Školám stále chybějí úpravy nutné k pohybu postižených
Deset milionů korun by stálo radnici v Podbořanech vybudování bezbariérových přístupů ve školských zařízeních. Podobně jako jiná města si kladou otázku, zda by nebylo možné upravit třeba jen jedno z nich. Do něj by se pak soustředily všechny děti s omezeným pohybem v daném města či spádové oblasti. Zákon ale říká, že uzpůsobené mají být všechny budovy škol. Kromě základních tedy i střední a mateřské školy.
"Pokud bychom chtěli splnit příslušný paragraf zákona na ochranu veřejného zdraví, stálo by nás to zmíněné miliony korun. A to je pro rozpočet našeho města hodně peněz," konstatoval Ing. Roman Hodek, vedoucí odboru investic. Na problém upozornil i ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka s tím, že města a obce by potřebovaly mít možnost získat část peněz prostřednictvím státní dotace.
Bezbariérových přístupů do školských zařízení je na Lounsku, Žatecku a Podbořansku jako šafránu. Důvodem jsou statisícové až milionové investice do stavebních úprav budov a pořízení technického vybavení. To navíc po určité době potřebuje projít revizí, což jsou další náklady. Postižených dětí je přitom jen málo. Upravení jedné školy ve městě tak má svoji logiku.
Myslí si to i Věra Benešová, ředitelka základní školy ve Školní ulici v Lounech. "Vyhláška sice hovoří o tom, že bezbariérové přístupy mají být všude. Na druhé straně by to nemělo být dogma." Postoj společnosti k postiženým se změnil k lepšímu, nicméně obce musejí brát na zřetel hlavně ekonomickou stránku. "Počet postižených dětí, začleňovaných do běžných základních škol, ale poroste," myslí si Venuše Firstlová, vedoucí lounského centra služeb pro zdravotně postižené.
Lubenecká základní škola zajistila rampu pro dopravu Vítka Šaška, zatím obec, Konto Bariéry a škola uhradily půl milionu korun. Vstup do školy i vnitřní výtah do 2. patra má pro nynější dva pohybově postižené chlapce ZŠ Školní. Řešení je celá řada, ne vždy nutně drahých. Vyplývají ale hlavně ze stavebních dispozic školních budov. Například v Kryrech stačí podle ředitele Kamila Krause uzpůsobit vjezd z nádvoří do školní budovy a v té pak upravit schodiště pro pohyb invalidního vozíku. "Třídu s postiženým školákem pak budeme nechávat v přízemí," uvedl s tím, že příslušný projekt na úpravy už existuje.
Uzpůsobení škol označuje Venuše Firstlová i ředitelé a ředitelky škol za jednoznačně prospěšné kvůli samotným dětem. Ty postižené mohou být ve známém prostředí a mezi kamarády. Zdraví vrstevníci pak na rozdíl od předchozích generací nebudou trpět takovými předsudky. "Dnes jsou naše děti na takové úrovni, že postiženým spolužákům pomáhají, nedívají se na skrz prsty a ještě jsou schopné je chránit před tím, kdo by se postiženým posmíval," uzavřela V. Benešová.
Sdružení zdravotně postižených registruje v okrese Louny 150 dětí. Mezi nimi jsou nejen školáci s omezením pohybu, ale i nevidomí a neslyšící. Rodiče je musejí umisťovat ve speciálních školách v Praze, Plzni a Liberci.
Na dotaz našeho listu, zda musejí být v jednom městě všechny školy vybavené bezbariérovými přístupy, přislíbilo ministerstvo školství odpovědět. Během celého pracovního týdne se tak ovšem nestalo.
Autor: ALEŠ KASSAL Zdroj: Deník Lučan
|