V oblasti takzvaných donucovacích, omezujících či ochranných prostředků užívaných na psychiatrii, ale i v nemocnicích nebo ústavech sociální péče, má náš stát na mezinárodní úrovni špatnou pověst. Naši vládu opakovaně vyzval k nápravě evropský výbor pro prevenci nehumánního zacházení s člověkem (CPT).

Podle něj má na prvním místě zakázat užívání klecových i síťových lůžek pro "neklidné" pacienty a obyvatele sociálních ústavů. Stejný apel na české politiky a úředníky vyslovilo mezinárodní centrum pro obhajobu práv duševně nemocných (MDAC) s tím, že klecová lůžka je nutné zakázat ihned a síťová "co nejdříve". MDAC svou výzvu zdůvodňuje tím, že do EU nelze vstoupit s klecemi ani sítěmi na lidi, neboť tyto státy je na základě mezinárodní dohody nepoužívají. Nedávno také prestižní britský odborný časopis British Medical Journal otiskl podobnou kritiku ČR.

Užívání zamřížovaných lůžek u nás nedávno "zaktualizoval" dokument natočený skrytou kamerou a odvysílaný Českou televizí. Záběry z ústavu sociální péče pro mentálně postižené muže ve Svatém Janu ukázaly, že se síťová lůžka používají dosti často, obyvatelé jsou navíc masivně "zklidňováni" léčivy, dále je jim servírována nevyhovující strava a jsou porušována základní hygienická pravidla.

"V tomto ústavu jsme loni provedli šest kontrol a z hodnocení vyšel jako ten lepší v regionu," uvedl radní Středočeského kraje Josef Vacek při veřejné diskusi v Praze 8. března, kterou zorganizoval týdeník Respekt. Nicméně dodal, že pracovnice ústavu, která koupala obyvatele ve vaně s nevyměňovanou vodou, dostala výpověď. Sklidil za to kritiku od mnohých účastníků této debaty s tím, že se zdaleka nejedná o selhání jedinců, ale jde o systémové nedostatky, které je nutné řešit legislativně.

Eva Pogodová z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) reagovala na kritiku ujištěním, že její resort vydá pro přechodné období metodický pokyn pro používání prostředků omezujících svobodu obyvatel sociálních ústavů. MPSV rovněž chystá návrh zákona o sociálních službách. Připustila, že politici s řešením nespěchají tak, jak by měli. Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno na tuto akci "dodat" žádného svého úředníka. Přítomní odborníci, kteří se v současné době podílejí na školicích akcích pro profesní pracovníky, přiznali, že nevhodné zacházení s duševně postiženými nelze změnit ze dne na den, neboť nedostatečně vycvičený či pracovně přetížený personál by na zrušení síťových lůžek nejspíše odpověděl jinými formami trápení lidí. Nejrazantnější přístup projevil ředitel Centra rozvoje péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer: on sám si praxi bez síťových lůžek dovede představit. Zároveň zdůraznil, že se u nás skutečně jedná o systémové nedostatky, nikoli jen o selhávání jednotlivců. V závěru této veřejné diskuse, jíž se zúčastnila i zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová, se nakonec většina z hlavních diskutérů shodla na potřebě prosadit legislativní změny podle západních modelů. Z nich zdůraznili zejména větší otevření ústavů veřejné kontrole, zpracování standardů pro postupy personálu a účinnější státní kontrolu.

Psychiatři v rozpacích?

