Jihlavské pobřeží nemá maják
Nevidomí se pohybují světem jako lodě na moři. Od majáku k majáku. Na rozdíl od námořníků však nemohou své orientační body spatřit a musí je proto uslyšet. V tomto smyslu představuje krajské město Jihlava nebezpečné pobřeží bez jediného majáku. "Přesto se k nám lidé chovají pozorně a spíše se snaží pomáhat, i když třeba nevědí přesně jak,"sdělila Marie Fialová, předsedkyně jihlavské Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), a dodala: "Také na úřadech se vždy najde nějaký ochotný průvodce."Zrakově postiženým též pomáhají různé projekty sociální rehabilitace, mezi něž patří i Tyfloservis. Zde se mohou zájemci proškolit v užívání kompenzačních pomůcek, naučit se Braillovu bodovému písmu a psaní na kancelářském psacím stroji či zvládnout vlastnoruční podpis. Zajištěna je tu také poradna a informační servis. Část výuky probíhá přímo v ambulantním středisku, ale těžiště nácviku konkrétních situací leží v domácnosti klienta a v terénu. "Průvodce nevidomého, i když pochází nejčastěji z jeho vlastní rodiny, se musí naučit, jak ho vůbec vodit, aby si nepřekáželi navzájem a neublížili si. A musí to zvládnout tam, kde klient žije, ne tady u nás na dvorečku,"souhlasila vedoucí krajského střediska Tyfloservisu v Jihlavě Marcela Vasilovská. Výrazně se rozšířila nabídka kompenzačních pomůcek, speciálních knih a počítače usnadnily komunikaci i přístup k informacím. Podle nového stavebního zákona také na křižovatkách přibývají důležité signální a varovné pásy. Kamenem úrazu zůstává orientace ve venkovním prostoru, kde mají nezastupitelné místo především akustické orientační body. Například vozy městské hromadné dopravy, které venku i uvnitř hlásí číslo spoje i zastávku, orientační majáčky upozorňující na vchod do budovy a jejich ještě lepší hlasová podoba, jež sdělí, o jakou budovu se jedná a kde jsou třeba poštovní přepážky či vlaková pokladna. Tyto majáčky si nevidomý z určité vzdálenosti zapne vlastní vysílačkou. V krajském městě Jihlava však k tomu nedostane příležitost, žádný takový majáček zde není. "Raději si za stejné peníze pořídím mobilní telefon než vysílačku, protože ta mi je v Jihlavě k ničemu,"potvrdil Bořivoj Marek, místopředseda jihlavské SONS. Nebude ji potřebovat patrně ještě dlouho, protože dopravní podnik doplnění svých linek akustickým hlášením zastávek neplánuje, a to samé platí i pro magistrát v případě vybavení veřejných budov ve městě akustickými a hlasovými majáčky. "Město prozatím o pořízení žádného takového zařízení neuvažuje,"potvrdila tisková mluvčí Jana Zbranková. Autor: Ivan Polák Zdroj: Jihlavské noviny - Vysočina, 4.9.2003
|