Tachov a bariéry
Pan Edvard Lotko z Tachova, sám vozíčkář, se rozhodl zmapovat situaci s bariérami ve městě, kde žije. Výsledky svých průzkumů nám zaslal na Ligu za práva vozíčkářů a seznámit se s nimi můžete i Vy.
Tachov se nachází v krásném, ale členitém terénu pahorkatiny Českého lesa, takže lidé s elektrickým vozíkem mají jistou výhodu.
V oblasti služeb jsou v podstatě bez problémů moderní velkoprodejny potravin (Discont, Penny market, Dům potravin), veškerá kritéria bezbariérovosti splňuje i nově postavená budova České spořitelny (včetně neklouzavé zámkové dlažby na přístupové rampě, dveří s fotobuňkou a vyhrazeným parkovištěm pro vozíčkáře). Ostatní provozovny služeb jsou pro vozíčkáře spíše obtížně přístupné, bohužel včetně lékáren. Občerstvení jsou ve většině případů bez bariér, často však chybí vhodné WC..
Co úřady v Tachově? Okresní správa sociálního zabezpečení, Finanční úřad a Česká pojišťovna jsou v podstatě bez problémů. Ovšem zatouží-li vozíčkář navštívit Městský úřad (radnice, matrika) nebo Katastrální úřad, má smůlu. Oba úřady sídlí v zrekonstruované budově tachovského zámku a na vozíčkáře (či maminky s kočárky) se nějak pozapomnělo. Další část Městského úřadu na ul. T.G. Masaryka je sice zpřístupněna nájezdovou rampou a vstupní dveře jsou na fotobuňku, ale přístup do nejčastěji využívaných kanceláří v přízemí je po "jakýchsi plechových svařencích" (doslovná citace p. Lotka), které ani velmi zdatný vozíčkář není schopen sám překonat.
S kulturními pořady v místním kině problémy nejsou - přístup je vyřešen schodišťovou plošinou - a konají se zde i setkání zdravotně postižených.
Lékařská péče - opět stejné problémy: po budově tachovské polikliniky je možný bezproblémový pohyb, chybí však bezbariérový vstup a z parkoviště, vyhrazeného pro vozíčkáře, chybí nájezd na chodník. Městský úřad v Tachově tento problém zná , ale chybí finance. Takže pan Lotko, jakožto stěžovatel, získal "toleranční patent": úřední listinu s kulatým razítkem s dvouocasým lvíčkem, v němž se píše, že parkování těžce postižených řidičů - i na jiných místech ve městě - "lze tolerovat". Listinu si nechal zalaminovat, mívá ji vždy za předním sklem a za celé dva roky neměl s parkováním nejmenší problém.
Ze čtyř základních škol ve městě má jedna bezbariérový přístup a na bezbariérovém gymnáziu je zaměstnána i středoškolská profesorka - vozíčkářka.
Na závěr svého dopisu píše pan Lotko, že Tachov má "svého" poslance i "svého" senátora a oba pánové jsou shodou okolností stavaři. Oba jsou navíc známí vstřícnými postoji a ochotou pomoci právě zdravotně postiženým. Co víc bychom mohli od svých zastupitelů chtít.
Autor: Milena Antonovičová Zdroj: Časopis Vozíčkář 3/2003 |