I velmi těžce tělesně postižené děti a mladí lidé mají v současnosti možnost studovat. Zbytečně jim i jejich pedagogům však komplikuje život mezera v legislativě. Speciálním školám totiž chybějí peníze na zajištění asistentů nebo pomocníků do tříd, kteří by zajišťovali těžce handicapovaným studentům "zdravotně- hygienický servis": pomáhali jim na toaletu, s jídlem, s převozem či přesunem na polohovací lůžko.

"V posledních letech přibývá i v našich školách žáků s těžkým tělesným postižením, mnoho z nich je přitom zcela imobilních a bezvládných. Ještě vloni jejich obsluhu včetně listování v učebnici, otáčení stránky v sešitu či podání pera musel zvládat většinou učitel sám, popřípadě pomocník z řad civilní služby. Od letošního roku je možno při vyúce právě pro tyto činnosti využívat služeb pedagogického asistenta. Ani do jeho kompetencí však nespadá zajištění hygienických a zdravotních potřeb našich žáků,"uvedla zástupkyně ředitele Středních škol Kociánka Hana Sumcová. Mnohé z těchto potřeb navíc vyžadují nejen jistou zkušenost, ale od pomocníků také citlivý přístup. "Je to problém, který se týká hlavně speciálních škol pro tělesně postižené. Jiné speciální školy, například pro nevidomé či neslyšící, jej nepociťují tak silně. Jejich studenti totiž jsou přece jen navzdory svému handicapu schopni sebeobsluhy,"dodává Sumcová. Podstata potíží tkví zřejmě v současné praxi. Z kapitoly školství totiž nelze financovat služby osobní asistence či zdravotně- pečovatelského charakteru. Odpovědnost za tyto služby spadá pod resort práce a sociálních věcí. "Nyní jsme alespoň začali jednat s odborem školství Jihomoravského krajského úřadu. Vyšli nám velmi vstříc, takže je jistá naděje, že bychom mohli získat limity pracovníků na zajištění asi pěti šesti pedagogických asistentů či provozní prostředky na zajištění služeb, které nespadají plně do naší kompetence,"doufá Sumcová. Příčin, proč přibývá a zřejmě i nadále přibývat bude těžce tělesně postižených žáků, je podle odborníků několik. "Žáci s lehčím postižením se totiž stále častěji zařazují mezi zdravou populaci na běžných školách,"soudí například ředitel škol Kociánka Jaromír Čech. Svůj podíl sehrává jistě i vyspělost lékařské péče. "Problém s asistencí je však potřeba začít řešit. Jinak by se mohlo stát, že jako škola pro tělesně postižené nebudeme moci těžce tělesně postižené přijímat, protože jim nebudeme moci zajistit potřebný servis,"obává se Sumcová. I lidé s těžkým fyzickým handicapem však mnohdy mívají rozumové schopnosti v pořádku a jsou schopni naučit se třeba práci s počítačem či další dovednosti, které jim umožní získat jistou samostatnost v životě.

Střední školy pro tělesně postiženou mládež na brněnské Kociánce poskytují v tomto školním roce vzdělání 235 děvčatům a chlapcům z osmi krajů. Jejich zřizovatelem je Jihomoravský kraj a žáci v nich neplatí žádné školné. Komplex škol sdružuje sedm zařízení: gymnázium, obchodní akademii, obchodní školu, střední odborné učiliště se šesti obory a rodinnou školu nabízející vzdělání absolventům základních škol. Absolventům zvláštních a pomocných škol jsou jako vhodné doporučeny odborné učiliště s pěti obory a praktická škola se zaměřením na péči o rodinu a vedení domácnosti. Den otevřených dveří Středních škol na Kociánce se koná 16. ledna od 8 do 16 hodin.