Prvním projevem onemocnění revmatoidní artritidy bývají obvykle bolestivé otoky kloubů prstů na rukou. Obtíže jsou silnější po ránu, kdy na postiženém místě přetrvává i několikahodinová typická kloubní ztuhlost. Bolesti jsou vnímány zpočátku jen při pohybu, později se projevují i v klidu a často narušují i kvalitu spánku.

Choroba se postupně rozšiřuje na větší klouby, objevují se otoky kolen, loktů a bolestivé omezení pohyblivosti ramen. Důležité je, že se nemocní cítí celkově špatně, stěžují si na únavnost, nechutenství, horečky, zvýšenou potivost, nechuť k práci a k životu vůbec. U části pacientů dochází k tomu, co dělá revmatoidní artritidu (RA) mimořádně závažným onemocněním, vznikají deformace kloubů s narušením okolní chrupavčité a vazivové tkáně. Výsledkem je těžké narušení hybnosti, nemocní se postupně stávají invalidy. Klinické projevy jsou velmi pestré, od relativně neškodných forem, které nemocným způsobují pouze minimální potíže, až po rychle postupující onemocnění s rozsáhlým destruktivním poškozením mnoha kloubů a dokonce s mimokloubními projevy, včetně postižení vnitřních orgánů.

Vznik onemocnění
Významnou úlohu hrají dědičné faktory. Skutečným základem onemocnění je pak nesprávná reakce imunitního systému proti našim vlastním tkáním a buňkám. V důsledku významného pokroku při studiu příčin vzniku revmatoidní artritidy byly před několika lety objasněny některé prozánětlivé procesy, které jsou pro vznik choroby klíčové. Je známo, že zásadní roli při spuštění onemocnění hraje nerovnováha mezi některými prozánětlivými a protizánětlivými cytokiny a mediátory, malými molekulami, které plní především regulační úkoly.

Klíčový cytokin TNFalfa
Pro vznik kloubních zánětů je klíčovým cytokinem molekula TNFalfa. Ve zvýšené koncentraci se podle zdravotníků nachází TNFalfa právě v membránách a tekutinách kloubů postižených revmatoidní artritidou. Kromě prozánětlivých účinků plní TNFalfa ještě fyziologické, pro tělo normální funkce, při řízení odpovědi imunitního systému a přispívá také k potlačení některých autoimunitních procesů a zhoubných nádorových onemocnění. Díky novým poznatkům se léčebné postupy mohou soustředit na cílené zásahy proti buňkám imunitního systému a proti některým cytokinům, především TNFalfa, informoval specialista.

V léčbě vyzkoušena řada léčiv
Od dnes už klasických, ale u tohoto onemocnění nepříliš účinných přípravků s protizánětlivým působením, jako je například aspirin, ibuprofen a pod. až po léky, které mají dlouhodobý, převážně nespecifický účinek při řízení imunitního systému. Před několika lety pronikla do rutinní klinické praxe biologická léčba, tedy cílená terapie léky ovlivňujícími biologickou odpověď organismu. Nová léčiva byla vyrobena na základě znalostí o zásadním podílu TNFalfa na vzniku onemocnění, s cílem zablokovat účinek tohoto cytokinu.

Biologické léky
Tyto léky jsou na světovém trhu relativně krátkou dobu, a ačkoliv už bylo zveřejněno poměrně velké množství klinických studií, tak se zatím stále nezná klinický dopad všech léčebných kombinací a jejich případné nežádoucí účinky. Ví se, že tyto přípravky dlouhodobě ovlivňují imunitní systém, a jejich podávání je proto zakázáno u chronických onemocnění, cukrovky a tuberkulózy.

Novátorská léčba v r evmatologii
Biologická léčba se významně podílí na současné revoluci v revmatologii, protože ovlivňuje vlastní škodlivý zánět přímo na molekulární úrovni, na úrovni buněk. Nové biologické léky dokážou chorobu zastavit a částečně nebo úplně zbavují pacienty bolestí. Dříve stagnující obor se stal v průběhu posledních pěti let značně perspektivním a začal se mohutně rozvíjet. Největším negativem biologické léčby však stále zůstává její vysoká cena, která spolu s nutností jejího doživotního trvání výrazně zatěžuje zdravotnický systém. Všechny vyspělé státy vážně zvažují konečnou cenu přípravků a hledají možnosti, jak jejich předepisování regulovat. Ani Česká republika není v tomto případě výjimkou.

Biologická léčba je drahá
Náklady na jednoroční terapii dospělého pacienta, která je plně hrazena systémem veřejného zdravotního pojištění, se pohybují kolem pěti set tisíc korun. Na tuto částku není možné pohlížet jako na jednorázový výdaj, protože tento typ léčby je nutné aplikovat doživotně.

Předpoklad - náklady se vrátí
Existují však předpoklady, že se vynaložené náklady nakonec vrátí. Zatím nejsou k dispozici farmakoekonomické studie, sledující účelnost vynaložených prostředků na léky, které by spočítaly ohromné sociální a nepřímé náklady, které provázejí léčbu pacientů, kteří už se nevrátí do práce. Kolik vlastně stojí jejich rehabilitace, léčba přidružených komplikací, sociální náklady, investice do bezbariérových bydlení apod. Nejsou ani srovnatelná data z jiných vyspělých zemí. Ceny léčiv a systémy jejich úhrad se mohou zásadně lišit, a to i v zemích Evropské unie. Každý stát má také mnoho výjimek, které umožňují různé řešení tohoto problému. Revmatologie sice využívá biologickou léčbu už pět let, ale pro oblast reálného zhodnocení nákladů a výnosů je to podle odborníků ještě krátká doba.

