V druhých kolech přijímacího řízení nabízejí vyšší odborné školy (VOŠ) místa v humanitních, ekonomických, technických i zdravotnických oborech. Ta mohou využít nejen neúspěšní uchazeči o studium na vysoké škole, ale všichni maturanti, kteří mají zájem o vzdělání dobře uplatnitelné v praxi. První vyšší odborné školy vznikaly zhruba od poloviny deva desátých let. Ve školním roce 2003/2004 otevře své učebny 163 institucí, které poskytují dvouaž tříleté odborné vzdělání. Vybírat lze z více než 180 studijních oborů v oblasti služeb, umění, ekonomie, zemědělství, ekologie, lesnictví, zdravotnictví, přírodních, technických a společenských věd. Na více než padesáti školách nabízejí studium pro tělesně postižené. Úřady práce a personální agentury udávají, že absolventi vyšších odborných škol mají mnohem větší šance na získání zaměstnání než středoškoláci a na mnohých místech konkurují i vysokoškolákům.

Kam se lze hlásit Podle odhadů Michala Karpíška ze Sdružení škol vyššího studia, založených na průzkumu mezi vyššími odbornými školami, bylo v prvním kole přijímacího řízení přijato kolem 11 tisíc uchazečů. "Odhadovaný zájem byl zhruba dvojnásobný proti počtu přijatých. Druhé kolo přijímacích řízení tak může dát příležitost až zhruba dalším pěti tisícům uchazečů. Volná místa jsou zatím patrně ve všech oborech," říká Karpíšek. Šance pro zájemce se jasně ukazuje od humanitních (odhadem 1800 míst) a ekonomických (odhadem 1300 míst) oborů až po technické (zhruba 700 míst) a zdravotnické (odhad 700 míst). "Konečné údaje ale závisí na tom, kolik z přijatých hodlá ke studiu opravdu nastoupit, takže prostor pro uchazeče ze srpnového termínu přijímacích řízení může být ještě větší. Situace se samozřejmě na jednotlivých školách liší," upřesňuje Michal Karpíšek. Jak se studuje Na vyšších odborných školách je možné studovat denně nebo dálkově. Délka denního studia se pohybuje mezi dvěma až třemi a půl roku. Dálkové studium je tří až čtyřleté. Školní rok se dělí na zimní a letní semestr ukončený vždy zkouškovým obdobím. Výuka také podobně jako na vysoké škole probíhá formou přednášek, cvičení a seminářů. Kromě skládání zkoušek musí studenti získávat zápočty, psát seminární práce a pracovat na projektech. Nedílnou součástí výuky je odborná praxe. Někdy tvoří až polovinu studia a umožňuje studentům ověřit si teoretické vědomosti v praxi, poznat odborné provozy, chod podniků, firem a dalších zařízení a naučit se komunikovat v cizím jazyce. Praxe často vyústí ve zpracování závěrečné práce, kterou student obhajuje při absolutoriu. "Studium je zakončeno závěrečnou zkouškou z odborných předmětů, cizího jazyka a obhajobou závěrečné práce," vysvětluje Michal Karpíšek ze Sdružení škol vyššího studia. Absolvent získá diplom s vyznačením školy a oboru a má nárok na neakademický titul Diplomovaný specialista DiS. Na veřejných (107), soukromých školách (43) i církevních (11) se platí školné. U veřejných škol jde o po platky mezi 2500 až 5000 korun ročně. Vedení školy však může odpustit až padesát procent školného ze sociálních, zdravotních a někdy i prospěchových důvodů. Soukromé školy si stanovují výši poplatků samy podle náročnosti studia. Platí se cca od 12 000 do 30 000 korun ročně. Platby lze většinou uhradit ve více splátkách.