Na Litoměřicku vyrůstá komunitní zařízení pro mentálně postižené

Ve vesnici České Kopisty na Litoměřicku vzniká první camphill pro mentálně postižené v ČR, a to i přes loňskou povodeň, která tuto obec rozkládající se hned na břehu Labe naplno postihla. Práce na výstavbě zařízení pokračují a pomalu se začíná rýsovat uvedení camphillu do provozu. Snaha několika lidí pomoci postiženým se stane realitou.

Co je camphill?

Po anšlusu Rakouska Hitlerovým Německem odešel Dr. Karl König, který byl židovského původu, spolu se skupinou mladých přátel do Skotska, aby zde vytvořili domov pro děti s mentálním postižením. Zdraví i postižení zde žili jako sobě rovní, jako lidé, kteří se navzájem obohacují a pomáhají si. Podle vzoru tohoto "Camphillu", jak se skotské městečko jmenovalo, vznikaly další zařízení a camphillské hnutí dnes má asi jedno sto komunit rozesetých po celém světě, nejvíce však ve Velké Británii, Skandinávii a Německu. Část těchto zařízení je určena dětem a jejich součástí jsou školy, jiné jsou domovem dospělých a velký důraz se v nich klade na práci v biologicko-dynamickém zemědělství a v nejrůznějších dílnách, od pekárny přes stolárnu, kovárnu, keramickou dílnu až po výrobu košíků, voskových svíček nebo textilií.

Nosným prvkem camphillských komunit je úcta k člověku, ať už je postižený nebo není. Karl König sám se nechal inspirovat anthroposofií Rudolfa Steinera, ale také Komenským a myšlenkami českých bratří. V camphillské komunitě nejde ani tak o péči o handicapované, jako spíš o vzájemné dávání a braní. Lidé takzvaně normální pracující v camphillu, poznávají skutečné hodnoty a smysl života a dostávají tak mnohdy od postižených více, než jim sami mohou dát.

V camphillech se samozřejmě jen nepracuje. Všichni lidé zde společně stolují, slaví křesťanské slavnosti, účastní se kulturních akcí, pravidlem bývají jednou týdně večery s Biblí. Postiženým se dostává také např. fyzioterapie, arteterapie, hipoterapie apod. Základem camphillu jsou rodiny pečovatelů, které si k sobě berou několik postižených. Přitom jim pomáhají praktikanti, pomocníci, kteří přijdou na přechodnou dobu, většinou půl až jeden rok (v camphillské hantýrce nazývaní "kovorkři" - coworkers; postiženým se zde zase říká "vesničané" - Villigers), a také speciální terapeuti nebo vedoucí dílen či zahradnictví a farmy. Velikost camphillů bývá různá, od několika domů (rodin) až po skutečné vesnice s několika sty obyvatel.

Po revoluci vzniklo takové zařízení i v polské Wojtowce nedaleko českých hranic, v Rusku poblíž Petrohradu; v České republice se první camphill rodí v Českých Kopistech.

Historie kopistského camphillu

Statek patřící původně rodině Strádalových, stejně jako celý zdejší kraj, měl pohnutou historii. Labe tekoucí hned za vesnicí bývalo zde hranicí mezi Sudety a českým územím, v kilometr vzdálené Malé terezínské pevnosti vznikl za války koncentrák pro Židy a odpůrce nacismu, po válce zde skončilo německé civilní obyvatelstvo. Když začalo hrozit zestátnění statků nad 50 ha, rozdělil ho pan Strádal mezi několik příbuzných, komunisté ho však na začátku 50. let přesto "rozkulačili". Je tomu 50 let, kdy se celá rodina musela přes noc, během 12 hodin, vystěhovat a dostala zákaz vstupu do kraje Ústí nad Labem. Statek byl obsazen družstvem. Petru Nejtkovi, vnukovi pana Strádala, bylo tehdy 12. Pro špatný "třídní" původ se dlouho nemohl dostat na vysokou školu a teprve v polovině 60. let mohl začít se stavařinou. Když do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy, emigroval do Norska, kde dostudoval, oženil se a založil rodinu. Později se zde seznámil s anthroposofií a camphillským hnutím a když v Československu padl socialismus, začala v něm zrát myšlenka na přenesení idey camphillu do ČR.