Regulace biologické léčby
Česká revmatologická společnost vypracovala kritéria pro léčbu revmatoidní artritidy. V současnosti se aktualizují, jsou hotova i kritéria pro Bechtěrevovu nemoc, podle kterých může být biologická léčba předepisována. Není určena všem pacientům, může být podávána jen u vysoce aktivní formy nemoci, kdy v minulosti selhaly minimálně dva přípravky ze skupiny DMARD, tj. skupina léků, která sice nepůsobí ihned, ale léčebný účinek preparátů u revmatoidní artritidy je na rozdíl od protizánětlivých léků trvalejší.

Juvenilní idiopatická artritida
je podle MUDr. Josefa Hozy, přednosty kliniky dětského a dorostového lékařství pražské Všeobecné fakultní nemocnice, závažným dětským revmatologickým onemocněním. "Je to zánětlivá neinfekční autoimunitní choroba, která se mírně podobá revmatoidní artritidě dospělých. Patří v současné době mezi nejčastější chronické choroby začínající v dětském věku. Její klinické projevy jsou ale mnohem pestřejší, existuje v mnoha formách. Nejčastěji má charakter polyartikulární, tj. postihující pět a více kloubů," sdělil Josef Hoza.

ENBREL, registrovaný přípravek
"Ve většině vyspělých zemí, a ČR není výjimkou, je k léčbě juvenilní idiopatické artritidy povolen a registrován přípravek tanercept ENBREL. K dispozici jej máme od léta 2003. Pojišťovna vyslovila souhlas s tím, že v roce 2003 bylo možno zahájit léčbu prvních dvaceti dětí, které splnily určitá kritéria. Musejí být starší čtyř let, selhání předchozí léčby, které musí být v jejich případě deklarováno přesným hodnocením účinku použitých léků, pomocí speciálního dotazníku. K provádění terapie byla určena dvě centra, naše na Karlově a ve FN Motol. Nový lék dnes dostává přes 30 dětí," řekl Hoza, který odhaduje, že dětských adeptů pro tuto formu biologické terapie je v ČR asi sedmdesát. Podle něj mají děti s novým lékem naději, že se ještě více zlepší jejich prognóza, budou mít větší šanci na kvalitnější život a v dospělosti se lépe uplatní a nebudou ohroženy nežádoucími účinky některých rutinně podávaných léků. Údaje ze zahraničí podle Hozy potvrzují prospěšnost biologické terapie. Cena jednoroční léčby Enbrelem stojí zhruba 445 tisíc korun.

Simonka nemohla vstát...
V osmi letech byla Simona Bílková zdravé a veselé dítě. Po jedné prázdninové vyjížďce na kole se jí ale na kyčlích udělaly boule. Začala být unavená, trvalo jí než se vůbec rozhýbala a bolesti kyčlí byly častější. Na podzim si lékaři všimli, že Simonce otékají i drobné klouby na rukou, a to vedlo k určení diagnózy, juvenilní idiopatická artritida (JIA). Jde o chronické onemocnění kloubů, při kterém zánět může kloub úplně poškodit a děti se stanou invalidními. "Při nemoci obranný systém těla nesprávně bojuje proti vlastním tkáním a buňkám," vysvětlila MUDr. Dana Němcová z kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která Simonu ošetřuje. "Začátek nemoci byl v podstatě šok. Když chtěl manžel ráno odvézt Simonku do školy, nemohla vstát. Lékaři nasadili metotrexát, který zpomaluje postup nemoci. Dcerka užívala lék v tabletách, později v injekcích, ale její tělo dobře nereagovalo. Měla špatné jaterní testy, zhubla, klouby na rukou i nohou byly ztuhlé a únavou prospala celé dopoledne. Šestou a sedmou třídu zvládla s pomocí dědečka, který se s ní učil. Do školy chodila jednou za měsíc na zkoušky. Od loňského prosince dostává Simonka nový biologický lék a celá rodina i lékaři drží palce, aby výsledky léčby byly stále tak slibné. S lékem totiž úplně vymizela ranní ztuhlost kloubů, Simonka přibrala, není už tak pobledlá a není tak unavená," uvedla maminka Simony Jitka Bílková. Dodala, že Simonka bude po prázdninách chodit do osmé třídy a že by tam ráda chodila každý den. Ošetřující lékařka Dana Němcová uvedla, že u některých pacientů s JIA může nemoc s příchodem dospělosti úplně vymizet, klouby však mají tendenci k osteoporóze nebo artróze. "Nadějí pro dětské pacienty, u kterých nevedou dosavadní léčebné postupy ke zlepšení a kteří splňují další přísná kritéria České revmatologické a pediatrické společnosti, je biologický lék Enbrel. V ČR je to dosud jediný schválený přípravek biologické léčby pro JIA," informovala novináře Němcová.