Nevidomí lidé se mohou naučit být samostatní. Může to však trvat celá léta.

Zkuste se nebát, radí všem lidem Milan Pešák, předseda Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Zároveň však přiznává, že vyrovnat se s tímto postižením a naučit se žít bez sloužícího zraku může trvat léta. "Přesto tím nemusí končit hezký a příjemný život," dodává.

I ostatní rozbili hromadu talířů

O zrak přicházejí lidé z různých důvodů, nejčastěji ztrácejí zrak postupně kvůli nějaké nemoci, ale mohou o něj přijít i naráz, třeba po úraze. "Nejlepší, co mohou udělat, je zvyknout si na bílou hůl a přijít do zařízení, kde jim pomohou naučit se s ní chodit a starat se o sebe," radí Milan Pešák. Lidem pomůže, když zjistí, že i ostatním nevidomým se mnohdy zprvu nedařilo a rozbili třeba spoustu talířů, než se naučili s nimi bez pomoci očí zacházet. "Nevidomí mohou být samostatní, i když pomoc druhých budou do jisté míry potřebovat vždy," říká Milan Pešák. Chce to naučit se chodit s holí, hodně šikovným lidem to trvá půl roku až rok, ostatním déle. Výuku lidem bezplatně poskytuje Tyfloservis, který má pobočky ve všech krajích. Někdo může využít slepeckého psa, ale je třeba si zároveň uvědomit, že je to starost navíc. Na druhou stranu lidem usnadňuje pohyb po městě, protože jim pomůže vyhnout se třeba výkopu. "A oni mohou tak jako ostatní lidé místo o rozkopaném chodníku přemýšlet, co uvaří k večeři," doplňuje Milan Pešák.

Přístroje a pomůcky

Existuje množství přístrojů, které nevidomým ulehčují život. Mohou používat i speciální počítače, které jim mimo jiné přečtou dopisy a maily, přístroje, které převádějí Braillovo písmo do běžného, ale i zdánlivé maličkosti, jako přístroj rozlišující barvy oblečení či pomůcka bránící tomu, aby přelili hrnek při zalévání kávy. Paradoxně však technika, která nevidomým lidem ulehčuje život, jim ho zároveň komplikuje, protože stroje často vykonávají práci, kterou dřív dělali oni dejme tomu na telefonních ústřednách. Mezi nevidomými je alarmující až sedmdesátiprocentní nezaměstnanost. "Lidé, kteří nevidí, jsou mnohem pomalejší a zaměstnavatele nic příliš nemotivuje k tomu, aby je přijímali," konstatuje Pešák.

Zatím jen experimenty

Nevidomost je zátěží i pro vztahy, mnoho manželství se kvůli ní rozpadne. Přitom právě podpora partnera je velmi důležitá při zvládání těžké situace. Ztráta zraku je většinou konečnou diagnózou, protože pokusy zkoumající, jak by šel postiženým lidem vrátit zrak, jsou teprve na počátku. "Ve světě existují výzkumy směřující k tomuto cíli, ale stále jde jen o experimenty bez možnosti využití v praxi. Samozřejmě, že my na nich máme stejný zájem jako zrakově postižení, a navíc máme možnost zasvěcených informací - jakmile bychom zaznamenali nějaký prakticky využitelný pokrok, ihned by se to naši pacienti dozvěděli," říká lékařka Jitka Řehořková z oční kliniky v pražském Motole. .

Pomáhejte Rady o nevidomých

Lidé, kteří mají zdravé oči, často nevědí, jak se chovat k nevidomým. Dělají proto někdy chyby i ve snaze pomoci. Jak se jich vyvarovat, radí Milan Pešák, předseda Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.

1. Oslovujte první

Při setkání s nevidomým je první oslovení na vás, přesněji řečeno na tom, kdo lépe vidí. A to bez ohledu na věkové hledisko, pohlaví či postavení. Normálním tónem hlasu pozdravte, zároveň můžete svá slova doprovodit lehkým dotekem na předloktí nevidomého, aby věděl, že mluvíte k němu.

2. Používejte jména

Znáte-li se osobně, je dobré oslovit nevidomého jménem a pak se rovněž představit sám. Lidé se často domnívají, že nevidomí je poznají podle hlasu, ale to vůbec nemusí být pravda. Nebojte se podat nevidomému ruku. Doteku však musí vždy předcházet oslovení.

3. Rozlučte se slušně

Podobně probíhá i loučení. Svůj odchod dejte jednoznačně na srozuměnou. Nemizte "po anglicku", uvedli byste nevidomého do nejistoty.

4. Žádná křeč

V kontaktu s nevidomým se chovejte přirozeně, nic by nemělo být křečovité a násilné. Dodržujte běžné konvence společenského chování. Dbejte na přijatelné akustické prostředí, je-li to možné, odstraňte zdroje zbytečného hluku a šumu.

5. Aby bylo bezpečno

Pomáhejte odstraňovat nebezpečné překážky a bariéry pro nevidomé (vytažené šuplíky, pootevřené vitríny a výkladní skříně, neohrazené výkopy, větve nebo vyčnívající trámy, lešení v úrovni hlavy).

6. Opatrně se soucitem

Vyvarujte se projevů přehnaného soucitu k nevidomým a aktivně pomáhejte, kde je třeba. Lepší je používat pojmy nevidomý a nevidomost, nikoliv slepý a slepota.