Z jeho iniciativy se v Norsku vybraly peníze, za něž mohl být kdysi Strádalův statek zakoupen, a vzniklo občanské sdružení. Počet členů se z původních sedmi v r. 1999 rozrostl na dnešních 50. V roce 2000 byl zakoupen statek a v roce 2001 ještě jedna stavební parcela ve vesnici. Zároveň byl architektem vypracován stavební projekt, takže mohla v roce 2002 začít přestavba objektu. Ta byla zastavena srpnovou povodní, která zde dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Podzim toho roku se nesl ve znamení odstraňování následků záplav: nejprve bylo nutno odklidit nános bahna, vyházet poškozené věci, vyklidit zničené parkety v sále, vše umýt a vydesinfikovat, pak se osekávala omítka do výšky 2 m, aby zdivo mohlo vysychat, a vysoušelo se. Při odstraňování škod nám pomohla řada dobrovolníků přímo v Českých Kopistech a finančně také dárci z celé ČR i zahraničí.

Na jaře letošního roku byly obnoveny práce na rekonstrukci bytu; ta byla dokončena na konci července, kdy se také přistěhovala první rodina: manželé Houskovi s třemi holčičkami. Houskovi žili více než tři roky v norském camphillu Hogganvik a jsou zakládajícími členy sdružení. V letních měsících pomáhala v Kopistech řada dobrovolníků z Německa, ČR, Slovenska, Francie, Holandska a dalších zemí.

Dokončením bytu a přistěhováním první rodiny se výstavba camphillu dostala do druhé fáze, kdy bude možné koordinovat celý postup přímo z Kopist. Až dosud bylo sídlo sdružení v Šumperku na severní Moravě, kde mu dal svaz ekologických zemědělců PRO-BIO k dispozici část svých kancelářských kapacit.

Co bude dál?

Výstavba takového zařízení je finančně velmi náročná. Vzhledem k tomu, že stát naši aktivitu zatím nijak nepodporuje, vítáme peněžní dary občanů, firem a institucí a podáváme projekty v rámci grantových programů. Od září tak budeme realizovat projekt u holandské ambasády, který je orientován částečně na vybavení camphillu a částečně na propagaci. Podali jsme tři větší projekty, kterými by měla být financována další etapa rekonstrukce. V průběhu září bychom tedy chtěli tuto etapu zahájit a během podzimu tohoto a jara příštího roku dospět do takové fáze, aby bylo možno přijmout první postižené.

Zároveň chceme začít od jara s provozováním ekologického zahradnictví. V současné době sbíráme peníze nutné na koupi 10 ha polí, které jsou velmi vhodné pro pěstování zeleniny. To znamená, že první postižení by měli pracovat v zahradnictví, v domácnosti, teprve později přijde na řadu rekonstrukce dílen a jejich vybavení.
Nemělo by zůstat u jedné rodiny. V plánu je výstavba dalších dvou komunitních domů pro další obyvatele camphillu.

Objem práce a starostí, který je před námi, je sice obrovský, odvahu a sílu nám však dodává jednak potřeba poskytnout postiženým důstojnou možnost života a ukázat takovou možnost i ostatním, a jednak velká podpora veřejnosti, zejména morální, které se nám neustále dostává a která je pro nás velkým povzbuzením.

Za občanské sdružení Camphill České Kopisty

Ing. Radomil Hradil, statutární zástupce

Adresa prozatímního sídla sdružení: Nemocniční 53, 787 01 Šumperk, tel.a fax: 583 214 586
Adresa zařízení v Kopistech: Camphill České Kopisty, České Kopisty 6, 412 01 Litoměřice 1, tel.: 416 738 673
E-mail: radomil.hradil@pro-bio.cz, internet: www.camphill.cz
Číslo účtu: 277244243/0300




Statek v Českých Kopistech




Studentky oboru sociální asistence z německého Kasselu pomáhají v camphillu (březen 2003)




skupinové foto