Mediální kampaně za zrušení "klecí na lidi" se nelíbily některým účastníkům semináře, který proběhl 11. března v bohnické psychiatrické léčebně. "Co si počnu s alkoholikem v deliriu, kterého je potřeba zklidňovat celých 48 hodin?" zeptal se jeden z psychiatrů. Co má dělat 50kilová sestřička, když ji obtěžuje sexuálními návrhy robustní, závažně duševně nemocný pacient? Jak ochraňovat bez síťových lůžek zmatené seniory v nemocnicích? Těmito otázkami zareagovali čeští psychiatři na vystoupení jejich kolegy z Německa - prof. Tilmana Steinerta, který se podílí na evropském výzkumu se zaměřením na násilí v psychiatrii. Ten účastníky semináře ujistil, že země EU zamřížovaná lůžka či svěrací kazajky nepoužívají, a některé z nich dokonce zakázaly také izolace nebo mechanické zklidňování pomocí kurtování. Při svém šetření situace v Evropě našel tento německý psychiatr jediné síťové lůžko ve vídeňské nemocnici, avšak bez pacienta, pouze si v něm vyfotografoval zdejší sestru. Ta v lůžku demonstrovala, že pokud by se použilo, nemuselo by pacientovi krátkodobě příliš vadit, neboť je podstatně větší než ta, která se užívají v ČR či dalších postkomunistických zemích.

T. Steinert ovšem poukázal na potřebu dále diskutovat o vhodnosti některých omezení pacienta a maximálně sjednotit praxi v celé Evropě. V Anglii se pacient například nesmí kurtovat (zvládá se ručním přidržením), ovšem na rozdíl od Německa (kurtování je povoleno ve výjimečných situacích) se v této zemi více užívá medikace. Nizozemí častěji volí izolaci, protože pacient je tam nedotknutelný: bez jeho souhlasu nelze aplikovat léky ani na něj "sahat".

Nezávisle na přednášce prof. Steinerta si ZDN ověřily legislativu SRN, Rakouska, Švýcarska a Nizozemí. Ochranné prostředky pro zcela výjimečné situace jsou zde skutečně postaveny převážně na izolaci a fixování, ovšem pro jejich užití je nezbytný souhlas soudu, anebo se musí jejich urgentní použití oznámit soudu následně. T. Steinert dále informoval o tom, že Německo rozlišuje akutní psychiatrii s velmi krátkým pobytem pacienta a jeho rychlým vrácením do domácího prostředí od péče o chronické stavy. Mimo akutní psychiatrii (s větším počtem závažných případů) se neklid či zmatenost nemocných řeší spíše zvýšenou pečovatelskou péčí (člověk dostane svého ošetřovatele). V SRN v posledních letech výrazně poklesl počet psychiatrických lůžek. Nyní musejí zdejší psychiatrická zařízení podstupovat externí audity pro získání certifikace, při nichž se ověřuje kvalita péče. Pracoviště mají k dispozici statistiky: například která klinika a v kolika procentech užívá určité omezující opatření.

Učebnice mlčí

Ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích Zdeněk Bašný označil za nedostatek to, že české učebnice mlčí o používání "prostředků násilí", o nichž je naopak vhodné diskutovat. Pavel Baudiš z pražského Psychiatrického centra upozornil na nedostatky českých právních předpisů. Dále uvedl, že omezující prostředky z psychiatrie nelze zcela odstranit, ale je nutné mít pro ně standardy a kontrolu. Za ČR chybějí mimo jiné údaje o počtu síťových lůžek v jednotlivých léčebnách či nemocnicích (mají je i fakultní nemocnice); získaná částečná data ukazují velké rozdíly - například dvě lůžka v Liberci a 130 v Dobřanech. Podle P. Baudiše MZ s výborem psychiatrické společnosti "usiluje" o zpracování vhodných postupů personálu v návaznosti na dokumenty Rady Evropy. Celkově ovšem seminář v Bohnicích vyzněl spíše jako "kampaň za zachování sítí" s tím, že odpůrci údajně nenabízejí řešení, jak se bez nich obejít.

Vladimíra Bošková

Podle mezinárodních

pravidel lze pacienta omezit:

- pouze při bezprostředním, konkrétním a závažném ohrožení sebe nebo okolí,
- až po vyčerpání jiných alternativ,
- na základě indikace lékaře a pod nezávislou kontrolou,
- co nejkratší dobu a nejšetrnějším způsobem,
- při zdokumentování důvodu a doby omezení,
- při projednání s nemocným (nejlépe před zhoršením stavu).