Rozhovor s ředitelkou Jihomoravského Centra - Miroslavou Zeinerovou

Od prvního ledna letošního roku došlo k transformaci stávajících osmdesáti Center služeb pro zdravotně postižené na 14 krajských Center pro zdravotně postižené. Tato nová občanská sdružení jsou nástupnickou organizací Sdružení zdravotně postižených v oblasti regionálně poskytovaných sociálních služeb. Brněnské centrum se stalo současně Centrem pro zdravotně postižené Jihomoravského kraje. Jeho ředitelkou byla jmenována Miroslava Zeinerová, která v této oblasti pracuje již pětadvacet let.

Paní ředitelko, kolik bývalých okresních pracovišť přešlo do kompetence krajského centra?

Kromě brněnského pracoviště jsou to bývalá okresní Centra Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, která se nyní stala detašovanými pracovišti.)

Náplní práce Center bylo sociální a právní poradenství, konzultační a jiné služby - to vše zřejmě zůstává…

Ano. S poradenskou a konzultační službou počítáme i nadále, protože ji využívají nejen zdravotně postižení občané a jejich rodinní příslušníci, ale také organizace a jednotlivci, kteří pracují v sociální oblasti. Ti všichni se mohou se svými dotazy a problémy nadále obracet na bývalá okresní centra. Krajské Centrum bude mimo jiné zajišťovat osobní a mzdovou agendu i podvojné účetnictví.

Vloni jste přišli s novým projektem "Zaměstnávání a vzdělávání zdravotně postižených občanů". Jak dopadl?

Díky tomu, že jsme získali finanční dar z nadace Zdraví pro Moravu, dopadl dobře. Mohli jsme zájemcům o zaměstnání nebo těm, kteří byli ohrožení propuštěním ze zaměstnání poskytnout kvalifikované a konkrétní informace. Týkaly se pracovně právních vztahů, uplatnění jak na trhu práce, tak v organizacích, které se zaměřují na zaměstnávání handicapovaných občanů. Pomohla nám také skutečnost, že podnikatelé už o činnosti Centra pro zdravotně postižené vědí, že se sami ozývají a informují o možnostech zaměstnávání v jejich firmách.

Rozsah činnosti Centra pro zdravotně postižené je opravdu velký. O jaký druh služeb byl v poslední době největší zájem?

Určitě o imobilní stanice - tedy o doporučení na osvobození od platby měsíčního paušálního poplatku u plně placené telefonní stanice. Centrum tato doporučení vydává na základě dohody mezi Sdružením zdravotně postižených v České republice a ČESKÝM TELECOMEM, a.s.. Současně ČESKÝ TELECOM, a.s. nabízí speciální koncová zařízení pro osoby nevidomé a slabozraké, neslyšící či nedoslýchavé a také pro osoby s tělesným postižením. Pro sluchově postižené klienty navíc poskytuje ČESKÝ TELECOM,a.s. operátorskou službu, která vznikla z podnětu Českomoravské jednoty neslyšících. Sluchově postižení klienti dostanou takzvaný psací telefon, který jim umožní spojit se s operátorkou "Zelené linky". Při jednání o této službě byl ČESKÝ TELECOM, a.s. velmi vstřícný.Nesmíme také zapomenout na vystavování žádostí o slevu na el. energii pro zrakově postižené občany, kteří jsou držiteli průkazky mimořádných výhod III. stupně (ZTP/P) z důvodu zmíněného postižení. Další aktivitou Centra je pořádání sportovního víkendu pro tělesně postiženou mládež za přispění Magistrátu města Brna, který na danou akci uvolňuje finanční prostředky.

Určitě vedete evidenci o službách, které jste poskytli v loňském roce. Kolik zdravotně postižených lidí do Centra přišlo?

Bylo to 11 395 klientů.

Vraťme se ke krajskému Centru - připravujete nějaký nový projekt?

Na ministerstvo zdravotnictví jsme podali projekt s názvem "Regenerační centrum pro osoby s poraněním míchy po úrazu". Chtěli bychom, aby toto centrum pomáhalo lidem po úraze a to nejen praktickými informacemi, co mají dělat v nové životní situaci, ale také zajištěním rehabilitace a pod…

Podle vašeho názoru - co by teď nové krajské Centrum pro zdravotně postižené nejvíce potřebovalo, aby se mu práce co nejlépe dařila?

Klid na práci. Abychom nebyli stále ve finanční nejistotě. Abychom o finance na jednotlivé projekty nemuseli žádat na patřičných ministerstvech každý rok znovu a znovu. Myslím, že by věci prospělo, kdybychom nejen my, ale i ostatní neziskové organizace mohly žádat o finanční příspěvky na delší dobu - třeba na čtyři roky. Ale obávám se, že to je jen zbožné přání, které se hned tak nevyplní.