Proč u nás žije tolik dětí mimo vlastní rodinu? Proč tolik z nich musí prožívat dětství v nejrůznějších ústavech? Důvodů je celá řada. V poslední době přibývá ale i dětí, které jsou v ústavech kvůli špatné ekonomické situaci svých rodičů.

Na stole ministerstva práce a sociálních věcí leží návrh nového zákona. Oč v něm jde? Rozšiřuje okruh dětí, na něž se zaměřuje sociálně-právní ochrana. Mimo jiné jde o děti, které se setkávají s domácím násilím. Návrh také zpřísňuje podmínky sociálněprávní ochrany dětí, hlavně se jedná o to, aby lidé, kteří se jí zabývají, měli dostatečné odborné vzdělání.

Autoři novelizace se snaží také posílit spolupráci s rodinou ohroženého dítěte, podpořit všechny formy náhradní rodinné péče a umožnit co největšímu počtu dětí vyrůstat v prostředí co nejbližším rodinnému. Současný systém náhradní rodinné péče by se měl rozšířit o možnost svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu jako alternativu k ústavní výchově.

Osobní péče o dítě

Pěstouni by se měli postarat o dítě se vším všudy, ale měli by se hlavně snažit spolupracovat s jeho rodinou tak, aby se do ní dítě mohlo vrátit, případně aby mohlo být umístěno do rodiny náhradní. Bohulibý záměr vylepšit legislativu je jedna věc. Terén, do nejž má proniknout, je věc druhá. Ten náš je mnohdy značně neschůdný.

"Všichni vidí tu spoustu dětí v domovech, ale málokdo se zamýšlí nad tím, že sociálně mohly být podchyceny vlastní rodinou, kdyby ovšem s tou rodinou někdo pracoval. Ne všichni rodiče umí být totiž rodiči, ne všichni jsou takříkajíc osvícení," říká PhDr. Václava Masáková, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny z Prahy 2.

"Ale na druhou stranu zde ještě nemáme dětské gangy, jaké existují například ve Francii nebo třeba v Brazílii. Tam jsou některé děti skutečně takzvaně ničí."

Když začneme u těch nejmenších, nabízí se názor Michaely Marksové-Tominové z odboru rodinné politiky a sociální práce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které návrh novely vypracovalo. "Celkový počet dětí v kojeneckých ústavech, který se uvádí (1905 dětí v roce 2003), jsou děti, které těmito ústavy projdou během jednoho roku. To ale v žádném případě neznamená, že v nich zůstávají: téměř žádné totiž nezůstane v ústavu déle než jeden rok. Kolem 49%z nich se vrací do původní biologické rodiny, 35 % putuje do rodin náhradních. Malé procento tvoří děti těžce postižené, o které náhradní rodiče projeví zájem jen zřídka. Tyto děti pak putují do ústavů pro tělesně či mentálně postižené. Pouze kolem 8 % dětí přijatých do kojeneckých ústavů putuje do dětských domovů," říká Marksová-Tominová.

Ekonomické problémy rodin

MUDr. Helena Kadlecová, zástupkyně primářky Kojeneckého ústavu s dětským domovem v Praze-Krči doplňuje: "Ano, sociální situaci pro nejmenší děti lze co nejrychleji řešit, takže například pražský kojenecký ústav přijme ročně okolo sto padesáti dětí a zároveň sto padesát jich propustí. Je třeba si uvědomit, že děti z osmdesáti pěti procent odcházejí zpátky do vlastních rodin, tedy buď do vlastních, nějakým způsobem ošetřených, nebo do náhradních. Důvody, proč se dnes děti dostávají do kojeneckých ústavů, jsou však různé."

Buď jde o zdravotní postižení dítěte, kdy se rodiče o své dítě nemohou, nechtějí nebo neumějí postarat. Bohužel však v posledních letech přibývají i ekonomická hlediska. Matka samoživitelka, která vychovává jedno dítě a má zajištěnou práci, není již schopna přijmout dítě druhé.

Žádná státní či nestátní instituce nemůže zastoupit opravdový domov, ale zároveň je jasné, že pro dítě nemůže být přínosem vyrůstat v původní rodině, která ho evidentně zanedbává, nebo dokonce ohrožuje na životě, jak tomu je například u dětí týraných.

Soudy jako by občas nepočítaly s tím, že věk dítěte v prvním roce běží neskutečně rychle a jeho emoční vývoj ovlivňuje jeho nejbilžší okolí.

***

Počet žadatelů o osvojení: 2440
Počet pěstounských rodin: 4760
Počet žadatelů o pěstounskou péči: 809
Počet dětí svěřených do pěstounské péče: 1015
Počet dětí svěřených do péče budoucích osvojitelů: 588

V roce 2002

- fungovalo 12 diagnostických ústavů a bylo v nich umístěno 475 dětí
- fungovalo 131 dětských domovů, v nichž žilo 4 594 dětí
- fungovalo v ČR 53 výchovných ústavů a bylo v nich umístěno 2 201 dětí

Z celkového počtu dětí v ústavech bylo 71 dětí sirotků a 3 016 zdravotně postižených.