Vysočina je prvním krajem v ČR, který se snaží komplexně zmapovat bezbariérové cesty do veřejně přístupných budov a poskytnout data těm, kterým jsou nejvíce zapotřebí - vozíčkářům a občanům s pohybovým handicapem.

Prostřednictvím internetu je již k dispozici popis stavu ve 21 větších městech kraje a jak Právu řekla Martina Rojková z krajského odboru informatiky, údaje se budou průběžně doplňovat a aktualizovat.

Pokud se pohybově postižený člověk rozhodne cestovat, může jeho pouť skončit na parkovišti cílového místa, kde vozíku v nájezdu na chodník brání vysoké obrubníky. Ještě větším kamenem úrazu může být touha najíst se v některé restauraci anebo si odskočit. O vyřizování věcí na úřadech ani nemluvě. To si v první řadě uvědomují všichni postižení, jejichž potřebám vychází na internetovém portálu www.bezbarier.cz - občanské sdružení Bez bariér.

Projekt kraje Vysočina na něj navazuje. "Účast v projektu nám nabídlo sdružení Bez bariér. Před námi se do počinu zapojila celá řada měst, ale individuálně. Na úrovni kraje ještě podobný seznam v ČR neexistuje," uvedla Martina Rojková.

Mapují úřady a celou veřejnou správu

Na adrese www.kr-vysocina.cz/bezbarier/ zájemci najdou internetovou aplikaci, kde si mohou vybrat ze seznamu míst, která chtějí navštívit. Dozvědí se o možnostech přístupu do bezmála osmi set objektů. V nabídce zatím chybí oblast Pelhřimovska včetně sídelního města, žádoucí by bylo rozšíření seznamu i o další zajímavá místa kraje. Všechny uvedené objekty sice nesplňují podmínky příslušné vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale postiže-ní dostanou důležitou informaci o tom, jak se do nich dostat.

"Největším problémem byly technické důvody. Ne každý z dobrovolníků, kteří sbírali data, měl přístup k počítači a u těch, kteří přístup mají, zase mnohdy chyběla možnost dálkového spojení," popsala Martina Rojková překážky celé akce. Ta odstartovala na počátku loňského roku hledáním spolupracovníků a pokračovala jejich proškolením.

"Vytipovávali jsme je s pomocí Centra pro zdravotně postižené. Zájem byl velmi slušný a postižení se zapojili aktivně," pochvaloval si spolupráci Jiří Bína z odboru sociálních věcí a zdravotnictví kraje. Jak doplnil, mnozí z nich si vzali vylepšování, aktualizaci a doplňování stavu doslova za své.

"Kladli jsme důraz zejména na mapování úřadů a dalších budov veřejné správy, které slouží pro styk s občany kraje. Oblast ubytovacích kapacit a stravovacích zařízení byla v této fázi spíše nadstavbou," doplnil Jiří Bína.