Pracující důchodci jsou povinni platit pojistné a daňě. Základní údaje o platbách pojistného a o daňové povinnosti pracujících důchodců včetně daňového přiznání jssou obsahem totoho příspěvku.

Platby pojistného

Je-li poživatel důchodu zaměstnán, nemá žádnou povinnost vůči zaměstnavateli nebo okresní správě sociálního zabezpečení v oblasti pojistného, pouze musí strpět, že mu zaměstnavatel srazí z jeho hrubých příjmů 8 % na pojistné. Pojistné se platí jen ze započitatelných příjmů. Povinnosti související s odvodem pojistného je za zaměstnance povinen plnit jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel srazí pojistné zaměstnancům, vypočte si pojistné, které odvede spolu s pojistným sraženým zaměstnancům.

Pracující důchodci platí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (pojistné) z příjmů dosažených ze zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění a z příjmů dosažených ze samostatné výdělečné činnosti a spolupráce při této činnosti, pokud jsou účastni důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Je-li poživatel důchodu (poživatel starobního a plného invalidního důchodu) OSVČ, může oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, že z důvodu pobírání důchodu si přeje být považován za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Toto oznámení může učinit nejpozději při podání Přehledu za rok 2004. Pokud tak učiní:

• bude povinen za rok 2004 platit pojistné, jestliže rozdíl mezi příjmy a výdaji bude činit aspoň 40 410 Kč; tato částka platí pro OSVČ podnikající ve všech 12 kalendářních měsících roku 2004,
  
  
• musí zaplatit pojistné ve výši aspoň 29,6 % ze 40 % rozdílu mezi příjmy a výdaji,
  
  
• pojistné nesmí činit méně než částka odpovídající násobku 499 Kč a počtu měsíců, v nichž byla činnost vykonávána.

V případě, že by OSVČ neoznámila, že si přeje být považována za OSVČ „vedlejší“:

• musela by zaplatit za rok 2004 pojistné vždy (i kdyby byla „ve ztrátě“),
  
  
• pojistné by nesmělo činit méně než částku odpovídající násobku 997 Kč a počtu měsíců, v nichž byla činnost vykonávána.

OSVČ je povinna podat Přehled vždy bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Přehled musí podat i spolupracující osoba, na kterou osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost nepřevedla žádné příjmy a výdaje. Za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se budou považovat i poživatelé částečného invalidního důchodu.

Zálohy, které OSVČ platí v roce 2004 po podání Přehledu za rok 2003, musí platit podle nové úpravy platné od 1. 1. 2004. To znamená, že poživatel důchodu, který:

• neoznámil OSSZ, že chce být považován za OSVČ vedlejší, musí platit zálohy vždy,
  
  
• oznámil OSSZ, že chce být považován za OSVČ vedlejší, musí platit zálohy pouze v případě, že v roce 2003 dosáhl takové výše příjmu po odpočtu výdajů, že je účasten důchodového pojištění; zálohy neplatí od měsíce, v němž oznámil, že je poživatelem důchodu.

Výše zálohy v roce 2004 se stanovuje z měsíčního vyměřovacího základu, který si OSVČ určuje. Jeho minimální výše se vypočte takto: 40 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji za rok 2003 děleno počtem měsíců, v nichž byla činnost vykonávána. Měsíční vyměřovací základ nesmí být v roce 2004 nižší než 3368 Kč u OSVČ hlavní a 1684 Kč u OSVČ vedlejší. Záloha činí 29,6 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Daňové povinnosti

Pracující důchodci (poživatelé starobních i invalidních důchodů) mohou mít zdanitelné příjmy, které jim plynou ze závislé činnosti, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu, nebo jiné zdanitelné příjmy. Daňové povinnosti pracujících důchodců jsou v podstatě stejné jako daňové povinnosti ostatních poplatníků daně z příjmů fyzických osob, avšak s těmito specifiky:

• Osvobození důchodů od daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanoveného limitu. Od daně z příjmů fyzických osob jsou podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny od placení daně mimo jiné důchody, které plynou ze zákonného (povinného) důchodového pojištění (včetně plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu) až do výše 12 000 Kč měsíčně, tj. 144 000 Kč ročně. Částku nad tento limit je poplatník povinen zdanit a uvést ji do daňového přiznání (§ 10 a 38g zákona o daních z příjmů). Uvedený limit se však nevztahuje na tyto příjmy, pokud byly vyplaceny zpětně (jednorázově), což znamená, že příjem plynoucí poživateli starobního důchodu vyplacený zpětně je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen v plné výši.
  
  
• Minimální základ daně. Na pracujícího důchodce (poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu) se nevztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, což znamená, že vykáže-li z příjmů ze zemědělské výroby, ze živností nebo z jiného podnikání podle zvláštních předpisů za zdaňovací období 2004 (v daňovém přiznání to uvede až po skončení roku 2004) nižší základ daně, než je pro toto období stanovena výše minimálního základu daně (101 000 Kč), vypočte daň obecným způsobem z nižšího základu daně.
  
  
• U příjmů plynoucích ze zemědělské výroby, ze živnosti, pronájmu apod. poplatník uplatní zákonem stanoveným způsobem výdaje, a pokud na počátku zdaňovacího období nebyl poživatelem starobního důchodu a ani mu nebyl starobní důchod přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období, může uplatnit všechny nezdanitelné části základu daně podle § 15, na které mu podle jednotlivých konkrétních podmínek vznikl nárok. Jestliže však byl poplatník poživatelem starobního důchodu již na počátku zdaňovacího období, nemá nárok na uplatnění základní nezdanitelné části základu daně [za rok 2004 ve výši 38 040 Kč -§ 15 odst. 1 písm. a) zákona]. Pokud by ve zdaňovacím období byla celková výše jeho důchodu nižší než 38 040 Kč, může jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit rozdíl mezi částkou 38 040 Kč a částkou vyplaceného důchodu (§ 15 odst. 2 zákona).

Daňové přiznání pracujícího důchodce:

a) pokud se jedná o zdanění příjmů ze závislé činnosti, má-li poplatník pouze jednoho zaměstnavatele nebo postupně další zaměstnavatele, nebo není-li povinen z jiného důvodu podat daňové přiznání (např. uplatňuje nezdanitelnou část základ daně – úroky z hypotečního úvěru), vyřídí jeho daňové povinnosti zaměstnavatel (roční zúčtování daně).

b) Povinnost podat daňové přiznání, nemají poplatníci, tedy ani pracující důchodci, pokud jejich příjem (hrubý, tj. před snížením o daňově účinné výdaje) nepřekročí roční limit ve výši 15 000 Kč (za zdaňovací období 2004). Pokud nemá poplatník – pracující důchodce povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu a nemá-li vedle příjmů ze závislé činnosti jiný zdanitelný příjem (opět hrubý) vyšší než 6000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání.