Postižení lidé těžko hledají práci
Dřív našli uplatnění v trafikách, v telefonních ústřednách a vrátnicích. Dnes se jim většina těchto míst nenávratně uzavřela a stovky lidí s různým zdravotním postižením hledají pomoc na úřadech práce. Zatímco v evidenci českokrumlovského úřadu práce tvoří tito uchazeči o zaměstnání necelých deset procent všech lidí bez práce, na prachatickém pracovním úřadu je jich víc než osmnáct procent.
"Je zásadní problém najít takovou práci, kterou by lidé se zdravotním postižením mohli vykonávat. Řada z nich má dost velká omezení, a proto je těžké je uplatnit na volných pracovních místech,"uvedl ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota. Proto mají dnes lidé se změněnou pracovní schopností, kteří často pobírají částečný invalidní důchod, nejvíc šancí obstát v chráněných dílnách či na chráněných pracovištích. Na vytvoření takového místa může pracovní úřad přispět zaměstnavateli až sto tisíc korun. Pokud se chráněná dílna dostává do ztráty kvůli časté nemocnosti svých pracovníků a jejich nižšímu výkonu, může pracovní úřad zaměstnavateli přispívat i na úhradu provozních nákladů do čtyřiceti tisíc korun ročně. "O příspěvek na provoz žádáme, protože chráněná dílna má zvýšené náklady. Ze 37 pracovnic je jich někdy víc než polovina nemocných,"potvrdil ředitel českobudějovické společnosti PCO hlídací služba Peter Bohinský, který zaměstnává zdravotně postižené ženy v montážní dílně. V českobudějovickém okrese dnes pracuje v deseti chráněných dílnách a na dvou samostatných chráněných pracovištích celkem 190 zdravotně postižených lidí. Přesto má úřad práce v evidenci dalších více než pět stovek zájemců o práci se změněnou pracovní schopností a jejich počet se v posledních letech téměř nemění. Naopak například na Jindřichohradecku počet těchto uchazečů o práci roste. Zatímco na konci roku 2002 tamní úřad práce evidoval 449 zdravotně postižených, na konci loňského roku jich přibylo téměř sedmdesát. "Zdravotně postižení jsou stejní jako lidé bez zdravotního omezení. Někteří jsou aktivní a snaží se práci hledat i sami, další se k nám vrací. Někdy to však není proto, že tu práci nemohou dělat, ale je pro ně jednodušší být na podpoře,"popsala ředitelka jindřichohradeckého úřadu práce Stanislava Zemanová. Zjistila, že někteří postižení ani nechtějí zkusit práci, kterou jim úřad práce najde, a zaměstnavateli záměrně zkreslují údaje o svém zdravotním stavu tak, aby je nevzal.
Zkušenosti z Jitky Jindřichohradecká Jitka je jedním z podniků, které mají se zaměstnáváním lidí se změněnou pracovní schopností letité zkušenosti. Podle personálního ředitele Jaroslava Smrčky tam nyní pracuje z celkového počtu 750 zaměstnanců na padesát zdravotně postižených. "Postižení lidé u nás pracují na všech možných postech ve všech provozech, od skladů přes přádelnu a tkalcovnu až po úpravnu. Jsou mezi nimi velmi dobří i horší pracovníci, ale problém je, že někdy se jejich zdravotní stav zhoršuje rychleji, než lékaři předpokládali,"řekl Smrčka, který se pak snaží těmto lidem najít v textilce jiné uplatnění. "Někdy se však dostaneme do situace, kdy nám závodní lékařka řekne, že už u nás konkrétní člověk nemůže kvůli vážnému zhoršení zdravotního stavu pracovat. Pak se snažíme jeho situaci řešit s úřadem práce,"podotkl personalista. Nejvíce chráněných míst vzniklo na Českobudějovicku a Prachaticku, naopak nejméně na Strakonicku, a to 44, a na Krumlovsku 50 míst.
Nová místa Prachatickému úřadu práce se podařilo jenom vloni podpořit vznik nových 71 míst v chráněných dílnách a celkem jich má 181, což Prachatické řadí na druhé místo těsně za krajské Budějovice. "Usilujeme o to, aby se nová místa pro zdravotně postižené vytvářela po celém okrese. Například vloni vznikla jedna z chráněných dílen ve Vimperku a těsně před koncem roku i v obci Dub, kde skončilo zemědělské učiliště,"popsal ředitel prachatického úřadu práce Václav Pauch. V poslední době spolupracují úřady práce při hledání uplatnění pro zdravotně postižené s různými neziskovými organizacemi, jako jsou například Koník nebo Mesada, které na základě různých grantů hledají vhodné zaměstnavatele pro konkrétní lidi se změněnou pracovní schopností. "Těžko můžeme vyčíslit ekonomickou stránku při zaměstnávání těchto lidí. Nejdůležitější je, že nezůstanou doma a chodí do práce, kde se mohou zapojit do kolektivu a neuzavřou se do sebe,"řekla ředitelka hradeckého úřadu práce Zemanová.
Počet postižených uchazečů o práci
Českobudějovicko 519 ... v počtu nezaměstnaných 12%
Jindřichohradecko 517 ... 15,4%
Táborsko 475 ... 14,1%
Strakonicko 444 ... 16%
Písecko 415 ... 14%
Českokrumlovsko 348 ... 9,9%
Prachaticko 341 ... 18,4%
Údaje ke konci roku 2003.
Autor: LUDMILA MLSOVÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes
|