažíme nahrazovat je dobrovolníky a lidmi na krátkodobé smlouvy,"říká Morávková. "Není to ale systémové řešení."Podle ní zákon o konci civilní služby zkomplikoval neziskovým organizacím život. "Stát sice řekl, že by je mohli nahradit nezaměstnaní, ale nic dalšího v tom neudělal."

Nemocnici v Liberci stouply odchodem civilkářů náklady

Náklady na mzdy stouply o několik milionů například liberecké nemocnici, kde desítky civilkářů pracovaly jako sanitáři, nižší zdravotní personál, ale třeba i v nádvorní četě při úklidu nebo jako údržbáři. "Museli jsme postupně přijmout na jejich místa stálé zaměstnance,"říká ředitel liberecké nemocnice Jaroslav Krutský. Peníze na ně nám ovšem nikdo nedá."Podle něj není řešením to, že by místo civilkářů nastoupili nezaměstnaní v rámci veřejně prospěšných prací. "Zejména v případě zdravotnických profesí, jde o dost specifickou, poměrně náročnou práci - fyzicky i psychicky,"říká Krutský. "To nemůže dělat každý."

Univerzium: Vozíčkáři by zůstali bez pomoci

Do největších problémů se dostali tam, kde pečují o postižené lidi a ležící pacienty. "Vypadalo to, že naši vozíčkáři zůstanou v posteli, protože se o ně nemá kdo postarat,"říká Lenka Zimmermannová z libereckého mezinárodního centra pro postižené Univerzium. "Museli jsme kvůli tomu vloni v dubnu zřídit asistenční službu. V ní dnes pracuje celkem pět desítek asistentů,"říká Zimmermannová. "Z nich je ale třiatřicet dobrovolníků, protože na placené asistenty nemáme. Na rozdíl od civilkářů za ně totiž musíme platit sociální a zdravotní pojištění." S nápadem nahradit civilkáře lidmi, kteří si odpykávají alternativní trest, přišli v liberecké krajské knihovně. "Už se tu vystřídalo asi deset lidí,"uvedl ředitel knihovny Pavel Harvánek. "A funguje to docela dobře. Máme výbornou spolupráci s libereckou mediační a probační službou."Podle něj je problém pouze v tom, že lidé v rámci obecně prospěšných prací mohou přijít do práce pouze ve svém volnu. "Kromě toho chceme přijmout dva nebo tři lidi nastálo,"dodal Harvánek. "Pokud nám kraj dá na ně peníze.

Jedličkův ústav: Někteří civilkáři zůstali

Mladí muži v náhradní civilní službě působili i v liberecké Jedličkárně. "Byli pro nás velkým přínosem nejen proto, že nám pomáhali s péčí o děti, ale i proto, že sem vnesli mužský prvek, protože sociální služba je doménou žen,"poznamenal ředitel ústavu Pavel Eliáš. "Sami se pak dostali do prostředí, kam by normálně vůbec nepřišli a ovlivnilo je to natolik, že tři z nich se rozhodli u nás zůstat nastálo." Liberecký úřad práce o problému ví a je ochotný vyjít těm, kteří je zaměstnávali, vstříc. Zatím ale nic bližšího nevědí. "Podle toho, co jsme se dozvěděli z ministerstva, by je mohli nahradit dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi nebo dobrovolníci,"uvedl Lubomír Záleský z libereckého úřadu práce. "Z jakých peněz by ale byli placení, zatím nevíme."