|
30.11.2004, 07:27 - rubrika " Legislativa " | | Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. z pohledu členů AZZP ČR
Objektivně přináší "maximum možného", vyjasnil řadu problémů spíše technického rázu.
Zachovává základní nárokový paušální příspěvek (§78 ), který je pro zaměstnavatele více než 50 % osob se ZP důležitou jistotou. Zda nově přijaté posílení motivace k zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením (dvojnásobek oproti "běžným" ZP zaměstnancům) přinese očekávaný výsledek, ukáže teprve praxe.Modernizovány jsou výše (valorizace) a způsoby podpory chráněných pracovních míst a chráněných dílen, ale z našich dosavadních praktických zkušeností je problém spíše v exekutivě:
l různé úřady práce postupují při hodnocení požadavků velmi diferencovaně a neracionálně (ve dvou sousedních okresech se srovnatelnou situací na trhu práce je přístup úřadů práce diametrálně odlišný a nelogický)l kompetentní úředníci v řadě případů chrání více svoji kůži, než podporují vznik a hlavně trvalý rozvoj a stabilitu chráněných pracovních míst, v řadě regionů postrádáme přímočarý, racionální postoj a tržně ekonomický pohled (viz "pohádka") Zákon a prováděcí vyhláška se snaží alespoň částečně řešit kontroverzní ustanovení §81 o povinném podílu zaměstnaných osob se ZP u běžných zaměstnavatelů. Využití institutu "náhradního plnění" (a jeho zneužívání spekulanty pro čistě komerční účely) se nepodařilo zcela znemožnit. Vyhláška však omezí jeho zneužití tím, že umožní započítávat odběr zboží a služeb dle § 81 odst.2 b) pouze do výše skutečného počtu zaměstnanců se ZP dodavatele.Negativem naší legislativy je katastrofální neprovázanost. Chybí souhrnná právní norma, která by člověka se zdravotním postižením "provedla peřejemi komplexní (ucelené) rehabilitace", kde zaměstnání, podnikání je až na konci procesu. Za základ podle zkušeností považujeme posílení individuálního přístupu ke každému jedinci, který by měl především posilovat jeho motivaci k vlastní ekonomické aktivitě - tedy i k zaměstnání.Teorie a proklamace velmi podporované i v rámci Evropské unie preferují plnou integraci (a antidiskriminaci) zdravotně postižených a dalších znevýhodněných do otevřeného trhu práce. Tento otevřený trh se však rychle mění, zostřují se požadavky, kterým při nejlepší vůli ani v zahraničí nemohou zdaleka všichni zdravotně postižení stačit. Nerozhoduje dobrá vůle - rozhodují byznys a peníze. Zdá se, že jim tempem nestačí ani nové nástroje politiky zaměstnanosti. Statistika (v příloze) je neúprosná. Samozřejmě uznáváme prioritu plné integrace. Naše přirozená úloha (nejen v ČR, ale i v zahraničí) je být spojovacím článkem - přechodem mezi chráněnou prací a plnou integrací. Nechceme být prosebníkem žadonícím u státu o příspěvek či dotaci. Chceme být uznávaným partnerem státu - dodavatelem externích služeb zaměstnanosti.
Snad se nám to v některých případech daří, ale cesta je ještě dlouhá..
Není žádným tajemstvím, že jeden nezaměstnaný uchazeč o práci se ZP stojí stát na podporách, důchodech a dalších výdajích nejméně 160 - 180 tisíc ročně. Naše příspěvky a dotace na 1 ZP jsou zhruba poloviční.
Autor: (tz) Zdroj: Prosperita
| | | | Komentáře ke článku Infoposel.cz nezodpovídá za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo smazat ty příspěvky, které budou obsahovat vulgární výrazy nebo poškozovat dobré jméno tohoto webu. | | | |
22.02.2005, 17:16 - Čtenář :Dobrý den, v současné chvíli - po opěvované novelizaci zákona dochází k ještě většímu zneužívání tzv. Náhradního plnění než před novelizací zákona. Zajímavé je, s jakou lehkostí 90% spekulantů a firem (i nadnárodních, se zahraničním kapitálem apod.) na možnosti "poskytovat náhradní plnění" (nejlépe metodou přefakturace) parazituje. Vždyť nyní už Vám nabízí NP úplně kdokoliv, aniž by měl co společného se zaměstnáním byť jediné osoby se ZP a přitom zaměstnanost těchto osob se paradoxně pořád snižuje. Proč? Copak se s tím nedá nic dělat? Jak mohou například chráněné pracovní dílny v této "konkurenci" obstát? ... Je mi z toho špatně. A vy s tím také nic neděláte ! | | 06.05.2006, 23:13 - Čtenář :Parazitování na zdravotně postižených umožňuje výklad MPSV. Zákon o zaměstnanosti v § 81, 82 umožňuje do náhradního plnění započítávat výrobky a služby! Prodej zboží umožňuje započítávat výklad MPSV. Zboží se pouze nakupuje a prodává v nezměněném stavu! Výrobek se vyrábí při výrobní činnosti (spotřeba materiálu, energie, mzdy, mzdy). Ve výkaznictví (účetnictví) firem jsou tyto činnosti jinak zachycovány. Kontrola je zcela jednoduchá. V účetních výkazech, které jsou firmy (právnické osoby) povinny zveřejňovat na obchodním rejstříku mají vykázaný pouze nákup a prodej zboží a dávají odběratelům potvrzení že ji dodali výrobky! Výrobní činnost vůbec nedělají! Tuto jasnou skutečnost neznají pracovníci MPSV a pracovníci ÚŘADÚ PRÁCE nebo to nechtějí vědět! Že tím umožńují parazitování na práci zdravotně postižených jim je asi jedno! | |
|
|
|