Pacienti sdružení v českobudějovickém sdružení Revma liga si v minulém týdnu připomněli Světový den artritidy, jehož cílem je rozšířit informovanost veřejnosti o revmatických onemocněních a jejich důsledcích.

Nejčastější z těchto onemocnění je revmatoidní artritida, což je postižení kloubů v důsledku poruchy imunitního systému. "Revmatoidní artritida je závažné onemocnění, které postihuje zhruba jedno procento obyvatel. Navíc je to onemocnění, které člověka trápí bolestmi a omezuje i funkce jeho pohybového aparátu, takže nemocný pak není schopen dělat domácí práce ani zvládat zaměstnání a v těch nejtěžších případech se nedokáže postarat ani sám o sebe," objasnila českobudějovická revmatoložka Věra Vlasáková. Prodavačku Marii Kubalovou začalo před deseti lety bolet rameno. Když bolest neustupovala, dohnala ji po pár dnech k lékaři. Ten ji svěřil specialistovi na rehabilitaci. Náhodou pak potkala známého ortopeda, který ji poslal na odběr krve, z něhož se potvrdila revmatoidní artritida. "Když mě seznámili s diagnózou, byl to pro mě šok. Říkala jsem si proboha revma, to budu za dva roky na vozíku. Protože nemoc nepostupovala nijak drasticky, nakonec jsem se s ní naučila žít. Posledních pět let se mé zdravotní potíže stupňovaly, před půl rokem jsem byla na operaci s levým zápěstím a v září jsem skončila v invalidním důchodu," svěřila se sedmačtyřicetiletá žena, která se musela vzdát i oblíbených ručních prací - pletení a háčkování.

Nelze ji vyléčit, zmírnit však ano

Revmatoidní artritida postihuje nejčastěji malé klouby na rukách a nohou. Je to nemoc, která se nedá vyléčit. Pokud ji však postižený člověk nepodcení a podrobuje se doporučené léčbě, dají se všechny nepříjemné následky postižení kloubů zánětem oddálit a výrazně zmírnit. "Následkem onemocnění je, že je postižený kloub deformovaný, ztratí svoji funkci nebo s ním člověk dokonce nemůže vůbec pohybovat. Revmatiky léčíme komplexně, pomocí léků, rehabilitace a v těch nejtěžších případech, kdy je kloub revmatickým zánětem zničený, je možná náhrada i drobných ručních kloubů klouby umělými," popsala revmatoložka Vlasáková. Bankovní úřednice Helena Tomandlová se potýká s revmatoidní artritidou už bezmála třicet let. Když ji v pětadvaceti letech začalo bolet zápěstí, měla štěstí v tom, že praktický lékař ji nezkoušel léčit sám, ale rovnou ji poslal k revmatologovi. "Tím moji nemoc odhalili včas, i když tehdy její léčení nebylo zdaleka na takové úrovni, jako je dnes. Zpočátku jsem měla hrozné bolesti, nebyla jsem schopná ani si sama vyčistit zuby a česala jsem se tak, že jsem hlavu nakláněla co nejvíc k ruce," připomněla si těžké začátky se záludnou nemocí čtyřiapadesátiletá Tomandlová, kterou choroba také poslala do invalidního důchodu. Na rozdíl od řady svých přítelkyň z Revma ligy, pro které byl odchod do předčasné penze v produktivním věku šok, se však bankovní úřednice na tento obrat ve svém životě těšila. "Už jsem měla takové potíže s nastupováním i jízdou v městské dopravě, ale i třeba s otevřením šuplíku v práci, že odchod z práce pro mě byl vysvobozením," řekla.

Ženy postihuje nemoc častěji než muže

Podle statistik postihuje revmatoidní artritida dvaapůlkrát až třikrát častěji ženy než muže a padesát procent lidí pošle tato choroba do deseti let od jejího vypuknutí do invalidního důchodu. Přitom odborníci dosud neodhalili, co toto kloubní postižení způsobuje. Mezi pacienty patří častěji lidé z rodin, kde se tato nemoc již vyskytla, a nezanedbatelný vliv mohou sehrát i časté angíny a nedoléčené infekce. V krajském městě sdružuje už tři a půl roku pacientky s touto chorobou Revma liga, která našla zázemí v prostorách ambulantní kliniky Medipont v ulici Matice školské. Pravidelné schůzky má v tamní klubovně každý poslední čtvrtek v měsíci od 16 hodin. Říjnová schůzka se však kvůli státnímu svátku uskuteční už tento čtvrtek. Cílem Revma ligy je nejen poskytnutí kompletního poradenství jejím členům, ale v programu má i pravidelné cvičení v tělocvičně Medipontu. "Revma liga mi moc pomáhá. Svěříme si tam navzájem, co nás trápí, a společně si poradíme s různými praktickými pomůckami. Vymýšlíme pomůcky třeba na otvírání sklenic nebo lahví, sama jsem třeba plastové lahve s minerálkou otvírala louskáčkem na ořechy," potvrdila Marie Kubalová.