Získat práci je pro člověka s jakýmkoliv zdravotním postižením téměř nemožné. Problémy mají nejen vozíčkáři, ale i lidé, kteří pod vlivem několikaleté práce onemocněli nemocí z povolání. "Několik let jsem pracovala u stroje a mám potíže nejen s páteří, ale i oběma zápěstími. Když jsem přinesla lékařskou zprávu svému zaměstnavateli, ihned se mnou uzavřel dohodu o výpovědi z pracovního poměru. Jsem bez práce a nikde mě nechtějí," postěžovala si jedenapadesátiletá Marie Váchová z Liberecka.

Podle odborového předáka z liberecké Asociace samostatných odborů (ASO) se podobné praktiky dějí bohužel v řadě firem z Libereckého kraje. "V takovéto situaci je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnání odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci pracovnice. Do té doby ji nesmí propustit. Pokud pro ni nemá práci, zůstává zaměstnankyně doma s průměrnou mzdou," upozornil Milan Šubrt. "Každou chvíli řeším podobný případ, kdy lékař zakáže zaměstnanci vykonávat dosavadní práci a zaměstnavatel operativně připraví výpověď s tím, že už pro takového člověka práci nemá."

Zdravotní problémy zaměstnanců vznikají podle odborářů přímo na pracovišti a to kvůli nedbalému přístupu zaměstnavatelů. "Při kontrolách bezpečnosti práce často narážím na to, že zaměstnanci pracují v nevhodných podmínkách, které přímo směřují buď k pracovnímu úrazu nebo ke vzniku nemoci z povolání," připomněl Milan Šubrt. Co se týká zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením, je podle odborářů téměř nulová.

Většina firem v Libereckém kraji raději platí státu povinné odvody, než zaměstná handicapované. "Například pro vozíčkáře je nemožné sehnat jakoukoliv práci, tím spíš, že od srpna musí každý zaměstnavatel platit za handicapovaného zdravotní pojištění," postěžoval si ředitel Mezinárodního centra Universia v Liberci Jiří Sedláček.

Odboráři se domnívají, že nový Zákon o zaměstnanosti by tento trend mohl částečně zvrátit.

Zákon totiž přikazuje, že zaměstnavatel musí mezi svými zaměstnanci mít čtyři procenta lidí se zdravotním postižením. Pokud to odmítne má ještě možnost odebírat výrobky chráněných dílen nebo do státního rozpočtu odvádět 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku.

"Odvody se zvýšily z 1,5 procenta na 2,5 procenta, což by se některým firmám už nemuselo vyplatit," míní odborář.