Hendicapovaní studenti nepotřebují mírnost
Když se před více než pěti lety na Masarykově univerzitě v Brně začalo rodit středisko Teirésiás, dalo si do vínku pomoc slabozrakým a nevidomým studentům. Dnes nabízí pomocnou ruku všem, kteří mají při studiu specifické nároky: nevidomým, neslyšícím, ale také pohybově postiženým. "Byli jsme původně skupinou nadšenců, kteří si uvědomili, že stále přibývá nevidomých maturantů. A bylo nám jasné, že je třeba jim umožnit pokračovat ve studiu na vysoké škole," vysvětluje motiv nápadu Petr Peňáz, ředitel střediska. Nyní má pracoviště na starost přes sedmdesát řádných studentů a stejný počet účastníků celoživotního vzdělávání zrakově postižených.
Kde jste začali pomáhat?
Na informatice a na filozofické fakultě, tam jsme se s nimi setkali nejdříve, další studovali na právnické a pedagogické fakultě.
Kolik a jakých studentů máte?
Nejvíce, asi padesát, je slabozrakých a nevidomých, protože s nimi pracujeme nejdéle. Od roku 2003 zajišťuje naše středisko také studium sluchově postižených a od roku 2004 i pro pohybově hendikepované.
Co jsou vaše největší problémy?
Snad přístup kantorů k našim studentům. První je ten, že jsou k hendikepovaným posluchačům shovívavější, než je třeba. To se sice někdy nelíbí ani samotným studentům, ale jsou takoví, kteří na to spoléhají. Výsledek je, že se nenaučí tolik, kolik by měli. Druhý extrém je podceňování studentů. Někteří učitelé se brání začleňovat je do výuky. To je pochopitelně problém například na lékařské fakultě.
Co považujete za úspěch?
Je to naše knihovna pro zrakově postižené, všechny zpracované materiály jsou dostupné na internetu, takže zásobujeme i ostatní školy v republice. Knihovna textů je určena jednak pro tisk bodovým písmem, který sami ve velkém zajišťujeme, jednak pro četbu pomocí speciálních počítačových programů pro zrakově postižené. A pak je to tlumočnický servis pro neslyšící studenty.
Autor: ANDREA PAVELKOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
|